Jeskyně nejen na motivy...

Jeskyně Poslední přeživší – rozhovor

Tentokrát se v našem hledáčku objevila jeskyně Poslední přeživší a toto vše nám o ní prozradil její PJ Jacobo.

Takže začneme tradičně. Představ trochu svou jeskyni našim čtenářům – jaký příběh se v ní odehrává?
Jeskyně je inspirovaná několika různými fantasy, scifi a dalšími. Na rychlo vím, že jsem tam zakombinoval Shanaru, Warcraft, Wild star a mnoho a mnoho dalších.
Příběh je poměrně jednoduchý, v dnešní nestálé době byl šílený vědec, který se rozhodl zachránit hrstku vyvolených. Ti se připojili na počítač a uploadli svou mysl. Po kdo ví jak dlouhé době byli oživeni počítačem do nových vytvořených těl.
Za celou dobu co jsme hráli, se postavy dostávaly z polorozpadlé budovy starého institutu. Nyní se hráči dostali ven a jsou v džungli, která za ty tisíce let dokázala v českém prostředí vyrůst. Potkali inteligentní opice, a osamocení v neznámém světě, se rozhodují co budou dále dělat.

A jaká ta těla, do kterých byli přeneseni, jsou? Klasická lidská? A jedná se tedy o post-apo svět?
Dal jsem na výběr, nevadili mi lidé, elfové, ani jiné klasické humanoidní rasy.
Také jsem se s jedním hráčem dohodl a hraje inteligentní počítač, který nabyl vědomí. Tento počítač je původně probudil a dal jim na výběr z různých těl. Sice jsem původně měl myšlenku, že jim ty těla zcela vytvořil, ale díky myšlenkovým pochodům hráčů, vznikl nový způsob.
Počítač tyto jejich těla nachytal a vymazal jim mozek, aby mohl nahrát nové osobnosti.
Co se světa týče, je to vlastně post-apo, vše probíhá tisíce let po nukleární zimně, díky posunu kontinentů se změnilo podnebí ... a hlavně se pomocí účinků radiace, evoluce a dalších vlivů vyvinuly nové rasy, některé z přeživších lidí, jiné ze zvířat.
Lidí jako takových je naprosté minimum.
Jelikož je to již dlouho od doby technologického věku, a byla objevena magie, tak se dále již technologie moc nepoužívá ... tedy vlastně fantasy.

Inteligentní počítač? To je zajímavá postava - a jak přišel ke svému vědomí?
Mentor je postava, kterou jsme s Janem vymýšleli dle Holyho ze seriálu Červený Trpaslík.
Postavu jsem mu původně navrhl já, jelikož se mi líbila idea ze hry Wild Star. Kde byly jakési hologramy počítačů vždy u každého většího stroje. Tyto stroje byly jimi ovládané a opatrované.
Mentor jako takový má v Historii, že původně býval jen pár řádky v Matlabu, a nahrán do centrály institutu, kde byli ostatní "zmrazeni". Jako samostatně se učící neuronová síť ( typ programu) přebíral více a více povinností, a po tisících letech se vyvinul v samostatně myslící bytost. Navíc, když se dostane program k naskenovanému mozku živého člověka (profesora co celý program vymyslel) nevěstí to nic dobrého. Tato bytost má navíc mnohem více nedostatků a charakterových vad, než normální člověk.
Takže se nedá říct, že by byl pro ostatní postavy ideálním a bezchybným pomocníkem? ;)
Sám je jednou z postav v jeskyni – takže jakým způsobem se zapojuje a komunikuje s ostatními, když jsou už venku mimo budovu?
To je právě ono. Jeden z prvních úkolů co dostali je najít způsob jak ho dostat ven. Jako jedna z mála věcí, jenž přežila byla Nokia 3310, ale ta stará :-D
Tedy aktuálně je mentor v Nokii, svou budovu si odpálil náloží. ( Tu si vymyslel sám) A odřízl se od většiny informací.
Jelikož jsem mu omezil paměť, vzal si celý svůj program a pár bonusových informací.
V budoucnu plánuji, že skupina ojediněle nalezne skoro rozpadlé místo, kde se bude moct Mentor připojit a předat nějaké informace. Také mu možná dám možnost nějak si vylepšit Hardware.
Pikantní, je že jako povolání si vybral kouzelníka.

A co je cílem skupinky? Prostě jen přežít, nebo mají nějaký další úkol, poslání?
Aktuálně nemají žádný zadaný úkol. Dostali se z rozpadající se budovy přímo do džungle. Vlastně neví kde jsou, kam by měli jít, ani co by mohli očekávat. Nemají vodu, jídlo, zbraně ani mapu. Tedy hlavní je přežít.
Samozřejmě až dorazí k první vesnici, osadě, nebo městu vše se změní. Ale také nevědí s jakou rasou se potkají. Klidně to můžou bít gnollové ... inteligentní psí humanoidi, kteří jsou na úrovni doby kamenné.

