pátek 30. prosince 2011
Vydání 12. - prosinec 2011
S novým redaktorem se objevila i nová rubrika o hrách – nejen počítačových. A vzhledem k tomu, že Silvestr už klepe na dveře, kromě kresleného humoru přinášíme i několik dalších psaných vtipů.
Věříme, že i na konci roku si najdete čas a začtete se do tohoto čísla NAMRA.
Za redakci NAMRO
= Janika =
Nástrahy zimy (nejen v dobrodružství)
Ať už využijete jen zimní měsíce nebo celé dobrodružství umístíte do země věčného sněhu a ledu, věřte, že vás čeká pestrý koktejl nástrah.
Zbojníci - Hrdinové nebo zločinci?
A jsou to hrdinové, nebo zločinci?
Jestli rádi hrajete tento typ postav, a nebo jestli vás prostě jen zajímá téma zbojnictví, přijďte se podívat na prodlouženou výstavu s názvem "Zbojníci - Hrdinové nebo zločinci?"
Hudební vzpomínka na vánoce
= Janika =
Vánoční (bestie) bytosti
Co se děje: lednové "železárny"
Koná se 17.šermířský ples v Kolíně a Dračí setba.
Abarinská ANKETA
Jak jste na tom s předsevzetím na Nový rok vy? Nebo byste dali předsevzetí některé z vašich postav?
Filmové recenze: Věc
Střípky ze života barda Jarilana
Benefiční zeměplošské divadlo Soudné sestry
Smršť otázek pro zvídavé Abariňáky
Výtvarná soutěž O dračí oko 2011
Deník staré Astrid - část třetí
23. ročník literární soutěže O Stříbřitělesklý halmochron
Paříš, pařím, paříme - Imperial Glory
"Veselé" básnění na prosince mrazení
PJská AKADEMIE /3. díl/
Děj se může posunovat různým způsobem, ale CPčka jsou jednou z nejspolehlivějších metod. Zpravidla se umísťují do nějakých zlomových bodů a může jím být prakticky kdokoli (někdy i cokoli ;o). Takový starý kronikář, vědma, starosta ale i obyčejný hostinský jsou vždy zajímavým zdrojem informací a jejich výhodou je, že do určité míry dokážou skupinku postrčit „správným“ směrem.
Terror
A co teprve až se zachumláte do peřin a začtete se do některé z knih na dlouhé zimní večery… Jednu takovou bych tady pro vás měl, knihu s opravdu mrazivou atmosférou - Terror od Dana Simmonse. (Čirou náhodou se tato kniha před Vánoci dočkala dotisku.)
PragoFFest 2012 - RPGA
Těžký život PJe abarinského… aneb ach, ty vánoce…
A pak nastane ten klid a pohoda. A zase ani ťuk – tedy jen sem tam. Osiřely jeskyně, naše postavy čekají, až se děj zase pohne. Je to trochu smutné, ten klid.
A na konec...
úterý 29. listopadu 2011
Vydání 11. - listopad 2011
Zachovejte nám přízeň.
Za redakci NAMRO
= Janika =
Vyhodnocení soutěže „O nejvtipnější hlášku“
Abarinské vánoční přání
Co se děje: Cestovatelské Vánoce
A Vánoce nám klepou na dveře.
Abarinská ANKETA
Jak jste si již mohli podle názvu všimnout, jde o ANKETU. V ní se budeme ptát vždy několika různých hráčů na nejrůznější dotazy týkající se Abarinu a hraní DrD (či jiných RPG her).
Samozřejmě budeme rádi, když si najdete chvilku a do komentáře k článku napíšete i vy svou odpověď na anketní otázku.
Jak to vidím já aneb anketní otázka pod drobnohledem
Co se děje: Fénixcon 2011
Cena vstupného: 350 Kč
Předvánoční - Vánoční abarinský sraz.
Těžký život PJe abarinského... aneb když hráči PJe kritizují
Co se děje: Železné akce
Smršť otázek pro zvídavé Abariňáky

Deník staré Astrid - část druhá
Co se děje: Vernisáž výstavy "Femme Fatale"
Pod tímto názvem se skrývá výstava ženských hrdinek, antihrdinek, múz i můr očima našich autorů.
Statistiky
Nepozorné čtení příspěvků ostatních a špatná reakce na ně
Nikomu jistě není příjemná situace, když si buď jako hráč či jako PJ dá práci s napsáním kvalitního příspěvku, aby pak podle reakcí některých spoluhráčů zjistil, že si jej přečetli velmi nepozorně. Zamrzí to, naštve to, možná i vezme chuť do dalšího hraní, pokud je takových případů víc.
Knihy, které by neměly zapadnout... Čaroděj Zeměmoří
Přes tvář mi přelétl úsměv. Po kolikáté už pohledem propaluji ten obelisk z černého kamene, po staletí stejný, můj vytoužený cíl. Dnes jsem tu ale naposled. Věřím tomu.
Co se děje: Vánoční bazar Terryho Pratchetta
PJská AKADEMIE /2. díl/
Filmové recenze – Princezna Mononoke
Akademie science fiction, fantasy a hororu
Akademie science fiction, fantasy a hororu zřízená World SF (dále jen Akademie) je nezávislým sdružením odborníků vytvořeným k hodnocení a teoretickému zkoumání produkce science fiction, fantasy a hororu (dále jen SF), jak se jeví v české a slovenské jazykové oblasti (potažmo trhu) a v souvislostech vývoje světové SF.
Na závěr
Za redakci NAMRO
= Janika =
středa 26. října 2011
Vydání 10. - říjen 2011
Každý by si v tomto čísle měl přijít na své.
Můžete se těšit na povídku i poezii, humor nejen kreslený, hlasování v soutěži o "Nejvtipnější hlášku“, úvahy, informace o chystaných akcích, statistiku, recenzi knihy. Také v tomto čísle začíná nový seriál, který by měl nejen začínajícím PJům pomoci při vedení jejich jeskyní. A objevila se nová rubrika "Na pokračování", do které budou zařazovány nejen povídky o bardovi Jarilanovi, ale také postupně "Deník staré Astrid".
Takže nám nezbývá nic jiného, než popřát Vám příjemné chvíle strávené s tímto číslem.
Za redakci NAMRO
= Janika =
Soutěž „O nejvtipnější hlášku“ – hlasování
Jakým způsobem tedy můžete hlasovat? Stačí, když do komentářů zde pod článkem uvedete čísla nanejvýš tří hlášek, které se vám líbí. Na pořadí nezáleží, každá hláška tímto získává po jednom bodu. Samozřejmě pokud vás osloví třeba jen jedna hláška, můžete uvést jen číslo této jediné. Nominované hlášky jsou uvedeny bez jejich autorů, v příštím čísle při vyhodnocení soutěže odtajníme jména tří, jejichž hlášky získají nejvyšší počet bodů.
Takže teď už zbývá jen číst, bavit se a hlasovat.
