pondělí 1. června 2015

O Austinův zlatý brk - vyhodnocení abarinské literární soutěže květen 2015

I. místo
Autor: MaD
Dílko: Duša stroja I.-IV.
Body: 10,5 bodu

II. místo
Autor: Artemian
Dílko: Odsouzený- část 1.
Body: 6 bodů

III. místo
Autor: Canis lupus albus
Dílko: Sen
Body: 3,5 bodu

Toť díra zeleně, v níž tiše zpívá řeka,
vlévajíc do travin svůj stříbroskvoucí cár,
kam z pyšných pahorků sluneční světlo stéká,
toť úval se sluncem, jež ztrácí zde svůj žár.
Vojáček bez čapky a s nachýlenou šíjí
spí s ústy dokořán v modravé řeřiše
pod mráčkem, z kterého se proudy světla lijí
až na zem do trávy, kde leží na břiše.
Má nohy v kosatcích, spí, usmívá se sladce,
jak děcko v nemoci, když přitulí se k matce.
Přírodo, zahřej ho, je velmi chladný rok!
S nehybným chřípím spí za rosy, která studí,
spí s rukou složenou na svojí klidné hrudi
a dvěma ranami má prostřelený bok.


Spáč v úvalu, Arthur Rimbaud v překladu Vítězslava Nezvala


Kdysi dávno na neznámém místě…

Venku pršelo, slunce zapadlo již dávno za obzorem a místnost osvětlovala lojová svíce umístěná v pravém rohu psacího stolu. MaD byl toho večera poněkud neklidný, seděl a divně se kýval za stolem. Musel to dokončit. Musel dokončit svoje vrcholné dílo. „ Když ne dnes, tak již nikdy!“ Problesklo mu rychle hlavou. Ozvalo se burácení hromu a oblohu prořízl blesk, který zasáhl starý dub. Dub zachvátily plameny. MaD se na chvilku podíval z okna, kochal se scenérií, byla pro něj inspirativní. Pak svůj pohled opět sklonil nad zažloutlý pergamen, namočil brk do kalamáře a psal…

Za poslední měsíc nevyšel ze svého pokoje. Jediný kontakt s okolím mu zajišťovala jeho posluhovačka, která ráno vtrhla do pokoje se slovy. „ To jsem jaktěživ neviděla. Jste bledej jak umrlec jemnostpane.“ Sebrala zbytky od večeře a mašírovala si to zase zpět ven. Bědování posluhovačky bylo slyšet ještě z chodby. MaD však neotálel a dokončoval svoje vrcholné dílo, které chtěl věnovat celému lidu abarinskému. Byl slavným bardem, ozdobou večírků a nejedné ženě srdce poskočilo, když jí věnoval svůj úsměv.

Jeho dílo nakonec slavilo obrovský úspěch. Vyšlo hned v několika vydáních a bylo přeloženo do mnoha jazyků. Knihtiskaři se předháněli, aby mi mohli vytisknout jeho dílo. Duša stroja se nakonec dočkala několika dalších dílů, které slavily stejných úspěch.


Důlní stanice Wormwood, měsíc Jupiteru jménem Callisto, rok 2261

Plukovník Artemian se v 22:09 pozemského času dostavil do své kajuty, aby zaznamenal svoje poznámky do deníku. Jeho kajuta nebyla nikterak veliká, ale byl z ní krásný výhled. Majestátný pohled na Velkou rudou skvrnu Jupiteru ho vždy uklidňoval. Když dokončil své poznámky, otevřel si svoji skrytou složku, ve které měl rozepsáno svoje poslední dílo. Každý večer opakoval svůj rituál a snažil se napsat alespoň pár řádků své povídky.

Dnes bylo všechno jinak. Musel svoje dílo dokončit. Za normálních okolností by napsal pár vět, možná jeden odstavec, ale čas ho tlačil. Byl slyšet výbuch, stanice se otřásla. Ventilací se nesly výkřiky lépe, než hlas intercomem. Najednou se ozval hlas z intercomu. „ Prolomili obranu, pane, jste zcela odříznut. Na Vašem patře jim už nic nestojí v cestě. “ Plukovník zvedl hlavu a s klidem řekl. „ To je v pořádku vojíne. Děkuji za informaci.“ Vojín nestačil ani zareagovat, když Artemian vypnul svůj intercom. Nechtěl být rušen, ne teď, když byl před dokončením své povídky.