U jeskyně odehrávající se v takto drsném světě mi to nedá nepoložit mou oblíbenou otázku – takže se může stát, že postavy budou umírat? Co vůbec ty a umírání postav v jeskyních, jak se k tomu stavíš?
Zatím jsem to naštěstí nemusel řešit, a je samozřejmé, že kdyby něco hodně a fakt hodně podělali tak bych nad tím přemýšlel, ale s největší pravděpodobností bych to viděl na hodně zlámaných žeber, ztrátu končetiny či tak.
Postava samozřejmě může umřít, ale to bych čekal po dohodě s hráčem v případě, že nechce pokračovat, či chce změnit postavu.
Naopak, jedna postava už nás opustila, byla to tehdy River. A i tu jsem místo smrti potrestal degenerací mozku a alzheimerem ... když pak nastoupila nová hráčka, stačilo jen pomocí Mentora, super počítače, restartovat její mozek, a znovu ji nahrát ... a nová hráčka pokračuje.

Jeskyni vedeš s celkem malým počtem hráčů. Vyhovuje ti to tak, nebo bys uvítal, kdyby se, třeba po přečtení tohoto rozhovoru, chtěl ještě někdo přidat?
Původně jsem tu jeskyni zakládal jako svou prvotinu. Jako Pj nějaké zkušenosti mám, ale na Abarinu je tato jeskyně má první.
Proto jsem se předem zeptal vybrané skupiny lidí, zda by do toho šli.
Malý počet hráčů se mnohem lépe organizuje a vede k nějakému cíli, tedy mi to nijak nevadí, ale pokud by se to někomu myšlenka jeskyně hodně zalíbila, ať si ji pročte a pak mi napíše.
Já to proberu s ostatními hráči a posléze ho třeba přidám.
Vím, že tímto postupem odradím dost lidí, ale snažím se udržet jakousi pozitivní atmosféru mezi hráči. Tedy alespoň tak jak to jde.
Navíc to možná přidá trochu té exklusivity :-D
Tak tomu rozumím ;)

Nové hráče bych mohl upozornit, že i při pročtení jeskyně nejspíš neuvidí neskutečné množství soukromých zpráv, kdy každému upravuji co zrovna vidí, či čeho si všiml. Každý má tedy jen část informací a musí si je mezi sebou skupina  předat.

A když sis takhle hráče „vybral“, splnili tvá očekávání? ;)
Skupina celkem splňuje to co jsem očekával. Je pravda, že u některých hráčů je každý příspěvek pro mně překvapení. Jeden si docela i dost vymýšlí věcí navíc, ale to mu teď dost omezím. :-D Také to s ním byla sranda, jelikož mně udržoval v napětí a často mi tak rušil plány. I já tedy musel solidně přemýšlet co s tím. :-D
Bohužel nás jedna kolegyně opustila z osobních důvodů, a to je opravdu škoda, jelikož je velmi solidní hráčka, ale doposud se mi daří držet kolektiv v mezích :-D
No, ono je fajn, když příběh utváří i hráči, ale chápu, že je to pro PJ někdy náročné.

Tak mě tak napadlo, že případní zájemci o tvou jeskyni by mohli být zvědaví, jestli s novými těly získají i nějaké nové schopnosti anebo budou umět a ovládat jen to, co uměli a ovládali původně?
V rámci povolání si hráči mohli vybrat co chtěli. Nijak jsem to neomezoval. Ale co se schopností týče je to jinak.
Hráči jsou vlastně jako děti. Díky částečnému popletení mysli ( následek uploadu do nového mozku) mají zmatek i ve své historii, ta se jim občas vrací ve formě vzpomínek.
Z nového světa neznají vůbec nic. Geneticky i s těly podědili jistou náchylnost k magickým schopnostem. Ale v životě je neměli, tedy nevědí co by měli dělat, aby je mohli použít.
Tedy magii jednou používat moci budou, ale nyní nemají tušení jak.
Stejně jako by vám dali meč. Teď z ničeho nic. A řekli bojuj. Pokud si vybrali bojovníka, mají výhodu. Jejich tělo jednou bojovníkem bylo, ale protože si to nepamatují, je to spíš jako reflexivní vzpomínka po amnézii. :-D
Tak to je zajímavé a dává to spoustu prostoru pro vývoj postav i nečekané situace.

Tak a na konec tradiční otázka – co bys popřál své jeskyni, jejím hráčům a jejich postavám? ;)
Já moc bych si přál, aby se kolektiv udržel, a bez větších konfliktů jsme pokračovali plynule dál ještě dlouhou dobu.

Hráčům bych přál aby si tu jeskyni co nejvíce užili a hlavně se u toho bavili, jelikož nejde o super vážnou věc, ale o zábavu kterou máme po práci a má to být odpočinek.

Nakonec postavám bych popřál dlouhý a akční život bez poruch vědomí a bez ztrát končetin. :-D
Opravdu pěkná přání ;)

Děkuji ti za tvůj čas a trpělivost ;)
Není zač. Já děkuju, že jsi si vybrala mou jeskyni.

= Jacobo a Janika =