čtvrtek 13. ledna 2011

Úvodem

Za oknem se nám rýsují malůvky pana Mráze, jindy zas jsou louky úplně zelené. Ano, takto si s námi pohrává to krásné počasí. Možná není ideální, někomu se třeba líbí, každopádně na menší zpestření toho, jak si s námi příroda pohrává, bychom Vám chtěli nabídnout novoroční NAMRO! A s ním i trochu opožděné přání co nejkvalitnějšího Nového roku a co nejvhodnější výběr nohy kterou do něj vstupujete.
Aktuální díl dnes informuje o mnoha novinkách, které na našem serveru nastaly, ale i malé ohlédnutí se za věcmi, které jsou na první pohled samozřejmostí, ale nikdo si neuvědomuje, jak vzácné mohou být. Načež mi teď naběhla otázka: A jak se k tomu stavíme? Třeba to nikoho nezajímá, ale zkoušeli jste se někdy zamyslet, jak probíhá Vaše každodenní návštěva Abarinu? Já tedy ano a uvědomil jsem si jednu věc... Abarin není jen server na hraní, jako ostatní, je to server, kde můžeme najít spoustu dobrých přátel a podílet se právě na tvorbě dobré komunity. Ale jak? Kdo říká, že musíme hned navštívit každé fórum a napsat do něj, to ne... Spíše jsem si uvědomil, kolik lidí bylo schopno si jen přečíst nějaký článek na Abarinu a klidně jen pochválit onoho autora? Neříkám chvalte nám NAMRO, vždyť nejsme sami co se snaží něco tvořit. Anebo jen napsání hlasu k Receptu? Cožpak se zapojilo tolik lidí, že nemáte čas přečíst si ty „sáhodlouhé příspěvky“ a některý z nich se odměnit tím, že mu dáte hlas?
Nevím, jaký máte pohled na tyto věci vy, ale došlo mi, že čím více se na Abu věnuji i jiným věcem, než jen hraní, tak tu jsem radši. Ale to není proto, že něco dělám a dělá mi to dobře že jsem vidět, ba naopak, tím že něco tvořím přicházím do kontaktu se spoustou fajnových a kvalitních lidí a i skrze tento úvodník bych tento serverový poklad chtěl poodhalit...
Ale dost už zamýšlení se, tento díl je prvním na speciálních stránkách udělaných pro náš měsíčník a nabízí rozšířené možnosti, které vřele doporučuji. Jako je například odběr, členství v podobě pravidelných čtenářů, ankety, ale i návštěvní knihu, do které můžete napsat jakékoliv připomínky, nápady, anebo jenom komunikovat s námi a pravidelnými čtenáři. Každý z článků můžete speciálně komentovat, ale budeme radši, když budete komentovat, buď u části „Závěrem“ anebo přímo až v návštěvní knize.
Tak všem děkuji za pozornost a přeji příjemné čtení.
Za redakci: Morghot

Jeskyně Lyrie

Po měsíci nám opět vychází Namro a s ním i moje rubrika. Minule jsme se ohlédli za Starcovou postavou čarodějky Wynne, tentokrát to bude abarinská perlička z trochu jiného soudku. Dnes jsem se snažil něco zjistit o jedné z našich jeskyní. A to o té největší z největších - o Lyrii. Počet příspěvků v této jeskyni se blíží k 10700, což je asi 3x více, než druhá největší jeskyně, kterou tu máme. Ale i přesto, že je to nebývalý velikán, o ní málokdo ví něco více. A právě proto jsem se rozhodl o této jeskyni psát.

Lyrie je pod vedením Paní jeskyně Margit. Proto jsem se jí zeptal na pár věcí k této- dá se říci- jeskyní babičce. Jak jsem se totiž dozvěděl, příběh se začal psát od 1.9.2003, takže má už více jak 7 let. Což je na jednu jeskyni úctyhodný věk. Navíc pokud se na to podíváme blíže, je to okolo 1400 příspěvků ročně - tedy průměrně něco málo pod 4 přízpěvky denně. Tohle tempo by mohl závidět leckterý sprinter, natož běžec na dlouhou trať- jakým Lyrie určitě je. Ze začátku neměl nikdo ani pomyšlení, jak daleko to dotáhne.