Hláška č. 1:
Tartaros: „Divocí krollové – je nás málo.“
PJ: „Ty už si poslední, co?“
Tartaros: „Všichni už se přeměnili na opice – jenom já ještě vzdoruji.“
Hláška č. 2:
Poté, co stojí družina v chodbě a v cestě má zvláštně hladkou zeď, nenapadne trpaslíka nic jiného než do ní začít bušit sekerou. Po pár minutách je většina družiny zhmožděna drobnými sečnými rankami od úlomků a jedna jemná duše dokonce omdlela. A trpaslíkova reakce?
"Bando… vono na vás něco zaútočilo, bo co? Že ste takový votlučený a zřízený… a omdlený?" s jakýmsi nechápavým podtónem.
Hláška č. 3:
Družina prochází své inventáře v touze najít v nich alespoň jeden magický předmět.
Osvald zamyšleně: „Lám? Co je to lám?“
PJ: „Není to salám?“
Osvald: „A jo…“
Hláška č. 4:
Jednoho dne došlo i na naše milé, nebojácné dobrodruhy. Skončili u veřejného soudu, aby byli potrestáni za své zločiny.
Ze soudního tribunálu zaburácel hlas:
"A jako přitěžující okolnost je vám na vrub připsán pokus o útěk z městského žaláře."
Dříve však než soudce pokračuje, ozve se z řady obviněných odkašlání a hromotluk převyšující všechny ostatní s naprostým klidem a samozřejmostí dodá:
"Tak o ten pokus o útěk jsme se opravdu jen pokusili…"
Hláška č. 5:
Mu: ,,Koupíme si vybavení a pak velkou hostinu.“
Loktar: ,,No to ne! Z čeho budeme žít?“
Arten: ,,Ale ty, ty bys pořád jenom žil…“
Hláška č. 6:
PJ: „Jdete na sever a tak trochu na jih.“
Hráč: „Ale to nejde…“
PJ: (chvíle ticha) „V tomhle světě to jde!“
Hláška č. 7:
Když družinka mladých nadějných a neskutečně naivních dobrodruhů dorazila do města a procházela okolo krámků, zaujali je zvláštní obrazy a vyvolávání obchodníka: "Kupujte lidičky. Nejlepší a nejhezčí gobelíny. Kupujte. Nejlepší kvalita na prodej."
"Goblíny? Co to může být?"začali se mládenci a děvčata bavit mezi sebou. "Nevidíš? Nějaké obrazy." všichni souhlasně pokyvují. "Gobliny, no ano gobliny. To je jasné, to jsou skřetí obrazy."
"To asi bude vzácnost. To si asi věší jen bohatí skřeti ve svých doupatech, ne?" A pak se v hlavách mladíků zrodila další myšlenka. "Nebo… nebo jsou to obrazy vyrobené ze skřetí kůže."
Hláška č. 8:
Družina je obklíčena nepřátelsky naladěnými elfy s luky.
Trpaslík: „Jste v přesile.
Tak snad abyste se raději vzdali!“
Hláška č. 9:
ZkD kouzelnice okomentovala psychiku bezpáteřního válečníka pochybných záměrů:
"Tengrimore, vy máte v hlavě nějaká ta zákoutí dobrá, nějaká ta špatná a mezi tím vede magistrála hrabivosti…"
Hláška č. 10:
Družina se baví s velmi mocnou bytostí, od které chtějí pomoc.
Bytost: „Tak jsme se rozhodli, že vám pomůžeme.“
Dobrodruzi: „Kdo my?“
Bytost: „No já, já a já!“
Hláška č. 11:
Šlechtic ze starobylého rodu k rytíři Tengrimorovi nově povýšenému na Gráfa (Tengrimor není urozeného původu): "Začnete jednat s lůzou, druhý den vám velí a třetí den je máte v chalupě, že gráfe?!"
Hláška č. 12:
PJ: „Soutěska je velmi úzká. Vejde se tam akorát tak jeden kůň vedle sebe.“
Hláška č. 13:
Zapisovatel a kronikář města Yarnigu, jedná s alchymistkou o probíhající válce, jeho žena přinese zákusek po večeři: "My tady řešíme válku a ty tu strašíš s perníkem… a navíc takhle voschlým – takhle tu vojnu nevyhrajem."
Za redakci NAMRO
= Janika =
PJská AKADEMIE
Pak je tu pro vás nová rubrika NAMRO „PJská AKADEMIE“. Budeme se tu věnovat tvorbě příběhu, světa, ve kterém se odehrává, ale nezapomeneme ani na tolik důležité Verbíře či úvodní příspěvek v jeskyni.
A kde vznikla inspirace pro tuto rubriku? Už je to nějakou dobu, kdy mě Morghot oslovil, jestli se nechci podílet na Jeskyni pro začínající PJe. „Cožpak o to, myšlenka je to chvályhodná. Ale jak můžu radit ostatním zrovna v PJování?“ pomyslela jsem si. Když jsem ale viděla koncept, který pro to všechno měl vymyšlené, zalíbilo se mi to. „Jo, má to hlavu a patu. V podstatě je to o tom, že víc hlav, víc ví. Stačí se držet několika pravidel a tipů a skoro každý příběh se dá učesat do povedené jeskyně. Občas se stane, že člověk sám chybky ve svém výtvoru prostě nevidí a pomůže, když si to přečte ještě někdo jiný.“ S tím jsem se do pomáhání novopečeným PJům pustila já.
Vzhledem k tomu, že v jeskyni se píšou pouze šeptané příspěvky mezi PJem nováčkem a PJem rádcem, ostatní z toho nemají vůbec nic. „No jo, ale co když se chtějí jen inspirovat, aniž by se museli přihlašovat do verbíře?!“ Co by… přečtou si novou rubriku v NAMRO! ;o)
A jak obvykle s takovým PJem nováčkem začínáme…?
PJ rádce: „Ahojda, tak s čím bys chtěl poradit?“
PJ nováček: „Mno, mám v hlavě super příběh, ale nevím si moc rady s tím, jak z toho udělat jeskyni.“
PJ rádce: „Fajn, příběh je to hlavní. Takže: O ČEM TO BUDE?“
Každá jeskyně by měla mít aspoň základní zápletku, aby bylo jasné, odkud kam se jde. Kudy, to už je věc jiná… ;o) Abyste se vyvarovali nelogičností a nesmyslných zvratů, které nebudou fungovat, zkuste si na začátku napsat velice stručnou zápletku jen v několika větách tak, abyste se do toho nezamotali. Jako kdybyste někomu vyprávěli po návratu z kina, o čem byl ten super film. Tak co? Máte? A dává vám to smysl? Poslali byste nějakého kámoše na tenhle film? Fajn, paráda.
