Smršť otázek pro zvídavé abariňáky

Ahoj Liraell.
Ahoj Vashi.

Byla jsi vybrána pro následující smršť, a mě připadlo to právo udělat s tebou rozhovor.
Máš zvláštní smysl pro humor.

Je to vážná věc, můžeme začít?
Nejspíš jo.

1) Začneme trochu netradičně, ale když už byly ty Vánoce, jaké máš oblíbené cukroví, pohádku nebo dárek?
Pěkná otázka na začátek. Z těch cukrovinek, asi nugátové řezy a vosí úly, ty nesmí prostě chybět. No a pohádky... Řekla bych, že nejvíc vede Grinch, Sůl nad zlato, Princezna se zlatou hvězdou a Popelka. Vždycky jsem jí záviděla šaty a v návaznosti na ten film jsem vždycky hledala tři kouzelné oříšky. Žádné nejsou...

2) Dodržuješ nějaké netypické vánoční zvyky? (tedy nepočítám kapra na večeři a zdobení stromečku)
No, jeden by byl. S tátou si vždycky pouštíme Sám doma I. Na to se vždycky o vánocích těším.

3) Máme krátce po silvestru, byly oslavy bujaré?
No bujaré bylo hlavně noční vstávání na wc, kdy se celý svět točil...
Copak, asi jsi něco špatného snědla...?
Zřejmě kouzelná ryba ze Zlatovlásky.
Vysvětlíš to pro čtenáře NAMRA?
Jiříkův král dostal kouzelnou rybu, měl po ní rozumět řeči zvířat. Nikdo mu z ní neměl ujíst, ale Jiřík to udělal a provalilo se to...Ta moje ryba ale spíš než kouzelná, byla opilá...

4) Přejdeme teď k Abarinu. Jak jsi se k němu dostala a proč zrovna Liraell?
Kdysi dávno, předávno, když jsem byla ještě malé robě (dobře, ne tak malá... asi devět let), jsem s kamarády o jarních prázdninách hráli dračí doupě. O několik let později jsem dostala chuť si zas zahrát, ale nebylo s kým. Už tehdy byl internet téměř všemocný a napadlo mě, jestli se někde nedá drd hrát online. A mezi prvními odkazy mi vyběhl Abarin. Víc jsem neřešila, zaregistrovala jsem se a po půl roce jsem přestala hrát. Nebylo moc času. A je tomu asi rok a půl, co jsem se vrátila zpátky a odejít už nehodlám....
Co se mého nicku týče, hrozně jsem si oblíbila knihu od Gartha Nixe: Lirael. Ten nick jsem používala i na vícero místech, ale s dvěma L. Lirael byla většinou zabraná

5) Jak dlouho už v tomhle světě působíš a co nového, popřípadě milého jsi tu za tu dobu našla, takové to co tě "nutí" se vracet do místních vod?
No, jak jsem se již zmiňovala, je to asi rok a půl. Původně jsem se na Abarin vracela hlavně s horlivou chutí hrát... a teď je to něco mezi závislostí, zábavou a spoustou bezva lidí, co mě k Abarinu vždycky táhne zpátky.

6) Pamatuješ si ještě svojí první jeskyni a prvního PJ, který tě provázel během tvých prvních krůčků?
Svou úplně první jeskyni, když jsem se ocitla na Abu prvně si už nepamatuji. Ale svou "první návratovou" si pamatuji až moc dobře. Pod křídla si mě vzala Harrieta, šla jsem k ní do Plavby do neznáma. A v té jeskyni stále jsem.

7) Jaká je/byla tvoje nejoblíbenější jeskyně a spoluhráč/ka, se kterými jsi měla doteď šanci se potkat?
Docela těžká otázka...Každý z mých spoluhráčů má své kouzlo. A co se jeskyní týče...hm...asi všech třináct, ve kterých teď jsem, ať už jako PJ nebo jako hráč.