O příběhu toho Margit moc prozradit nechtěla. Ostatně sama řekne proč:
"O co v příběhu jde bych raději příliš neprozrazovala, aby si to nepřečetli hráči a mohli být překvapeni :-) Je to městské dobrodružství - odehrává se celé ve městě Lyrie a v jeho blízkém okolí. Družina, či spíše postavy, které potom družinu vytvořily, byly hozeny do víru městských událostí a intrik, aniž by věděly, co se vlastně kolem nich děje, aniž by znaly pozadí. To postupně odkrývají a zjišťují, do čeho se vlastně zapletly a namočily. A snaží se to řešit - zatím hlavně kvůli sobě, aby přežily :-) Jak se pak rozhodnou zasahovat do událostí, angažovat se v politice města, to bude na nich. Hraje se stylem roleplay, pravidla jsou pouze orientační rámec a kostky se používají výjimečně."
Takže se hráči zjevně pořád mají na co těšit a i po sedmi letech piplání se, jak sama Margit řekla, konce ještě nedočkají. Myslím ale, že to nikomu vadit nebude. Jak jsem se dále dozvěděl, veškerý děj vzniká především v hlavě Paní jeskyně a inspirace z jiných zdrojů přichází jen občas.

Dále jsem vyzvídal, co vlastně stojí za takovým počtem přízpěvků. Protože snad každý Pán jeskyně sní o tom, že se jeho jeskyně dohraje až do konce (ideálně do nekonečna) a že bude všechny bavit - což se v Lyrii zatím daří. Stojí za tím tedy snad nějaká tajemství, triky nebo prostě dobrá parta hráčů? To nám osvětlí Margit sama:
"Tajemství a triky :-) Hm... Myslím, že v jeskyni jsou v tom vždycky půl na půl hráči a PJ. Je to o vzájemné spolupráci, vzájemné hře spolu. Chtít si hrát a zahrát. Vzájemná tichá dohoda, že si nebudeme kazit hru, protože si všichni chceme zahrát - a tak budeme hrát, jak nejlépe umíme. Že se budeme respektovat - PJ hráče a hráči PJ, a sebe nevzájem. Že vlastně nám jde o společný cíl - o zábavu a hru. Snažím se vytvářet situace a nechávat hráčům volnou ruku, jak se s nimi popasují a jak zareagují - a pak zareagovat na ně. Nic není striktně nalinkované. Mám vytvořené prostředí, příběh, pozadí, o co ve městě Lyrie jde a co se tam odehrává i bez přispění hráčů. Co podniknou hráči a jak / jestli to změní a do čeho a jak zasáhnou je na nich. Takže rozhodně dobrá parta hráčů, i když za tak dlouhou dobu se pochopitelně pár hráčů a postav vyměnilo.."

Má poslední otázka se týkala vzkazů a rad od zkušeného Pána jeskyně. Jednak pro ty začínající, jednak pro své hráče a taky pro celý Abarin:
"Tak rozhodně se nepovažuji za zkušeného PJ. Mám se toho ještě hrozně moc co učit. Ale ty doporučení a vzkazy...

Začínajícím PJům bych doporučila, aby si hýčkali své hráče a začínajícím hráčům, aby si hýčkali své PJ. Aby spolu mluvili, aby si poskytovali zpětnou vazbu. I když se jim něco nelíbí, i když se jim něco líbí. Do hlavy si navzájem nevidíme, telepatii na dostatečné úrovni taky (zatím) neovládáme, tak nám nezbývá, než spolu komunikovat slovy. Dál pak, aby brali jeskyni jako společnou věc, na kterém se podílí všichni zůčastnění. PJ se může snažit, ale když se nesnažíme i my hráči, nedokáže toho moc. Svým hráčům bych chtěla vzkázat, že jsem moc ráda, že je mám ve "své", ovšem spíše "naší" jeskyni. Že hrají moc pěkně. Že doufám, že se baví a budou bavit, a že budou i nadále hrát. A že já se vynasnažím, aby se bavili. A že se jim omlouvám za občasné odmlky způsobené časovou pracovní indispozicí. A celému Abarinu? Hodně dobrodužství v Abarinských jeskyních i v reálném životě. Mnoho dalších jeskyní, PJ i hráčů, i mimoherních abarinských aktivit. A zábavu."