Co dál? Abyste se mohli na PJování lépe připravit, bodla by nějaká KOSTRA! Ne, nemyslím kostlivce ve skříni, ale spíš nějakou o trochu detailnější páteř příběhu. Chcete-li osnovu. Co by taková osnova mohla obsahovat??? No, určitě klíčové zvraty v příběhu. Osnova vám pomůže držet nějakou linii, připravit si potřebné informace a cizí postavy (CPčka) a hlavně na nic nezapomenout. Možná to tak nevypadá, ale když si dáte tohle dohromady, máte v podstatě vyhráno. Ale POZOR: vždycky nechávejte dostatek prostoru sobě i hráčům pro improvizaci! Osnova je tady od toho aby vám pomohla, a ne aby vás i hráče svazovala.
A aby z toho mého rozvláčného povídání taky vyplynul nějaký stručný závěr, tady je shrnutí dnešní „akademické lekce“ v bodech:
TÉMA:
zápletka + osnova
OBSAH:
zápletka – napsat v několika větách stručný obsah celého příběhu (o čem to bude a jak to může dopadnout)
osnova – rozpracovat zápletku v bodech, což pomáhá PJovi v přípravě na dobrodružství
Může vypadat např. takhle:
a) začátek příběhu – kde, kdo, jaké okolnosti
b) zápletka, poodhalení hlavního cíle + motivace! – zapojení do příběhu, důvod, proč by do toho měly postavy jít, první akce
c) začátek řešení příběhu – družina se dává dohromady, indicie, které budou potřebovat, event. CPčka
d) rozvíjení děje – další události „na trase“
e) vyvrcholení děje – finální bitva, dopadení zloducha, nalezení artefaktu, apod.
f) rozuzlení – jak to všechno dopadlo
Pokud se dostanete se svou jeskyní až sem, můžete si gratulovat, protože to bývá hodně dlouhá cesta! ;o)
NA CO SI DÁT POZOR:
- nelogické zvraty v příběhu - i CPčka musí mít své důvody k určitému chování a jednání (Když má např. žalářník v noci pomoci družině k útoku, musí k tomu mít důvod!)
- méně je někdy více - dejte pozor, aby zápletka nebyla, jako když pejsek a kočička vařili dort (dali tam všechno dobré, ale dohromady to byla hrůza)
- mít na paměti motivaci postav - proč do dobrodružství jdou a proč jsou vůbec spolu (podle mě jedno z nejtěžších – proč by měla družina podstupovat všechna ta rizika, když odměna je tak nízká nebo nezajímavá)
= Niniane =
Střípky ze života barda Jarilana
Co se děje: Koprcon 2011
Hlavní programovou linií conu budou tradičně Star Wars. Těšit se můžete na premiérové přednášky, hry, soutěže, besedy... a mnoho dalších aktivit. Tematicky se con bude zabývat aktuálním událostem ve světě Hvězdných válek - ať už jejich uvedením na Blu-Ray nebo nejnovějším dění v The Clone Wars.
Sesterská linie Star Treku nás zve ještě hlouběji do historie a připomene letošní pětačtyřicáté výročí tohoto vesmírného dobrodružství. V Kopřivnice můžete vidět začátky Star Treku, poslechnout si přednášky o dobrodružstvích posádky vesmírné lodi Enterprise, zhlédnout vybrané epizody nebo se zapojit do diskuze na témata související s původním Star Trekem. Můžete těšit na samostatnou hernu s možností vyzkoušet si řadu atraktivních společenských her. Samotné volné hraní doplní také turnaje o atraktivní ceny a několik přednášek. Kdo bude chtít při hraní zapojit kromě hlavy také svoje tělo, bude mít možnost využít DDR herně nebo konzole Nintendo Wii a Playstation 3 (s PS Move).
Další informace naleznete na FB stránce Koprconu - http://www.facebook.com/koprcon
Dobro a zlo v příbězích, které hrajeme
Vždy záleží na úhlu pohledu, na okolnostech, na souvislostech. Co je dobré pro jednoho, nemusí být dobré pro druhého. Začněme přímo u našich postav. V družinách se setkávají dobrodruzi pocházející z různých prostředí, odlišných ras a kultur, s různě nastavenou morálkou.
Všeobecně můžeme tvrdit, že zabít jiného člověka je špatné. Pro některé naše postavy to tak je, a pokud jsou okolnostmi donuceni vzít někomu život, může to pro ně znamenat velké trauma. Někdo jiný má k zabíjení pragmatičtější přístup. Zaútočili na mě? Pak se budu bránit a zabíjet. Raději jejich smrt, než má. A další nevidí žádný problém zabíjet jen kvůli tomu, že mu za to někdo zaplatí. Je pro to špatný? Prostě má jen morální hodnoty nastaveny jinak.
Stejně tak se lze zamyslet třeba nad rasami, které jsou všeobecně vnímané jako ty zlé a příslušníky kterých dobrodruzi na potkání zabíjejí. Třeba skřeti. Většinou, pokud se na scéně objeví, dojde k boji. Vždyť oni jsou přece ti špatní. Opravdu?
Na místě útoku se přece skřeti neobjeví jen tak. Někde žijí, mají své rodiny, svou kulturu (i když třeba primitivní), své sny a touhy. Útočí na lidi! Ano, ale co když jen hájí své území, které se díky lidské rozpínavosti stále zmenšuje? Co když se jen mstí za vyhlazení části svého kmene? V jejich očích jsou určitě ti zlí právě lidé.
Ani s plněním úkolů, které se zdají ze začátku jasné v tom, že pokud je dovede družina do zdárného konce, vykoná dobrý skutek, to není tak jednoznačné.
Za všechny jeden příklad z mé herní praxe. Odehrávali jsme příběh, ve kterém na jeho počátku vyzvednutím jistého artefaktu a odevzdáním jej tomu, kdo si jej vyžádal, započal rozkvět Dračí říše. Dračí říše se začala rozpínat, zabírat další a další území a podrobovat si národy na nich žijící. Celých šestnáct let se dobrodruzi snažili napravit to, co na začátku odevzdáním artefaktu způsobili. Celých šestnáct let pronásledování, zjišťování indicií, a hledání předmětů, které jim umožní vykonat rituál, který Dračí říši opět zničí. Nakonec neuspěli. A výsledek? Obyčejní lidé si na území podrobeném Dračí říší nežili vůbec špatně, ba naopak možná i lépe. Velká říše jim totiž poskytovala mnohem lepší ochranu.
Co v tomto příběhu tedy bylo poplatné principům dobra a co principům zla? Měli pravdu dobrodruzi, kteří se zoufale snažili zastavit rozpínající se říši, kteří viděli, jak se nakládá s těmi, kteří si troufnou odporovat? Nebo se dá říct, že se nakonec nic tak zlého nestalo – jak je patrné z úhlu pohledu prostých obyvatel, které mocenské intriky nezajímají a nepociťují nesvobodu a útlak?
Dobro a zlo jsou prostě pojmy velmi relativní a ne vždy je snadné tu kterou osobu, čin či celý sled událostí jednoznačně zařadit.
