neděle 30. září 2012

Abarin – zábava nebo povinnost?

Jistě že zábava! Bude asi první reakcí většiny. Ale ono to není tak jednoduché.
Samozřejmě, že na Abarin chodíme pro to, abychom se bavili. Proto si vytváříme postavy, hlásíme se do jeskyní či jeskyně pro druhé zakládáme. Chceme prožívat dobrodružství či je sami vytvářet, prostě se chceme bavit, hrát si.

Jenže ona je v tom i ta povinnost. Když už se přihlásíme do jeskyně, musíme hrát. Hrát tak, abychom bavili svou hrou ostatní, aby na nás zbytečně nemuseli čekat, abychom hru nebrzdili.
Povinnost PJ je ještě větší. On má jeskyni na starosti, její vedení, příběh, zajištění toho, aby měl každý na co reagovat, hru za CPčka. Má toho opravdu dost. Jistě, i tohle je zábava, jinak by do toho asi dotyčný nešel.

Přes to mohou nastat u každého z nás chvíle, kdy se zábava nějak vytratí a zbude jen ta povinnost. A vůbec to nemusí být tím, že by hráče či PJ přestaly jeskyně bavit, že by se mu omrzela jeho postava a on ztratil chuť pokračovat. Jistě, i to se může stát – pak je ale slušnost z takové jeskyně odejít či jako PJ ji ukončit a nenechávat ostatní v marné naději.

Prostě jen může člověk mít nějaké problémy – ve škole, v práci, doma. Může se mu toho nahromadit hodně a nějakou dobu nemá na Abarin ani náladu, ani myšlenky. A pak se ze zábavy může stát povinnost. Pocit, že musí napsat, protože se na něj čeká. Pocit, že jako PJ brzdí své hráče, kteří by rádi hráli a čekají na jeho reakci. A tak usedá k počítači s tímhle pocitem, že prostě musí. Věřte, stát se to může každému.

Proto bych chtěla poprosit, buďme k sobě navzájem shovívaví. Většinou spolu hráči v jeskyních komunikují a tak není problém zjistit, proč zrovna ten který nepíše. Samozřejmě, chce to jistou dávku upřímnosti na jedné a podpory na druhé straně. Aby se z povinnosti stala zase zábava. Aby jeden věděl, že má podporu ostatních i ve chvílích, kdy na tom není nejlépe a z nejrůznějších důvodů není v jeskyních zrovna aktivní.

Protože i o tomhle Abarin je. O přátelství, podpoře a pochopení. Nejen o hraní a postavách, ale i o nás, o lidech.
= Janika =

4 komentáře:

  1. PJování mě baví víc, jelikož si můžu vždycky vytvářet postavy podle svého, ale ten pocit "už dlouho jsem nepsal" mám dost často..

    OdpovědětSmazat
  2. No jo, těžký život PJů. U těch jsou ty výčitky svědomí pronikavější. Ale jak píše Janika, vždycky se to dá domluvit a každý má občas náročnější období. Přeju všem, aby ho neměli moc často! ;o)

    OdpovědětSmazat
  3. Jak bylo napsáno, hra je pro nás zábava, ale je to i závazek vůči ostatním spoluhráčům. Zvlášť v případě PJ (takže je rozumné si toho na bedra naložit tolik kolik člověk unese a zbytečně se neunáhlovat... kolik PJ si otevře naráz 3, 4, 5 ... jeskyní a pak je během chvíle zavírá,nebo nechá stát protože nestíhá).

    jinak musím souhlasit s tím co bylo napsáno, ale k té shovívavosti ještě doplním...

    Když někdo napíše - Hele lidi nestíhám, nemám teď čas, už mě to nebaví, mám nějaké problémy a na abarin nemám ani pomyšlení. Je naprosto jasné, že to většina lidí pochopí. (Situace se přizpůsobí tak, že buď se na spoluhráče či přímo PJ počká, nebo se to vyřeší v případě hráče nějakým kompromisem který nebude ostatní zdržovat.) Ale spoluhráči alespoň ví na čem jsou.

    Když se ale naopak ten někdo kdo se zasekl nenapíše ani řádek (případně se už ani neukáže) a ostatní netuší co se děje (zda se na to prachsprostě nevykašlal aniž by to ostatním alespoň ze slušnosti oznámil nebo co se vlastně děje, že už tak dlouho nenapsal, tak je to na houby. A pak se nemůžeme divit, že to někoho doslova nasere.)

    Takže ano, buďme shovívavý k ostatním, ale také berme ohled na ostatní co chtějí hrát.

    Ono stejně jako ve většině dalších případech je to o komunikaci.

    Morr

    OdpovědětSmazat
  4. Jop Morre, souhlasím s tebou. Poslední dobou mám pocit, že lidé zapomínají nač jsou k jeskyním vytvořená fórka. Zapomínají, že nejen oni mají starosti a problémy, že ostatní nejsou vědmy co vidí a ví aniž by potřebovaly slyšet.

    Nejvíc mě rozesmívají situace, kdy celá jeskyně čeká na nějakého hráče/čku a ten dotyčný/ná nepíše bo pro změnu čeká na reakci někoho jiného. Začarovaný kruh...

    Přeji všem méně začarovaných kruhů a více sdílnosti všedních radostí a starostí na fórcích k jeskyním.

    Melker

    OdpovědětSmazat

1. Do velkého textového pole napište komentář
2. Vyberte podpis, lze i anonymní
3. Klikněte na tlačítko "Přidat komentář"
4. Opište písmena z obrázku (ochrana proti spamu)