čtvrtek 13. ledna 2011

Jeskyně Lyrie

Po měsíci nám opět vychází Namro a s ním i moje rubrika. Minule jsme se ohlédli za Starcovou postavou čarodějky Wynne, tentokrát to bude abarinská perlička z trochu jiného soudku. Dnes jsem se snažil něco zjistit o jedné z našich jeskyní. A to o té největší z největších - o Lyrii. Počet příspěvků v této jeskyni se blíží k 10700, což je asi 3x více, než druhá největší jeskyně, kterou tu máme. Ale i přesto, že je to nebývalý velikán, o ní málokdo ví něco více. A právě proto jsem se rozhodl o této jeskyni psát.

Lyrie je pod vedením Paní jeskyně Margit. Proto jsem se jí zeptal na pár věcí k této- dá se říci- jeskyní babičce. Jak jsem se totiž dozvěděl, příběh se začal psát od 1.9.2003, takže má už více jak 7 let. Což je na jednu jeskyni úctyhodný věk. Navíc pokud se na to podíváme blíže, je to okolo 1400 příspěvků ročně - tedy průměrně něco málo pod 4 přízpěvky denně. Tohle tempo by mohl závidět leckterý sprinter, natož běžec na dlouhou trať- jakým Lyrie určitě je. Ze začátku neměl nikdo ani pomyšlení, jak daleko to dotáhne.

O příběhu toho Margit moc prozradit nechtěla. Ostatně sama řekne proč:
"O co v příběhu jde bych raději příliš neprozrazovala, aby si to nepřečetli hráči a mohli být překvapeni :-) Je to městské dobrodružství - odehrává se celé ve městě Lyrie a v jeho blízkém okolí. Družina, či spíše postavy, které potom družinu vytvořily, byly hozeny do víru městských událostí a intrik, aniž by věděly, co se vlastně kolem nich děje, aniž by znaly pozadí. To postupně odkrývají a zjišťují, do čeho se vlastně zapletly a namočily. A snaží se to řešit - zatím hlavně kvůli sobě, aby přežily :-) Jak se pak rozhodnou zasahovat do událostí, angažovat se v politice města, to bude na nich. Hraje se stylem roleplay, pravidla jsou pouze orientační rámec a kostky se používají výjimečně."
Takže se hráči zjevně pořád mají na co těšit a i po sedmi letech piplání se, jak sama Margit řekla, konce ještě nedočkají. Myslím ale, že to nikomu vadit nebude. Jak jsem se dále dozvěděl, veškerý děj vzniká především v hlavě Paní jeskyně a inspirace z jiných zdrojů přichází jen občas.

Dále jsem vyzvídal, co vlastně stojí za takovým počtem přízpěvků. Protože snad každý Pán jeskyně sní o tom, že se jeho jeskyně dohraje až do konce (ideálně do nekonečna) a že bude všechny bavit - což se v Lyrii zatím daří. Stojí za tím tedy snad nějaká tajemství, triky nebo prostě dobrá parta hráčů? To nám osvětlí Margit sama:
"Tajemství a triky :-) Hm... Myslím, že v jeskyni jsou v tom vždycky půl na půl hráči a PJ. Je to o vzájemné spolupráci, vzájemné hře spolu. Chtít si hrát a zahrát. Vzájemná tichá dohoda, že si nebudeme kazit hru, protože si všichni chceme zahrát - a tak budeme hrát, jak nejlépe umíme. Že se budeme respektovat - PJ hráče a hráči PJ, a sebe nevzájem. Že vlastně nám jde o společný cíl - o zábavu a hru. Snažím se vytvářet situace a nechávat hráčům volnou ruku, jak se s nimi popasují a jak zareagují - a pak zareagovat na ně. Nic není striktně nalinkované. Mám vytvořené prostředí, příběh, pozadí, o co ve městě Lyrie jde a co se tam odehrává i bez přispění hráčů. Co podniknou hráči a jak / jestli to změní a do čeho a jak zasáhnou je na nich. Takže rozhodně dobrá parta hráčů, i když za tak dlouhou dobu se pochopitelně pár hráčů a postav vyměnilo.."

Má poslední otázka se týkala vzkazů a rad od zkušeného Pána jeskyně. Jednak pro ty začínající, jednak pro své hráče a taky pro celý Abarin:
"Tak rozhodně se nepovažuji za zkušeného PJ. Mám se toho ještě hrozně moc co učit. Ale ty doporučení a vzkazy...

Začínajícím PJům bych doporučila, aby si hýčkali své hráče a začínajícím hráčům, aby si hýčkali své PJ. Aby spolu mluvili, aby si poskytovali zpětnou vazbu. I když se jim něco nelíbí, i když se jim něco líbí. Do hlavy si navzájem nevidíme, telepatii na dostatečné úrovni taky (zatím) neovládáme, tak nám nezbývá, než spolu komunikovat slovy. Dál pak, aby brali jeskyni jako společnou věc, na kterém se podílí všichni zůčastnění. PJ se může snažit, ale když se nesnažíme i my hráči, nedokáže toho moc. Svým hráčům bych chtěla vzkázat, že jsem moc ráda, že je mám ve "své", ovšem spíše "naší" jeskyni. Že hrají moc pěkně. Že doufám, že se baví a budou bavit, a že budou i nadále hrát. A že já se vynasnažím, aby se bavili. A že se jim omlouvám za občasné odmlky způsobené časovou pracovní indispozicí. A celému Abarinu? Hodně dobrodužství v Abarinských jeskyních i v reálném životě. Mnoho dalších jeskyní, PJ i hráčů, i mimoherních abarinských aktivit. A zábavu."

Tak, tolik k tomuto velikánu. Snad jsme vám ho tímto článkem alespoň trochu přiblížili. Co nás čeká příště ještě sám nevím - takže pokud potkáte něčím zajímavou postavu, pěkný příspěvek nebo hrajete v neobyčejné jeskyni, neváhejte se mi ozvat do abarinské pošty. Budu čekat.

Žádné komentáře:

Okomentovat

1. Do velkého textového pole napište komentář
2. Vyberte podpis, lze i anonymní
3. Klikněte na tlačítko "Přidat komentář"
4. Opište písmena z obrázku (ochrana proti spamu)