Záchrana nemocné královské dcery se ze začátku může zdát jako dobrý čin, nakonec se ale z uzdravené princezny může vyklubat tyranka, která nepěkně zamíchá osudy svých poddaných. Skupina osob s nevalnou pověstí a hájící jen své osobní zájmy může nakonec svými činy pomoci zachránit celou zemi.
Je určitě zajímavé se občas v našich příbězích odpoutat od jistých stereotypů a klišé, které definování dobra a zla provází. Narazit třeba na přátelský kmen skřetů nebo zahrát si za postavy, kteří stojí spíše na straně zla.
Touto úvahou jsem ale nechtěla nijak znevažovat přirozenou lidskou potřebu jasného vymezení dobrého a zlého. Ne nadarmo máme rádi příběhy, ve kterých je dobro a zlo přesně vyhraněno. A je jedno, jestli se jedná o klasické pohádky, či knihy pro dospělé. Každý z nás touží po tom mít alespoň občas pocit, že může s určitostí říct, co je dobré a co zlé. Zvláště s porovnáním reality skutečného života, kdy tyto pojmy velmi často splývají a je čím dál složitější a někdy zcela nemožné bez zaváhání říct: „Toto je dobré a tamto špatné“.
Potřebujeme alespoň chvílemi věřit, že dobro dokáže zvítězit nad zlem. A ve světech a příbězích Abarinských jeskyní to můžeme být my, prostřednictvím svých hrdinných postav, kteří se zlu postavíme a přispějeme k vítězství dobra.
= Janika =
Co se děje: Kozmodróm 2011
Jednodňový festival Kozmodróm 2011 sa snaží priblížiť a predstaviť širokej verejnosti vedecko-fanatastickú literatúru, film a ďalšie žánre súčasnej fantastiky formou edukatívnych prednášok, diskusií a workshopov.
Tento rok sa koná tešiť v kultúrnom dome Zrkadlový háj v mestskej časti Bratislava-Petržalka. Dátum festivalu je stanovený na 12. novembra 2011. Samotný program sa začína od 9:00 hod. a končí večer o 19:00 hod.
Cena vstupenky je 5 € na osobu, ktorá sa bude dať zakúpiť len v deň konania festivalu na recepcii.
Okrem zaujímavých prednášok z dielne nadšených scifistov zo Slovenska a Čiech, sa tento rok môžete tešiť aj na Ondreja Herca, Martina Králika, Kristínu Rebrovú či ďalších uznávaných a podmanivých šíriteľov fantastiky a osobnosti česko-slovenského fandomu. Už tradične si užijete prednášky zo všetkých druhov fantastiky (knižnej, filmovej aj seriálovej) - tento rok budú dve prednáškové línie. Zasúťažíte o zaujímavé ceny. Oddýchnuť a pozhovárať sa so známymi alebo kamarátmi tento rok budete môcť nie len pri tradičnom občerstvení ale aj pri stolných hrách, ktoré zapožičal obchod iHRYsko.sk. Ak Vám chýbaVám nejaká akčná figúrka alebo túžite po novom geek tričku, neváhajte a navštívte na festivale stánok MadMaxonovcov. Taktiež sa na mieste konania bude nachádzať alternatívny stánok Sestier Zlopočasných zo spriateleného Spoločenstva Tolkiena združenia fantastiky. Budú ponúkať vlastnoručne vyrobené výrobky. Súčasťou Kozmodrómu bude výtvarná výstava, na ktorej budú talentovaní scifisti prezentovať svoju doterajšiu tvorbu a záľuby. Nebude chýbať ani tradičná výstava „Pohľad do izby novodobého scifistu“. Jedná sa o jedinečnú prehliadku akčných figúrok, odznakov, diskov, kníh a mnohých iných vecí.
Vždy aktuálne informácie nájdete na stránke www.kozmodrom.scifi-guide.net
Sarkastický Kocourkov aneb "Co by o vás psali v novinách"
Dnes se jeho bystré oko zaměřilo na dění v jeskyni Stíny nad Antivou, vedenou Tartarem a Marín.
Šedí strážci na titulní straně novin!
"Skupinka, která zachraňuje svět, byla důkladně proklepána skupinou vidláků z bažin."
Ukrutné sebevědomí a jistota "nenapadnutelnosti" jsou u Šedých strážců ve stádiu rozkladu poté, co jim nakopala /všechno možné/ skupinka vidláků z bažin. Šedí byli dokonce tak překvapeni, že se začali nejprve pobíjet mezi sebou. Jistý vážený domorodec podotkl, že většina ztrát, kterou jim Šedí způsobili, byla zapříčiněna záchvaty smíchu poté, co rozjařený velitel domorodců navrhoval stáhnout se a nechat Šedé "udělat, co bychom jinak museli dělat my". Ostudu navíc umocňuje fakt, že dle očitých svědků se alespoň trochu zdraví Šedí zpili do němoty, snad aby to těm v bezvědomí nebylo líto.
= Pepa z Kocourkova =
Pokud vás zajímá, jak boj proběhl doopravdy, stačí do jeskyně nahlédnout.
Smršť otázek pro zvídavé Abariňáky
Tak co, už ses dostal k tomu, aby ses na NAMRO podíval? Doufám, že teď po Smršti otázek s tebou ho budeš čít pravidelně :-) (poznámka pod čarou: Takhle se shání noví čtenáři! :-))
Abych pravdu řekl, ještě jsem se nepodíval, ale myslím si, že tvá úvaha je správná
:-D
Hrajeme spolu už nějaký ten rok ve Strážné věži a komunikovat jsme začali celkem nedávno, jsem ostuda. Takže jak dlouho jsi ty na Abarinu?
Já se to úplně bojím počítat :-D Začal jsem někdy 2007 tuším.
Proč ty obavy, to je přece pěkné, ne? Být tady s námi tak dlouho :-)
Ono je to stejné jako se školou. Pamatuješ si první den, jako kdyby to bylo včera a říkáš si : "To není tak dlouho."
Jaká byla tvá první jeskyně a postava?
No nechal jsem se zlákat Aldianou, protože fórum na lidech.cz se rozpadlo, takže to byla nějaká její. Akorát ten název si nepamatuji.
Hrál jsem tam vyrovnaného Artemiana-hraničáře (což je opravdu hrozný hřích ;-)) a jeho psího přítele Frewa.
Protože Artemian je napravený assassin.
Jaké typy postav rád hraješ, myslím, co se povahy týká? A nějaké oblíbené povolání, rasa?
Vždycky mě nejvíce bavili právě vrazi, kteří dostanou od osudu takovou pecku, že jsou nuceni začít přemýšlet o světě --> rád filozufuji. Povahově jsou to buď cyničtí kliďasové, nebo trochu přímější správňáci. Nejoblíběnější rasa samozřejmě lidé (nějak si je dokáži nejlépe představit :-)) a povolání je zřejmé.
Poslední dobou jsem se ale trochu změnil a raději si zahraji něco zajímavého. (Ztráta paměti, apod...)