Tak, tolik k tomuto velikánu. Snad jsme vám ho tímto článkem alespoň trochu přiblížili. Co nás čeká příště ještě sám nevím - takže pokud potkáte něčím zajímavou postavu, pěkný příspěvek nebo hrajete v neobyčejné jeskyni, neváhejte se mi ozvat do abarinské pošty. Budu čekat.

Procházka Abarinským světem

Netrpělivě poklepala prstem do stolu a tázavě pozdvihla obočí: ,,Tak co je nového, muži?“ Mile se na vojáka, který utahaný jako pes seděl na prostější židli, podívala a nabídla mu kus chleba k polívce, která před ním byla položena.
Muž se do ní s chutí a hltavě pustil a přitom začal povídat: ,,Bylo to únavné, nedávno jsem zaslechl něco o novém editorialu, ale sám jsem to ještě neověřoval, tam půjdu až zítra... A jinak? Objevily se celkem zajímavé věci a to především ve věži...“ hlasitě kýchne a mluví dál: ,,S novým rokem se uveřejnily první soutěžní příspěvky pro Recept na NĚCO a nyní můžou lidi hlasovat pro vítěze. Kromě toho se slavnostně otevřela Síň slávy, kam se zapisují jména vítězů soutěží, už tam tři stojí, z hádánkářské soutěže... Protože šeptající jezero si našlo vyvoleného, který se stal velkým hádankářem za uplynulý letopočet... Ale asi mu to nestačí, protože stále šeptá a pokládá otázky kolemjdoucím...
Co bych ti tak řekl? Vévoda slavnostně pronesl, že bude vděčný za jakékoliv přípomínky a nápady, a prý jeho lidé z řádu zlaté hvězdy jsou ochotni hráčům pomoci nápady realizovat...“ na chvilku se odmlčí a upije z korbelu piva.Hlasitě polkne a pokračuje: ,, A představ si to, ještě v tý věži, jak jsme povídal, tak tam mají vědci nějakou novou zábavu a říkaj tomu byl jednou jeden objevitel. Pche, jako kdyby neměli nic lepšího na práci, než objevovat nové země, nicméně to vypadá zajímavě, Celkem bych chtěl bejt taky objevitelem. Jo a nějakej chlápek organizuje zase další setkání a vypadá to celkem zajímavě, nepůjdem?“
Žena podezíravě pohlédne na svého druha a překvapeně se zeptá:
,,A kde to bude?“
Nevím kde to je, ale četl jsem to tady.“ sdělí a odněkud z kapsy vytáhne zažmolený kus pergamenu, který podá své drahé. Pokračuje: ,,No, a pak se mluvilo o nějakejch pravidlech na černou listinu... A ještě by tu měly bejt nějaky stály ankety a jedna nová na kalendář. Málem bych zapomněl! Ve vesnici jsou furt ti samí spameři chtělo by to trochu pozměnit... Ale to není hlavní věc, normálně tam maj nějakej kalendář a prej ho můůže mít každej, říkají: stačí jen kliknout...“
Pousměje se, pomalu se zvedne a začne si na talíř nandávat kuře...

Mozkomor

Nedávno se hned na úvodní stránce mihnul článek s nenápadným názvem Mozkomor. Už název dával tušit, že jde o popis a charakteristiku tohoto zvláštního tvora. Kdo si však našel chvilku a článek rozkliknul, příjemně, čtivě a logicky postavený text ho vtáhnul do temných zákoutí Podtemna. Velký podíl na tom mají i skvělé obrázky, které určitě nebylo lehké na netu sehnat.

