pátek 30. listopadu 2012

Emancipace a rovnoprávnost ženských hrdinek a postav

Pokud si hrajeme na hrdiny a přihlašujeme své postavy na Abarinu do jeskyní, bývá většinou jedno, jestli se jedná o mužskou nebo ženskou postavu. Jedno v tom smyslu, že obě pohlaví mají stejné šance, možnosti, mohou stejně dobře vyniknout v tom kterém povolání.

Měli bychom si ale uvědomit, že to, co je běžné ve fantasy světech, zase v reálném světě tak běžné nebylo. Nejsem historička a tohle nemá být historický článek, jen úvaha k zamyšlení. Proto zde neočekávejte žádné uvádění pramenů ani přesné citace historických děl a studií.

Stačí si jen uvědomit, že rovnoprávnost žen opravdu netrvá moc dlouho. V dobách „dávného středověku“, který může být a bývá fantasy světům nejblíže, bylo nemyslitelné, aby žena projevovala své názory, vůli, či dokonce ovládla zbraně a bojovala po boku mužů. Může se nám to líbit anebo ne, ale bylo to tak.

A spíš se nám to nelíbí a proto taky naše ženské postavy nebývají žádné ušlápnuté puťky podřizující se bez protestů vůli mužů. Ale není to jen tenhle důvod, proč mají naše bojovnice, kouzelnice, zlodějky a podobně stejné slovo jako jejich mužské protějšky. Kdybychom se totiž v jeskyních drželi výše napsaného, byla by to za chvíli pěkná nuda. Nuda hrát takové postavy a věřím, že i nuda pro ostatní hrát s nimi.
Jen si to představte – žádné projevování vlastních nápadů, žádná snaha přispět k řešení problému, při boji se schovat, bát se a doufat, že ten „tvůj“ přežije, protože co by sis bez něj počala, že? A večer hezky nasbírat dříví, rozdělat oheň, uvařit, vyprat…
Nudaaaaa….

A to nemluvím o tom, že by bylo úplně scestné takové postavy vytvářet a zapojovat do dobrodružství, když by správně měly sedět doma na zadku a čekat na návrat mužských reků. I když, i v takových poměrech se našly také, které to prý s chlapy uměly pěkně skoulet. Třeba taková Šehrezáda…

Ne, tudy cesta opravdu nevede. Pánové, přiznejte, že by vám stejně ty naše drzé, hubaté, ztřeštěné, upovídané, nevrlé, bojovné, nepřístupné, nesmělé, upejpavé, vyzývavé a kdoví jaké ještě ženské chyběly.

Ale na druhou stranu – bylo by zajímavé přivést někdy družinu do míst, kde to takto chodí. Kde prostě ty ženské poslouchají a pracují a…
Situace, ze které se dá vytěžit jak spousta zábavy, tak i napětí a nebezpečných momentů. Jak by se s tím popasovala ženská část družiny? Dokázaly by se alespoň na chvíli přizpůsobit, kdyby to bylo nutné? A co na to muži? Nezalíbilo by se jim to?
Samozřejmě to jde i naopak – ale amazonky jsou už trochu ohrané, řekla bych. Ale takový nějaký domorodý kmen, kde vládne přísný matriarchát, to by mohlo stát za to.

Prostě je to tak – v drtivé většině jeskyní jsou si ženy a muži rovni. A určitě je to dobře. Protože takhle nás to baví a my se přece bavit chceme. Je dobře, že je většinou jedno, jestli se do příběhu zapojí mužská anebo ženská postava. Že záleží na úplně jiných věcech, než na pohlaví. Kdyby to tak nebylo, přišli bychom o spoustu zajímavých situací a zábavy.

= Janika =

4 komentáře:

  1. Mno, já historik čistěnáhodou jsem :) a skutečnějak říkáš, ženy se od prakticky středovku staraly více či méně o domácnost či potomstvo, nicméně v středověku raném konkrétně v Germánii měla žena větší cenu nežli muž a to v přpadě, že mohla rodit potomky. Pokud ale nemohla byla stejně ceněna. Jedná se o tzv. wergelt který se platil jako daň za zabití dotyčné osoby. Nicméně co se týče starověkého řecka a konkrétně Sparty, tak zde byly ženy v případě vlky nasazovány do boje jao obránkyně měst a měly sice měkčí ale přest dcela komplexní výchovu téměř jako muži.
    MR :)

    OdpovědětSmazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětSmazat
  3. No, popravdě, ono to naše hraní si je dost ovlivněno dobou. Tím, co ve společnosti zrovna "letí", co je in. A nemyslím teď módu (módeman tedy skutečně nejsem :) ), ale vztahy obou pohlaví mezi sebou.
    Mě osobně je dost jedno jak kdo svou ženskou postavu hraje. Chlap hrající chlapa ho může zahrát stejně špatně, jako chlap hrající ženu. Co mě osobně vadí je styl, kdy dotyčný hráč/čka svou ženskou postavu hraje tak, že ta má "větší koule" jak kde který chlap v družině. Opravdu je dost k smíchu, když se kupříkladu elfka snaží vystupovat a chovat drsněji než chlapík, který většinu života strávil po putykách v surových rvačkách páchaje k tomu všemu zákeřné vraždy, kdy se neštítil kde čeho...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já takové postavy nazývám "Svůdnější než Angelina Jolie a drsnější než Chuck Norris"! :-D

      Plně s tebou souhlasím. Ono si jde takovou postavu udělat... Pokud jí napíšeš příhodný životopis, tak jde všechno. Ale hráči/ky tohoto kalibru mají takové postavy většinou všechny. Bez ohledu na to, co je v životopisu.

      A ještě horší je to, že když krize pomine, Chucka plynule vystřídá Angelina a hráč/ka bez problémů vklouzne zpět do své svůdné/zranitelné polohy. Uch... občas je to až úsměvné... :-D

      Smazat

1. Do velkého textového pole napište komentář
2. Vyberte podpis, lze i anonymní
3. Klikněte na tlačítko "Přidat komentář"
4. Opište písmena z obrázku (ochrana proti spamu)