Vrazi zkoušení osudem, jsi můj člověk :-)
A v kolika jeskyních teď vůbec hraješ? Je nějaká, o které bys mohl říct, že je tvá nejoblíbenější?
Moje řeč :-). No dlouhou dobu jsem měl krizi a hrál pouze v jedné jeskyni (právě Melkerova Strážná Věž, která je i mojí nejdéle fungující jeskyní), ale aktuálně mám čtyři a plánuji spustit svou, o které ale víš vše :-). Nejoblíbenější jeskyni nemám, nechávám si jen ty, kde jsem rád.
Na tvou novou jeskyni se právě taky chci zeptat :-) Hrála jsem chvíli v tvé jeskyni Zpět ke kořenům a teď připravuješ tu novou. Obě jeskyně mají úžasně propracovaný svět. Z čeho čerpáš inspiraci?
Nejvíce mě ovlivnil Steven Erickson se svou sérii "Malazské Knihy Padlých" a nově i G.R.R. Martin a "Písně Ledu a Ohně". Nápad na jeskyně a svět mám ale většinou z metra nebo ze sprchy :-)
Popřípadě jednotlivé střípky z všech možných filmů od Posledního Samuraje až po Deník Princezny. Myslím si, že čerpat se dá z každého momentu.
Ano ano, inspirace je všude kolem nás :-) Abarin nejsou jen jeskyně, postavy a hra, ale také lidé. Znáš někoho z Abariňáků osobně? A kdyby se uskutečnil nějaký abarinský sraz, přijel bys?
Osobně znám (a teď se omlouvám, pokud se pletu) pouze Aldianu, se kterou jsem se setkal v Anglii, když jsem byl u svého bratrance.
To záleží na tom, kde a kdy by se sraz uskutečnil.
Uvidíme, snad nějaký na vhodném místě bude :-) Co vůbec celkově pro tebe Abarin znamená?
To je od tebe dost záludná otázka :-D. Dalo by se říct, že je to zdroj zábavy a dobrý učitel slohu v jednom, zvlášť protože mám možnost hrát s lidmi, kteří mě pisatelsky převyšují ;-). A ano, asi to tu mám i rád, protože když jsem v době krize zkoušel DarkAge, tak ačkoli mi systém jejich stránky připadal mnohem lepší, nebyl jsem tam spokojený.
Tak to je opravdu pěkné vyznání. Hráváš dračák nebo jinou RPG hru i naživo?
Několikrát jsme to zkoušeli, ale bohužel.
Copak selhalo?
Tuším že většinou nedostatek divadelního talentu a dále neochota některých přečíst si pravidla :-)
To nemohu objektivně posoudit, protože jsem dosud nenarazil na dobrou partu :-). Hlavně si tedy myslím, že se to vůbec nedá porovnávat.
Než se začnu vyptávat dál, dávám ti šanci – co bys o sobě sám zvědavým Abariňákům prozradil? :-)
Miluji Kofolu :-D
Co za školu studuješ, co z tebe jednou bude?
Studuji VŠE v Praze, obor Matematické Metody v Ekonomice, takže ze mě pravděpodobně bude ... hmm, ekonom? :-D
Co právě čteš? A co vůbec rád čteš?
V tuto chvíli čtu Legendy České Fantasy a celkově upřednostňuji fantasy literaturu (Erickson, Sapkowski, Golden,...). Nicméně občas najdu zalíbení i v "klasice" (Orwell, Remarque, Čapek, Kafka, apod...)
A co hudba? Jaká je ta blízká tvému srdci?
Tak tady nejsem vyhrazený. Nejraději mám rock/metal (ale žádný death nebo black) a balady tohoto žánru, ale jakákoli dobrá písnička si najde místo ;-). Pokud něco ale nemusím, pak je to hip hop, rep a infantilní a hloupé popové hity (Bieber a spol.)
Čím se bavíš ve volném čase, kromě Abarinu tedy?
Patřím k těm lidem, kteří se snaží naučit hodně věcí, ale žádnou neovládají mistrovsky (zkrátka u jedné věci nevydržím dlouho), takže hraji na kytaru, housle, foukací harmoniku, občas se naučím pár karetních triků, napíšu povídku, báseň nebo si jdu zaběhat, zahrát florbal, popř. fotbal. No a jako správný závislák na PC hrách zabíjím čas u Heroes 6 a Assassins Creed :-D
Povídky, básně? Přečteme si nějakou třeba v NAMRU? Rádi zveřejníme ;-)
Pár už jsem jich zveřejňoval na Abarinu. Ale jak jsem říkal: "Nic neumí mistrovsky", takže ani nevím, jestli byste to chtěli číst ;-)
Svět Abarinu je svět fantazie, takže jí popusťme trochu křídla. Kdyby ses mohl stát kýmkoliv, kým bys chtěl, kdo by to byl a proč?
Tak to je těžké, jelikož favoritů je mnoho. Mezi nejžhavější samozřejmě patří postavy se superschopností jako Jumper, Gambit, chlap ze 120 sekund apod, ale kdybych si mohl opravdu vybrat i styl života a myšlení, chtěl bych být Katsumoto z Posledního Samuraje. Jeho postava je výborná.
Máš nějaké životní krédo?
Ber život s úsměvem, protože jinak ti dá pěstí :-)
Děkuji ti za tvůj čas a trpělivost a nezapomeň, ode dneška jsi pravidelný čtenář NAMRA, doufám ;-)
Já děkuji za překvapení a raději nebudu nic slibovat, ačkoliv se pokusím :-D
= Artemian a Janika =
Pod lupou - Pán prstenů
To se mi líbí.
Rád bych čtenářům NAMRA přiblížil tvojí jeskyni Pán Prstenů a jediný člověk, kdo mi v tomto může pomoci jsi ty.
Trocha úsměvné poezie
Deset
Deset kloučků na paloučku rozdělalo ohýnek
Deset hlásků zašeptalo deset krásných vzpomínek
Deset písní zazpívali, deset krát se otočili
Desetkráte sem a tam, že vás všechny pochytám
Stvůra
Na té velké šedé hoře
leží ve své temné noře.
Trollí stvůra veliká
děti k snědku pochytá.
Počkejte však chviličku
useknem jí hlavičku.
Hrdina
Rytíř to je hrdina
lotrům hlavy utíná.
Pak proklíná všechny běsi
když ho můra v lese děsí.
Ze života dospělých
Na peci si ležím sám,
na nohy se nezvedám.
Nemám sílu - čí to vina
odpověď je kocovina.
= Morr =
Co se děje: KomiksFest! 2011
Festival zahájí v pátek 28. 10. Open party v Klubovně 2. patro. Hlavní část programu proběhne během „komiksové soboty“ 29. 10. v MeetFactory. Tam mohou návštěvníci mohou debatovat s famózním autorem obálek Sandmana Davem McKeanem či ruským výtvarníkem Konstantinem Komardinem. Čestí autoři si zatančí Komiksovou ChaChu, na níž představí své projekty a nebude chybět ani manga sekce.