Zvenčí slyšel dupání těžkých bot, výkřiky a bušení na jeho ocelové dveře. Na chvilku se zastavil, otočil se směrem ke dveřím. Zaslechl jemu známý zvuk, laserového řezáku, který používali v dolech na oddělování rudy. „ Nemám mnoho času…“ Problesklo mu hlavou a chvátal. Hlasy za dveřmi ho rozptylovaly, dveře začaly pomalu rudnout, jak se ocel začala tavit. Plukovník dokončil svoji povídku, rychle soubor společně s deníkem zašifroval a odeslal do vesmíru neznámo kam…„ Třeba to někdo zachytí…“ Svůj poslední pohled věnoval Velké rudé skvrně.


Louka

Na první pohled by běžný člověk usoudil, že se jedná o velkou zelenou louku obklopenou jehličnatým lesem. Běžnému člověku se ovšem nikdy nepoštěstí, aby viděl právě tuhle Louku. Nikdo vlastně neví, kdy Louka vznikla, kde se nachází a jak se na ní dá dostat. Nad Loukou slunce nikdy nezapadá, a pokud se chce člověk vyspat, musí se uvelebit ve stínu stromu.

Na Louce žije mnoho podivných tvorů, kteří tvrdí, že pocházejí z rozličných dob a světů. Jedním z nich je i dvounožec Canis lupus albus, který obývá její severní část přímo pod statným smrkem. Jeho sousedem mu je hroch, který si nejvíce libuje v kouření doutníků a popíjení laciné brandy. Canis mu prostě říká pan Hroch, jeho druhou sousedkou je velká inteligentní houba, která o sobě tvrdí, že pochází z galaxie, kterou lze označit jako CSP 27857 D.

„Není to krásný den, sousede?“ Řekl pan Hroch a vyfoukl z tlamy velký oblak dýmu. „ Jako každý další…“ Ozvala se mírně cynická Houba. Hroch nedbal její poznámky a snažil se dál navázat konverzaci s Canisem. „ Už tu povídku máte hotovou? Rád bych si ji přečetl.“ Canis zvedl svůj pohled od rozepsané povídky a mírně zakroutil hlavou. Hroch se usmál, napil se brandy. „ Nezapomeňte, pane Canisi, slíbil jste mi, že budu první, kdo si ji bude moci přečíst.“ Svojí větu okořenil velkým úsměvem, který odhalil jeho mohutné od kouře žluté zuby. „ Pochybuji, že umíš vůbec číst. “ Ozvala se vzápětí opět Houba. Canis měl své sousedy rád. Vlastně mu ani nic nezbývalo. Každý obyvatel Louky se musel naučit mít své sousedy rád. Nebylo totiž možné se přestěhovat.

I přes všechny všetečné dotazy pana Hrocha a jedovaté poznámky Houby se mu nakonec podařilo dokončit svoji povídku a s úspěchem ji prezentovat všem obyvatelům Louky.


= Samgar =

Tenhle měsíc se soutěžních dílek opravdu urodilo. Že by to bylo tím májem?
Každopádně, vítěz je jen jeden a tím je tentokrát MaD.
Gratulujeme!

= Redakce NAMRO =

1 komentář:

  1. Tož musím zagratulovať MaDovi k prvému miestu, aj tu v Namro. Jeho poviedka na pokračovanie je jednoducho výborná. Prebúdza predstavivosť, navodzuje pútavú atmosféru atď. Dalo by sa o tom napísať fakt dosť.
    MaD, já smekám a gratulujem:)

    C. L. Albus, alias Karkulkojed

    OdpovědětVymazat

1. Do velkého textového pole napište komentář
2. Vyberte podpis, lze i anonymní
3. Klikněte na tlačítko "Přidat komentář"
4. Opište písmena z obrázku (ochrana proti spamu)