Tartar, věrný svému detailně-preciznímu přístupu, se pustil do popisu tvora, o kterém většina z nás tuší, ale bere ho maximálně jako hodně nepříjemného protivníka svých postav a ono oblíbené "útočím" si pořádně promyslí.

Díky tomu, jak to napsal, jsem ale mozkomora já osobně začala vnímat jako zajímavou potvůrku se svou kulturou, zvyky, charakteristikami, které mě mnohdy i pobavily. Tak třeba tohle:
„Jejich priorita v žebříčku hodnot je rozvíjení magie, zkoumání sousedů a postavení v spletité síti titulů jejich obyvatel.“ nepřipomíná to těm z vás, kteří studují na VŠ, akademický sbor?! ;o)
„Co se týče víry, nemají svoje bohy a božstva. Věří pouze ve svoji sílu a magii. Společensky oceňovaná vlastnost je vypočítavost a chladnokrevnost. Pokud jde do tuhého a některý z ilithidů je ohrožen, tak tady platí pravidlo: Kdo uteče, vyhrává.“ tohle by se mi zase hodilo na nejednoho politika.
„K práci (a v tom se od nich nelišíme) se staví s maximálním odporem.“ no a tohle, troufnu si tvrdit, platí minimálně na polovinu dospělé populace.

Zkrátka a dobře, po přečtení tohoto úžasného dílka z Tartarovy dílny budu „kílit“ mozkomory s daleko větší úctou a pokaždé si zkontroluji, jestli mají pečlivě zastřižené drápy a na sobě svou oblíbenou černou barvu s fialovými doplňky a přezku ve tvaru pavouka! ;o)

Už se těším na další potvůrku!

Niniane

Statistiky

Tentokráte místo tabulek grafy.

Návštěvnost za rok 2010:
(Po kliknutí se zobrazí v plné velikosti.)

Návštěvy na Nový rok - 1.1.2011:
(Návštěvnost v jednotlivých hodinách dne.)

Smršť otázek pro zvídavé abariňáky

Ahoj Liraell.
Ahoj Vashi.

Byla jsi vybrána pro následující smršť, a mě připadlo to právo udělat s tebou rozhovor.
Máš zvláštní smysl pro humor.

Je to vážná věc, můžeme začít?
Nejspíš jo.


1) Začneme trochu netradičně, ale když už byly ty Vánoce, jaké máš oblíbené cukroví, pohádku nebo dárek?
Pěkná otázka na začátek. Z těch cukrovinek, asi nugátové řezy a vosí úly, ty nesmí prostě chybět. No a pohádky... Řekla bych, že nejvíc vede Grinch, Sůl nad zlato, Princezna se zlatou hvězdou a Popelka. Vždycky jsem jí záviděla šaty a v návaznosti na ten film jsem vždycky hledala tři kouzelné oříšky. Žádné nejsou...

2) Dodržuješ nějaké netypické vánoční zvyky? (tedy nepočítám kapra na večeři a zdobení stromečku)
No, jeden by byl. S tátou si vždycky pouštíme Sám doma I. Na to se vždycky o vánocích těším.

3) Máme krátce po silvestru, byly oslavy bujaré?
No bujaré bylo hlavně noční vstávání na wc, kdy se celý svět točil...
Copak, asi jsi něco špatného snědla...?
Zřejmě kouzelná ryba ze Zlatovlásky.
Vysvětlíš to pro čtenáře NAMRA?
Jiříkův král dostal kouzelnou rybu, měl po ní rozumět řeči zvířat. Nikdo mu z ní neměl ujíst, ale Jiřík to udělal a provalilo se to...Ta moje ryba ale spíš než kouzelná, byla opilá...