Mezi festivalovými hosty se objeví výtvarník Pascal Rabaté (Francie), oceněný letos za nejlepší režii na karlovarském filmovém festivalu, a Frederik Peeters (Švýcarsko), autor známého komiksu Modré pilulky.
Z výstav budou letošnímu ročníku vévodit projekty dvojic. Institut Cervantes nabídne dialog mezi grafickým románem Paco Rocy a zábavnými komiksy Daria Adantiho. V Novoměstské radnici budou „Draci z Východu“ – populární tvůrce Josef „Danglár“ Gertli (Slovensko) a autor vizuálu letošního KF! Konstantin Komardin. Goethe-Institut ožije expresivním duelem mezi Anke Feuchtenberger (Německo) a Václavem Šlajchem (ČR).
Celotýdenní menu zahrnuje vernisáže výstav, besedy s autory, workshopy, divadelní představení, filmové projekce, křty knih atd.
Na slavnostním zakončení 5. 11. v Bio Oko si výroční komiksové ceny MURIEL převezmou vítězové v 10 kategoriích a vyhlásí se vítěz nové soutěže ARNAL o luxusní profesionální tablet. Předsedou poroty je výtvarník Michael Rittstein. Mezi novinkami bude např. výstava mladých českých tvůrců v prostorách pražského metra, premiéra houbařského leporela Karla Jerieho a divadelní zpracování Barbarelly.
Více informací naleznete na http://www.komiksfest.cz/.
Těžký život PJ abarinského... aneb jak zařídit, aby postavy dělaly to, co chce PJ?
…a ono ne! Barbarský válečník se na nic neptá, na nic nečeká a jediným mocným švihem svého meče setne dráčkovi hlavu!
Jak to vůbec mohl udělat? Jak si mohl dovolit udělat něco jiného, než jsem já čekal? To mu jako nedošlo, že nemusí zabíjet vše, co se před ním hne? No, možná zabíjí jen ty, co by mohli mít vyšší inteligenci, než on – aha, čili vše, co se před ním hne.
Prostě postavy občas udělají úplně něco jiného, než předpokládáme, než očekáváme, než chceme. Nepochopí naše skvostné záměry, nepochopí, kam je směrujeme, mají vlastní rozum a nápady a neváhají je použít. A já vám teď, zcela zdarma a bez nároku na odměnu poskytnu radu, prozradím návod, jak tyhle problémy vyřešit!
Připraveni? Jdeme na to? Už se nemůžete dočkat?
Takže – vyřešíme to tak, že to prostě řešit nebudeme!
Ne, nepomátl jsme se, nespadl jsem z višně, nic takového. Já vím, to my, PJové, neseme na svých bedrech odpovědnost za příběh, za děj v jeskyni, za to, že se dobrodruzi nebudou jen tak plácat od ničeho k ničemu. To ale přece neznamená, že musíme mít přesně naplánovaný krok za krokem. Ono to ani nejde. Vsaďte se, že pokud vymyslíte deset způsobů, jakými by družina mohla vyřešit tu kterou situaci, oni přijdou na jedenáctý a právě ten s chutí zrealizují.
Takže je podle mě lepší mít jasně daný začátek, několik nejasných konců a v hlavě nástin toho, co by mohlo být mezi tím. Opravdu jen nástin, ono to stejně bude většinou jinak, než jak si představujeme. A připravit si místo podrobného plánu schopnost improvizovat, bystře reagovat na nově vzniklé situace a schopnost zapojit do jednoho celku všechno, co postavy vymyslí a provedou. A věřte mi, stojí to za to!
Tím pádem se totiž dostanete do situace, kdy příběh spolu s vámi spoluvytváří i postavy. Není to vše jen na vás. No není lepší při přečtení nových příspěvků místo povzdechu: “Šmajrá, co to tam zase vyvádí, co já s tím mám teď dělat, když jsem to měl vymyšlené jinak?“ vykřiknout radostí: “To je úžasné, na co zase dokázali přijít, jsem vážně zvědavý, co vymyslí zase příště!“ Odměnou vám bude pocit, že i vy vlastně ve své jeskyni „hrajete“, nejste ochuzeni o překvapení a jste sami zvědaví, jak to všechno dopadne. A odměnou vám budou i spokojení hráči, bez pocitu, že jejich postavy jsou jen loutky, které jsou někam popostrkovány a tlačeny bez možnosti na tom něco změnit. Hráči, kteří díky tomu mohou hrát opravdu živé postavy se svobodnou vůlí a s vědomím, že i ony ovlivňují svět.
=Janika=
Deník staré Astrid - část první
8. června 2008
Jsou věci, které člověka tíží jako nákup, který naplňuje k prasknutí nacpanou tašku. Když to opravdu přeženeme, taška se roztrhne a nákup se potupně vysype na ulici všem na očích.
Tohle každá hospodyňka zná. A já se občas cítila právě tak, jako taková nákupní taška. Hlava se mi nadouvala a napínala všemi směry, jen jen vybuchnout… myšlenky se převalovaly sem a tam, právě tak jako zavařovačky v tašce… Potřebovala jsem ten nákup trošínku přeskupit, abych se nezbláznila a… nevybuchla.
A pak přišel den, kdy jsem si v jedné knížce přečetla, co s tím. Hlavní hrdina tu měl děsivé tajemství a děsivá tajemství ujídají pohodu a klid. Jeho tajemství ho mučilo tak, že nakonec v naprostém zoufalství sepsal všechny ty hrůzné skutečnosti na papír a šel do lesa. Ten papír zakopal tak hluboko, jak to jen v kamenité půdě šlo a spokojeně odešel. Bylo to naprosto nesmyslné… hloupé a dětinské, ale pomohlo to. Jakoby tím to tajemství pohřbil tak hluboko sám v sobě, že už pro něj nebylo tak snadné, vydrat se na povrch.
Dlouho jsem si nad tím lámala hlavu, protože mi to opravdu připadalo nesmyslné, hloupé a dětinské… Není to nic než symbolický akt, jenže… funguje. Přesvědčila jsem se o tom ve chvíli, kdy jsem začala psát tyhle nesmyslné, hloupé a dětinské deníky. Až na to, že je nezakopávám, ale schovávám do sejfu. Pohřbívám tam všechna svá tajemství, která nemohu vyprávět dětem a vnoučatům. Je to bezpečné a je to tak… úlevné.
Jsem stará, velmi stará. Mé dny jsou dávno tisíckrát přepočítané a sečtené, přesto tu stále zůstávám. Nedávno mi bylo 98 let a bůh stále oddaluje můj odchod. Možná proto, že by vzpomínka na ty prazvláštní lidské osudy neměla umřít se mnou. Myslím si, že odejdu, až je pohřbím ve svém sejfu, protože i na věčný život by to byla příliš tíživé tajemství. Jak bych mohla odejít a zapomenout třeba na sestru Bernadetu? Na její krásu a na její bolest.
