Tvorba světů - počasí a klima

Tak konečně, po odmlce, se vrací články o tvorbě světů... Pod velkým tlakem uzávěrky (čti: prokrastinace level starý mazák) nebude tak dlouhý, jak je mým (zlo)zvykem, přesto však poměrně důležitý (ostatně, co v tomto ohledu není? ;)). Jak jsem avizovala v tom minulém, tentokrát dojde na počasí a klima.

Opět zde nastávají dva případy - jeden, kdy je svět planeta, a druhý, kdy jde o ten, no, zbytek.
V druhém případě je to víceméně o vaší fantazii, přesto je dobré vycházet z obecných věcí platných pro případ první. ;)
A v tom prvním? Prostým faktem, že se planeta otáčí a že dochází k cirkulaci vzduchu, jak teplý stoupá vzhůru a chladný klesá, vznikají pásy poměrně stabilních větrů, od kterých se odvíjí zbytek. Okolo rovníku je "pásmo tišin", kde jsou větry slabé a proměnlivé - vzduch tu stoupá ohřátý do výšky. Podobně proměnlivé je to i u ostatních hranic mezi oblastmi. Ty stýkající se na rovníku, jsou pasaty, míří šikmo směrem k rovníku a od východu k západu (týkají se rovníkového a tropického podnebného pásu). S pasaty sousedí západní proudění, které je přesně opačným směrem k pasátům (v jeho oblasti se nacházíme například my, mírné podnebné pásmo a to subtropické). A nakonec východní proudění, které má opět stejný směr, jako pasáty (póly).
Tím, jak je povrch planety členitý a jak má různé složení (pevnina/oceány - i taková vodní nádrž citelně ovlivňuje lokální klima), jsou tyto stálé větry narušovány, nabírají vlhkost, ohřívají se více nebo naopak méně... A tak vzniká počasí. Tím, že vítr musí "obtékat" hory nebo je směřován údolími. Vlastně se chová hodně podobně, jako voda.
Další věc, co nás nemálo ovlivňuje, je oceánské proudění. To se významnou měrou podílí na rozvádění tepla po Zemi. Často o tom ostatně slýcháte v souvislosti s diskutovaným globálním oteplováním. Takže nejspíše víte, že na jeho vliv má například i míra slanosti vody. Samozřejmě se proudy odvíjí i od mořského dna a své k tomu říká i rotace planety - coriolisova síla (s výjimkou severního atlantiku, který má natolik komplikovaný tvar, že to jednoduše zkrátka nejde, hlavně díky Grónsku).
Tolik k těm velkým hráčům.

Mimochodem, hurikány vznikají v oblasti pasatů a nad vodou, která jim dodává energii. Takže v Evropě se jich nedočkáme a v Americe si je užívají na východním pobřeží, zatímco západ je v klidu. Dává to smysl, když uvážíme, že pasaty směřují na východ k rovníku a Evropa sam pak leží až v západním proudění.

Jak je to potom s biotopy, potažmo počasím? Jak bylo výše, základ tvoří stálé větry a mořské proudy. To druhé ovlivňuje, kolik tepla převezme vzduch, to první pak zase zajišťuje koloběh vody, tedy pohyb vzdušné vlhkosti. Není to sice úplně rovnoměrné, ani nemůže být, ale všimněte si, kde se rozkládají velké pouště - víceméně to koresponuje s vnějším okrajem pasatů, rozhraní pasatů a západního proudění. Zatímco deštné pralesy se drží kolem rovníku. Je to nicméně složitější - přichází do hry povrch planety - hory, vnitrozemí... O hory se zastavuje vzdušné proudění a má tendenci se na straně, na které do nich narazí, se vypršet, a na druhé straně pohoří tak vzniká srážkový stín, oblast, kde prší jen zřídka a málo. Ve vnitrozemí naopak nemá příležitost moc nabrat vlhkost, takže čím dále jste ve vnitrozemí, tím sušší je. Proto by superkontinent, jakým bývala Pangea, byl ve vnitrozemí jedna obrovská poušť.
Co činí předpověď počasí tak obtížnou, je značná členitost terénu a vliv lidské činnosti. Protože pokud jde o počasí, tak v lokálních měřítcích má vliv vlastně vše. A těchto tisíc malých výjimek pak postupně ovlivňuje i větší měřítka.

A to bych zapomněla - samozzřejmě velký vliv má to, kolik tepla planeta přijímá od své hvězdy, a jak rychle rotuje.

No, už raději končím, než to zase bude kilometrové a než mě naše šéfredaktorka kousne, že zdržuju. ;) :D I tak to celé jen klouže po povrchu - nemusím však hádám zdůrazňovat, jak složité téma vlastně počasí a klima je. A co bude příště? No, to se nejspíše už konečně dostaneme k tomu, abychom na náš svět přivedli nějaký ten život. ;)