4) Přejdeme teď k Abarinu. Jak jsi se k němu dostala a proč zrovna Liraell?
Kdysi dávno, předávno, když jsem byla ještě malé robě (dobře, ne tak malá... asi devět let), jsem s kamarády o jarních prázdninách hráli dračí doupě. O několik let později jsem dostala chuť si zas zahrát, ale nebylo s kým. Už tehdy byl internet téměř všemocný a napadlo mě, jestli se někde nedá drd hrát online. A mezi prvními odkazy mi vyběhl Abarin. Víc jsem neřešila, zaregistrovala jsem se a po půl roce jsem přestala hrát. Nebylo moc času. A je tomu asi rok a půl, co jsem se vrátila zpátky a odejít už nehodlám....
Co se mého nicku týče, hrozně jsem si oblíbila knihu od Gartha Nixe: Lirael. Ten nick jsem používala i na vícero místech, ale s dvěma L. Lirael byla většinou zabraná

5) Jak dlouho už v tomhle světě působíš a co nového, popřípadě milého jsi tu za tu dobu našla, takové to co tě "nutí" se vracet do místních vod?
No, jak jsem se již zmiňovala, je to asi rok a půl. Původně jsem se na Abarin vracela hlavně s horlivou chutí hrát... a teď je to něco mezi závislostí, zábavou a spoustou bezva lidí, co mě k Abarinu vždycky táhne zpátky.

6) Pamatuješ si ještě svojí první jeskyni a prvního PJ, který tě provázel během tvých prvních krůčků?
Svou úplně první jeskyni, když jsem se ocitla na Abu prvně si už nepamatuji. Ale svou "první návratovou" si pamatuji až moc dobře. Pod křídla si mě vzala Harrieta, šla jsem k ní do Plavby do neznáma. A v té jeskyni stále jsem.

7) Jaká je/byla tvoje nejoblíbenější jeskyně a spoluhráč/ka, se kterými jsi měla doteď šanci se potkat?
Docela těžká otázka...Každý z mých spoluhráčů má své kouzlo. A co se jeskyní týče...hm...asi všech třináct, ve kterých teď jsem, ať už jako PJ nebo jako hráč.

8) Nikdo neříkal, že to bude jednoduché. Půjdeme dál. Nedávno jsi získala stříbrnou hvězdičku, k čemuž v prvé řadě gratuluji a chtěl bych se zeptat jestli si jí patřičně užíváš, nakolik jsi z ní měla radost a nakolik cítíš nějakou zodpovědnost?
Děkuji. No, leštím ji každý den, ještě aby taky ne. Musím říct, že jsem z ní měla velkou radost, docela mi i zvedla náladu po ne moc veselém Štědrém dni. A co se zodpovědnosti týče... Nevím, spíš bych měla dokázat, že jsem si ji zasloužila, zodpovědná se snažím být pořád. (Bohu dík, že to nečte moje mamka)!

9) Co si celkově myslíš o systému hvězdičkování, má podle tebe nějakou vypovídající hodnotu?
Vše má svojí hodnotu. Ale řekla bych, že je asi spousta nováčků, kteří přijdou a zatouží po hvězdičce hned. Pro ně by se možná mohla udělat alespoň půlhvězdička, ne?

10) Vraťme se zase částečně k osobnímu životu, všiml jsem si, že pro Abarin děláš poměrně hodně grafiky, jak jsi se k tomu dostala, je to koníček, předmět studia nebo snad práce? Tedy co vlastně děláš v osobním životě?
Koníček, který snad jednou bude prací. Ke grafice jsem se dostala skrze svou milovanou skupinu (reklamu vynechám). Stahovala jsem všelijaké fotky a obrázky a spoustu fan artů. A já se rozhodla, že něco takového udělám taky. No asi nemusím říkat, jak dopadl první pokus... Ale nenechala jsem se odradit, zkoušela jsem to znovu a znovu, inspirovala jsem se dílky jiných...A dotáhla jsem to tam, kde jsem. Ale uznávám, byla to dlouhá cesta. A stála mi za to.

11) To věřím, je radost kochat se některými výrobky. S tím souvisí i to, že na Abarinu momentálně vyšel kalendář, který si hráči budou moci stáhnout na plochu. Tvořila si jej ty. Co na něm nalezneme, kolik času ti práce zabrala?
Asi takhle, co je na něm, ať posoudí každý. Hezky si ho stáhne a podívá se. Otázka je, co se skrývá v něm. Protože jsem připravila něco pro milovníky konspiračních teorií, hledačů a tak vůbec. Co, ať každý objeví sám... Ale co se tvorby týče, zabrala asi půl hodiny, teda bez kalendáře. Ten mi dal docela zabrat.