Její obličej vypadal, jakoby ho vytesali andělé. Možná proto za nimi tolik spěchala. Ve čtrnácti letech měla vlasy až po pás, husté a černé jako havraní křídlo. To se ještě jmenovala Tea. Byla jemná a vlídná a pro každého měla schovaný úsměv. Proto jsem si ji také všimla. Děvčat jako ona nebylo v Orkangeru mnoho.
Nekradla matce malovátka, ani se nesnažila proklouznout ze dveří v jejích botách… Místo toho si četla a usmívala se na lidi. Zvláštní děvče. Když mi jednou v sobotu donesla nákup, oznámila mi s tím svým neodolatelným úsměvem, že hodlá vstoupit do kláštera.
9. června 2008
Ležela jsem zrovna v posteli, se zánětem průdušek, a když mi to dívenka řekla, upustila jsem leknutím šálek s heřmánkovým čajem. Polila jsem si celou postel jako ubryndané malé děcko. Tea mi vše pomohla uklidit a u toho mi vyprávěla, že o konventu sní už od dětství.
Nechápala jsem to.
Proč tak nádherné stvoření nesní o lásce, nepočítá na prstech ctitele a nevymýšlí, co na sebe a kam vyrazit? Jako všechny moje vnučky i dcery. Bylo to podivné.
Ona však v sobě měla rozvážný klid, který byl v přímém rozporu s jejím věkem. Měla zvyk dívat se dlouze do dálky, v očích zasněný smutek.
Nechápala jsem to.
Nedala se však zviklat. Její rozhodnutí bylo pevné. V necelých čtrnácti letech věděla přesně, co chce. Když mě poprvé navštívila v hábitu, sevřelo se mi srdce. Byla to ta nejkrásnější jeptiška, jakou jsem kdy viděla. Její obličej, orámovaný černým šátkem vypadal ještě půvabněji než obvykle. Snad že tolik vynikly ty velké černé oči. S novou garderobou získala i nové jméno. Sestra Bernadeta. Trvalo mně, než jsem si na to zvykla, ale nakonec jsem to přijala. Navštěvovala mě pořád. Naše netypické přátelství zůstalo pevné a vřelé. Jen moje tělo chátralo víc a více. Přesto jsem se z jejích návštěv radovala. A pak si ta mladá, krásná sestra Bernadeta začala stěžovat, že ji někdo pronásleduje...
= Marín =
Právě jste dočetli první část, úvod, příběhu na pokračování. Jste zvědaví jaké tajemství deníku svěřila stará Astrid? Kdo pronásledoval mladou Bernadetu? Vydržte do dalšího čísla a budete vědět víc.
Knihy, které by neměly zapadnout... Návrat z hvězd
„Pojďte zpět.“ Ozvalo se mi za zády. „ Všechno se změnilo. Ještě na to nejste připraven.“ Nedostávalo se mi slov, rezignovaně jsem svěsil ramena. Opravdu jsem nic nepoznával.
Zamysleli jste se někdy nad vesmírným cestováním? Nad objevováním nových světů?
Ano? A položili jste si někdy i otázku: A vrátím se vůbec někdy? Poznám ještě to, co jsem opustil? Bude ještě kam se vrátit?
Věřte, že po přečtení knihy Návrat z hvězd, kterou Stanislaw Lem (autor např. také románu Solaris) napsal roku 1961, vás tyto a podobné otázky jistě napadnou.
Vždyť sám hrdina románu Hal Bregg, vesmírný pilot, bude mít plnou hlavu otázek a nejasností, když se po desetileté výpravě napříč vesmírem navrátí na domovskou planetu. Na Zemi totiž mezitím uplynulo více jak jedno století a vše je najednou jiné, neznámé. Prostředí i společnost.
Hal Bregg je vyděděncem, cizincem v novém světě. Je možné do této nové společnosti zapadnout, přizpůsobit se novému životu? Měla vesmírná výprava vůbec smysl? A má cenu ještě žít?
To vše se dozvíte, když jej budete provázet při jeho poznávání nového života na Zemi.
ukázka 1:
Celé odpoledne jsem strávil v knihkupectví. Ale knížky v něm nebyly. Netiskly se už bezmála půl století. A já se na ně tolik těšil, po mikrofilmech, z nichž se skládala knihovna Promethea. A nic z toho nebylo. Člověk se už nemohl prohrabávat v regálech, potěžkávat v ruce svazky a odhadovat jejich váhu, napovídající rozsah četby.
Knihkupectví připomínalo spíš elektronickou laboratoř. Knihy, to byly krystalky, v nichž byl obsah nahrán. Číst se daly pomocí optonu. Byl dokonce podobný knize, ale s jednou jedinou stránkou ve dvou deskách. Při zmáčknutí se objevovaly následující stránky textu. Ale optonu se užívalo zřídka, jak mi řekl prodávající robot. Veřejnost dávala přednost lektonům, četly hlasitě, daly se nařídit na libovolný druh hlasu, tempo, modulaci. Pouze vědecké publikace pro malý okruh zájemců byly ještě tištěny na plastiku, imitaci papíru. A tak se všechny mé nákupy vešly do jedné kapsy, přestože to bylo téměř tři sta titulů. Hrstka krystalického zrní - tak vypadaly knihy.
ukázka 2:
Okamžik jsem si myslel, že vstane, ale ovládla se. Její oči se vrátily, velké, dychtivé. Dívala se na mě jako na šelmu, která leží krok od ní, jakoby nacházela zvrácenou rozkoš v hrůze, kterou jsem ji naháněl. Připadalo mi to jako urážka, horší, než kdyby se jen polekala.
„Můžete…“
„Zabít?“ odpověděl jsem se zdvořilým úsměvem. „Ano. Mohu.“
= Morr =

Skřítek
Uprostřed lesa na mýtince,
malý Skřítek seděl.
A ten Skřítek velmi smutně
na cestu do tmy hleděl.
Čekal, čekal dobu dlouhou,
ale ona nikde.
Už pomalu zmíral touhou
domů běžet klidně.
Už začínal bloumat myslí,
zda-li nestalo se jí nic.
Život začal ztrácet smysly,
čím dál víc a víc.
Když v tom uviděl ho děda jeden,
který domů nákup nesl.
Položil tragač plný beden
a na zem vedle Skřítka klesl.
"Co ty tady sklesle sedíš,
na pařezu, na mýtince?
Proč domů ještě neběžíš,
do chaloupky, k Tvé mamince?"
Zeptal se ho děda milý,
aby řeč zavedl.
A tak ho Skřítek se vší pílí,
svým příběhem provedl.
"Potkali jsme se před nedávnem,
když na zámku jsem sloužil.
Od té doby jsem každou chvílí,
jenom po ní toužil.
Ale jak ona o mě smýšlí,
já neměl ani tušení.
