Smržovský grimoár

Některé legendy praví, že všechny Kittelovy knihy jsou zakopány v okolí jeho domu. Podle jiných pramenů je hodil do plamenů, poté co zachránil své ratolesti od pekelné bolesti. Ať už tomu bylo jak chce, jeden exemplář magických knih, který Kittel mohl vlastnit, přetrval dlouhé roky v Lučním mlýnu ve Smržovce, takzvaný „Smržovský grimoár)“. Jedná se o rukopis s datováním vzniku až do roku 1496, avšak bylo prokázáno, že tento opis pochází z 18. století. Což nemusí znamenat, že originál opravdu nepocházel z konce 15. století. J. Meissner, řídící učitel ve Smržovce, pořídil v roce 1929 jeho úplný otisk, jehož replika tvoří součást výstavy Kittelova muzea.

Jde o dílo tím vzácnější, že na rozdíl od vydání jiných kouzelných knih obsahuje i Klíč, jak tajemné formulky správně přečíst. Tato jedna z nejcennějších písemností nalezených na Jablonecku tedy obsahuje mnohé z toho, s čím se setkáváme v Kittelovské tradici, včetně čarodějných kruhů, byliny všehoje, klíče k pokladům, tajných formulek a také návodů jak například létat na kouzelném plášti či jak ovládat černé ptáky. Právě tato skutečnost vede k domněnce, že Smržovský grimoár kdysi patřil doktoru Kittelovi, který za každého počasí, v každé roční době nosil volný plášť – dle pověstí tmavě modrý s červenou podšívkou, na němž doktor dovedl (pomocí havranů) létat. Je pozoruhodnou shodou, že „Kittel“ znamená v němčině dlouhý splývavý plášť.

„Grimoár“ znamená „magická kniha“ pojednávající o elementárních čarodějných praktikách. Díla obsahují především poznatky z astrologie, návody jak vyvolat anděly a démony, jak ovládat nadpozemské síly, jak správně postupovat při zaklínání, sesílání kouzel či přípravě lektvarů apod.
Grimoáry vznikají od poloviny středověku až po současnost. Slovo pochází ze starofrancouzského gramaire, se stejným kořenem jako dnešní francouzské grammaire, tedy „gramatika“ – označující mezi širokou populací (vzdělanou i nevzdělanou) „soubor základních instrukcí“.

Již za Kittelova života se objevily první motivy, které se později staly jádrem mnoha místních pověstí o „zázračném doktoru“, nebo dokonce o „Faustovi Jizerskýchh hor“. Lidé si všímali Kittelovy nezvyklé lékařské úspěšnosti i neortodoxnosti jeho léčebných postupů, později hledíce s nedůvěrou na jeho dům i majetek. Jisté pochybnosti u nich vzbuzovala i jeho fundátorská, stavitelská a mecenášská (dnes bychom řekli sponzorská) činnost. A tam, kde lidé nevědí či nechápou, rádi si dosazují. Tím se stal Kittelův život, již tak dost zvláštní a neobvyklý, středem mnoha strašidelných vyprávění o černých hodinkách.

V nejedné pověsti se objevují zmínky o jeho pro běžného člověka strašidelné pracovně plné čarovných knih, lidských kostí, zkumavek a skleněných nádob s pochybným obsahem. Měla se v ní údajně nacházet i kostra jednoho raněného vojáka, utonulého v lesní studánce, jíž se později přezdívalo „umrlčí“. V muzeu tedy získáte konkrétnější představu o pracovně pověstného doktora.

Chtěli byste Kittelovu pracovnu, grimoár a další zajímavé věci spatřit? Můžete - v Kittelově muzeu.
Veškeré informace najdete na stránkách muzea - http://www.kittel.cz/
Kittelovo muzeum na Krásné - Pěnčíně
Krásná č.p. 11, 468 21 Pěnčín u Jablonce n/N
GPS: 50°41′41″N, 15°12′53″E