12)Tajemná jako vždy. Když jsme se bavili o té grafice, jaké mimoherní projekty (tedy netýkající se přímo jeskyní), tě na Abarinu zaujaly?
Určitě Byl jednou jeden objevitel, mimochodem, první hádanka mi dala zabrat, vrtá mi to hlavou do teď. Také se mi líbí Harrietina Hádankářská soutěž. Má už druhý ročník a Harri určitě patří velké díky a obdiv za to, že má trpělivost a snahu nažhavit naše mozkové závity. Pokud se nepletu, ty si tu soutěž vyhrál.

13) A jaké jsou další tvoje záliby kromě grafické tvorby a Abarinu?
Uf, těch je spoustu. Počítá se posedlost oblíbenou skupinou jako koníček? To už asi ne... Pak tedy asi v seznamu vede vymýšlení co největších šíleností a jejich následné realizování, pak hlídání "rodinných" dětiček, psi a vaření. A taky pomáhám s pár webovkama.

14) Závěr bych požádal o nějaké životní motto?
Co se toho motta týče, mám jich víc. Ale asi nejvíc mě vystihuje "Život je boj. Tak se tu klidně pozabíjejte, já bych s dovolením prošla..."

No vidíš, jsem u konce, nebylo to tak hrozné co říkáš? Byla jsi překvapená?
To teda, měla jsem v plánu se potichu odebrat do postele a zemřít tam. Mohla bych ještě něco vzkázat?

Jistě, prostor je jen tvůj.
I na vás dojde řada! *démonický smích*

Děkuji ti za tvůj čas, bylo mi potěšením.
Mně také a snad to čtení všichni přežijí.

DrD - Zjednodušená pravidla ke stažení

Dračí doupě je nejrozšířenější a nejznámější hra na hrdiny v České republice. Je to hra pro 2-12 hráčů starších devíti let. Ke hraní není zapotřebí žádná herní deska; stačí ti tvoje vlastní představivost.

V Dračím doupěti se vžíváte do rolí postav z dávných ság a pověstí. Spolu se svými přáteli se stanete udatnými reky a hrdiny a budete procházet cizími světy a prožívat neuvěřitelná dobrodružství.

Kdo se ještě nikdy nesetkal s pravidly Dračího doupěte, tak již rok a tři čtvrtě (přesně od 25.března 2009) tu máme oficiální zjednodušená pravidla zdarma, která Altar nabídl volně ke stažení.

Chcete si vyzkoušet, jak takové hraní Dračího doupěte vypadá? Pak jistě vezmete zavděk tuto volně šiřitelnou zkrácenou verzi pravidel. Neposkytuje veškeré možnosti plné verze, slouží pouze jako úvod do hry. Nejsou zde popsány všechny rasy a povolání, zabývá se pouze prvními třemi úrovněmi postav (zatímco plná verze Pravidel pro začátečníky je rozvedena až do páté úrovně) a některá složitější a doplňková pravidla byla záměrně vypuštěna. Text je okleštěn na strohé herní mechanismy, neobsahuje různé obecné rady a doporučení ohledně vlastní hry a není rozváděn do vysvětlujících podrobností a dokreslován tolika ilustrativními příklady.

Tato brožura je také ideální pro ty, kteří si již někdy Dračí doupě pod vedením někoho zkušenějšího zahráli a dosud vlastní plnou verzi pravidel nemají, nebo pro startovní hru skupiny, kde alespoň jedna Pravidla pro začátečníky k dispozici jsou.

Zjednodušená pravidla DrD si můžete stáhnout zde, přímo na stránkách Altaru.

Na Abarin nám zjednodušená pravidla přinesl Tartar.

Trochu kresleného humoru


(Pro zvětšení klikněte)

Závěrem

Tímto Vám všem patří veliký dík, že jste vydrželi až do konce a přání co nejúspěšnějšího Nového roku! :-)