Když na ni však myšlenky mé přišli,
já měl srdce těžké bušení.
A to u mě není běžné,
jen aby bylo známo:
disponovat nízkým tlakem
mi to vínku bylo dáno.
Dlouho nebylo mi rady,
co se mnou vlastně dělo se.
Na těle nebylo žádné škody,
jen duše chvěla se.
Však časem bylo mi už jasné,
co se mnou se stalo.
Že má mysl i mé srdce,
čirou láskou vzplálo.
Teoreticky jsem tak měl jasno,
prakticky však byl zmatený.
V hlavě pořád pusto prázdno,
jen na ni myšlenkami upřený.
Jak dál si počnout
a co dělat jsem měl?
Nad věcmi jako tyto,
jsem celé dny přemýšlel.
Až dospěl jsem k rozhodnutí,
že čert to celý vem,
nebudu se jenom trápit
a pozvu ji někam ven.
Třeba na palouček mezi stromy,
protože je tu hezky.
Nestojí tu žádné domy;
jsou tu jen dvě stezky.
Málokdo tudy projde v noci,
tady je konec světa.
Jenom občas ňácí cvoci,
pozdě domů meta."
V tom si náhle uvědomil,
že dědu nazval cvokem.
Ten se však nijak nerozohnil
a dál se díval bokem.
Ale dál Skřítek už nevyprávěl,
jen, dívaje se do dlaní,
dodal pár slov na závěr,
tónem plným zklamání:
"Nakonec to vypadá,
že ona dnes už nepřijde.
To už to tak dopadá.
Nikdy mi nic nevyjde."
Když však děda zaslechl
ta slova plná beznaděje,
zhluboka si povzdechl
a řek, k němu se otáčeje:
"Nevěš hlavu, ty můj Malý,
třeba ještě přijde. Navíc,
to co bychom nečekali,
nás někdy překvapí nejvíc.
Nikdy předem přesně nevíš,
jak to všechno dopadne,
zvláště pokud nepolevíš
a tvá snaha neopadne.
Chce to se trpělivosti učit,
ještě není noci konec.
Nemá cenu se předem mučit,
ještě neodzvonil ranní zvonec.
Možná se jenom zdržela
a přijde trochu později.
Nebo se někde ztratila,
či přepadli ji zloději.
Promiň, to moc povzbudivé není,
ale jen jsem tím chtěl říci,
že zbytečné je všechno klení
a předem zhasínat svou svíci."
Skřítek- teď plný vyhlídek,
se za sebe trochu styděl.
Měl v hlavě tolik výčitek...
Když v tom ji uviděl.
Noc najednou jakoby změnila se v den,
a snad i ptáci začali zpívat.
On nevěděl, zda-li je to jen sen.
Nemohl uvěřit, nemohl se vynadívat.
Děvče jako z růže kvítek,
to rozhodně bylo.
Přesně jak si vybavil Skřítek,
co do paměti se mu vrylo.
Rychle k němu běžela,
po jedné z těch dvou cestiček.
Už z dálky volala zvesela,
že ztratila střevíček.
Musela se domů vrátit-
to proto to zpoždění.
Nechtěla se někde vyvrátit
a přijít ještě k zranění.
To Skřítkovi bylo ale skoro fuk,
hlavně že ji zase viděl.
Dostal známý srdce tluk,
až z toho celý zrozpačitěl.
Zapomněl snad všecku abecedu,
začaly ho chytat mdloby.
V úzkých se podíval na dědu-
po něm ale ani stopy.
Jakoby tam nikdy nebyl,
jakoby se mu jen sen zdál.
Sen, co do mysli se vryl
a cenné rady tam dal.
To už však byla dívka u něj,
do očí se mu dívala.
Uviděla jeho rdění
a mile se usmála.
...
Ti dva se dohromady dali
a jsou dodnes spolu.
A že budou spolu taky dál,
o tom není sporu.
=TruxXerus=
Závěrem
A já bych vás opět jménem celé redakce chtěla požádat, abyste se neostýchali a napsali nám, co se vám na NAMRU líbí, co byste chtěli zlepšit, co vám zde chybí. Ať už do komentářů pod jednotlivé články, do Návštěvní knihy NAMRA, do fórka NAMRO na Abarinu či do komentářů pod článek – upoutávku tamtéž.
Každá reakce nás potěší, protože znamená to, že nás čtete.
Za redakci NAMRO
= Janika =
středa 28. září 2011
Vydání 9. - září 2011
Jenom malej úvod, neboj!
Podobně a ještě hůře se dá mluvit o nadcházejících dnech. Hledejme však lepší cestu mezi tím vším. Hledejme trochu optimismu.
Naplněni letními dobrodružstvími ze života se nyní přesouváme do naší fantazie a sny dávných hrdinů opět ožívají. Dejme jim volný průchod, hrajme o sto šest a přitom si udělejme trochu času na malé počteníčko.
Ano, ano, ano, NAMRO je tu!
Užijte si ho a ať vás naplní trochou radosti!
Za redakci Morgh;o)t
Vyhlášení soutěže "O nejvtipnější hlášku"
Literární minisoutěž "Smrt rytíře" a "Básnička - recenze na jeskyni"
Dalším kolem pokračuje minisoutež se dvěma tématy: „Smrt rytíře“ a „Básnička – recenze na jeskyni“. Přinášíme vám zde podrobnosti tak, jak byly uveřejněny v článcích na Abarinu:
Čtenáři, abariňáci, prostě lidičky, slyšte, co nového vám NAMRO nabízí! Píšete rádi? Píšete ještě raději? Čtete tedy správně. A ostatně, pokud byste rádi přilákali nové hráče do své jeskyně, neopouštějte nás.
NAMRO má pro vás nový tip!
Napište nám malou básničku nebo povídku na téma „Smrt rytíře“. Pokud si na to netroufnete, ale chcete přispět i svou troškou do mlýna a ještě z toho něco mít, můžete se pokusit básničkou zarecenzovat na vaši jeskyni. Délka je na vás a obsah také, takže neváhejte, je tu jedinečná příležitost povolit uzdy své fantazii! Na konci měsíce naše redakce pak vytáhne z každé kategorie nejorginálnějšího psavce, výhrou mu bude měsíční putovní hvězdička, místo v Síni slávy a ještě jeho článek zveřejníme v NAMRO (pokud nebude proti).
Je to tak, malá minisoutěž, jak se vyblbnout a vyplnit čas čekání, až konečně PJ odepíše. Těšíme se na vaši tvorbu!
Svá dílka můžete zasílat kromě do komentářů pod výše uvedeným článkem na Abarinu také do komentářů zde pod článkem v NAMRO nebo na mail janika.vrbno@gmail.com. V tomto případě nezapomeňte uvést v mailu svůj abarinský nick.
Ve článcích na Abarinu si v upoutávce na toto číslo NAMRO můžete přečíst vítězné dílko minulého kola.
= Redakce NAMRO =