8) Nikdo neříkal, že to bude jednoduché. Půjdeme dál. Nedávno jsi získala stříbrnou hvězdičku, k čemuž v prvé řadě gratuluji a chtěl bych se zeptat jestli si jí patřičně užíváš, nakolik jsi z ní měla radost a nakolik cítíš nějakou zodpovědnost?
Děkuji. No, leštím ji každý den, ještě aby taky ne. Musím říct, že jsem z ní měla velkou radost, docela mi i zvedla náladu po ne moc veselém Štědrém dni. A co se zodpovědnosti týče... Nevím, spíš bych měla dokázat, že jsem si ji zasloužila, zodpovědná se snažím být pořád. (Bohu dík, že to nečte moje mamka)!

9) Co si celkově myslíš o systému hvězdičkování, má podle tebe nějakou vypovídající hodnotu?
Vše má svojí hodnotu. Ale řekla bych, že je asi spousta nováčků, kteří přijdou a zatouží po hvězdičce hned. Pro ně by se možná mohla udělat alespoň půlhvězdička, ne?

10) Vraťme se zase částečně k osobnímu životu, všiml jsem si, že pro Abarin děláš poměrně hodně grafiky, jak jsi se k tomu dostala, je to koníček, předmět studia nebo snad práce? Tedy co vlastně děláš v osobním životě?
Koníček, který snad jednou bude prací. Ke grafice jsem se dostala skrze svou milovanou skupinu (reklamu vynechám). Stahovala jsem všelijaké fotky a obrázky a spoustu fan artů. A já se rozhodla, že něco takového udělám taky. No asi nemusím říkat, jak dopadl první pokus... Ale nenechala jsem se odradit, zkoušela jsem to znovu a znovu, inspirovala jsem se dílky jiných...A dotáhla jsem to tam, kde jsem. Ale uznávám, byla to dlouhá cesta. A stála mi za to.

11) To věřím, je radost kochat se některými výrobky. S tím souvisí i to, že na Abarinu momentálně vyšel kalendář, který si hráči budou moci stáhnout na plochu. Tvořila si jej ty. Co na něm nalezneme, kolik času ti práce zabrala?
Asi takhle, co je na něm, ať posoudí každý. Hezky si ho stáhne a podívá se. Otázka je, co se skrývá v něm. Protože jsem připravila něco pro milovníky konspiračních teorií, hledačů a tak vůbec. Co, ať každý objeví sám... Ale co se tvorby týče, zabrala asi půl hodiny, teda bez kalendáře. Ten mi dal docela zabrat.

12)Tajemná jako vždy. Když jsme se bavili o té grafice, jaké mimoherní projekty (tedy netýkající se přímo jeskyní), tě na Abarinu zaujaly?
Určitě Byl jednou jeden objevitel, mimochodem, první hádanka mi dala zabrat, vrtá mi to hlavou do teď. Také se mi líbí Harrietina Hádankářská soutěž. Má už druhý ročník a Harri určitě patří velké díky a obdiv za to, že má trpělivost a snahu nažhavit naše mozkové závity. Pokud se nepletu, ty si tu soutěž vyhrál.

13) A jaké jsou další tvoje záliby kromě grafické tvorby a Abarinu?
Uf, těch je spoustu. Počítá se posedlost oblíbenou skupinou jako koníček? To už asi ne... Pak tedy asi v seznamu vede vymýšlení co největších šíleností a jejich následné realizování, pak hlídání "rodinných" dětiček, psi a vaření. A taky pomáhám s pár webovkama.

14) Závěr bych požádal o nějaké životní motto?
Co se toho motta týče, mám jich víc. Ale asi nejvíc mě vystihuje "Život je boj. Tak se tu klidně pozabíjejte, já bych s dovolením prošla..."

No vidíš, jsem u konce, nebylo to tak hrozné co říkáš? Byla jsi překvapená?
To teda, měla jsem v plánu se potichu odebrat do postele a zemřít tam. Mohla bych ještě něco vzkázat?

Jistě, prostor je jen tvůj.
I na vás dojde řada! *démonický smích*

Děkuji ti za tvůj čas, bylo mi potěšením.
Mně také a snad to čtení všichni přežijí.