Jeskyně nejen na motivy...

Salimena z Hürigernu a Igor, postavy hráčky Sur z jeskyně Železné měsíce

Salimena (celým jménem Salimena Achett von Hürigern) je vyšší, černovlasá a hnědooká upíří aristokratka, kterou v upíra proměnil její manžel - krátce po jejich svatbě a těsně předtím, než schytal kolík na křižovatce. Většinou má klidný, rovný postoj a pohybuje se elegantní chůzí. Její tvář je půvabná a důstojná. Libuje si ve večerních šatech a staromódních špercích. Je těžké určit její věk (jak skutečný, tak zdánlivý), rozpětí je 20 až 30. Je vždy optimistická, energická, nadšená, prostě vždy s úsměvem. Má smysl pro humor, její narážky však nezáměrně vycházejí černě. Snadno si dělá přátele - ať už jakékoliv rasy, druhu a původu. Je těžké ji naštvat. Když na to přijde, chová se instinktivně a málokdy plánuje dopředu. Je nenapravitelný romantik a tak se velice snadno zamilovává, nepřekračuje ovšem hranice platoniky. Zastává staromilské názory o manželství.
Doposud žila osamělým životem v odlehlé pevnosti v Hürigernských horách, kam jen čas od času zabloudil nějaký lovec a odkud občas vyrážela upíjet z lidí do nedaleké vesničky. Když už se cítila opravdu osaměle, najala si Igora, komorníka z povolání.

Igor je pouze Igor, aneb jak jej Salimena s oblibou přestavuje: její osobní sluha a dobrý přítel. Pod jeho jménem si lidé představují cokoliv, ale ve skutečnosti je to pohledný mladý muž s pěstěným knírkem. Obléká se podle příležitosti, obvyklé jsou u něj všechny druhy livrejí, společenských obleků a poslední dobou cestovních obleků. Rukavice odkládá snad jen ve sprše. Je těžko říct, jestli se Igor stal dřív komorníkem, nebo komorník Igorem. Je tichý, zdvořilý, důstojný, schopný, vždy při ruce, prostě dokonalý sluha. A ať už má volno nebo ne, prostě s tím nedokáže přestat. Salimena je jediná, u koho se kdy zakoktal. Vždy plánuje dopředu.
Igor se předtím s žádným upírem nesetkal, takže to byl pro něj malinko šok, ale postupem času si na zvláštní chování a návyky své zaměstnavatelky zvykl. Po drastických událostech, které Salimenu a Igora postihly díky jistému lovci, co se ji pokusil v Hürigernu zabít, k sobě začali mít ovšem mnohem blíže, než by se zdálo. Igor si to bolestně uvědomuje. Salimena nikoliv. Každopádně jí po této zkušenosti došlo, že sedět na jednom místě není bezpečné ani zábavné a rozhodla se vydat na cesty. Cestuje v ztemnělém kočáře město od města a užívá si nový svět.
Salimena bere Igora jako nejlepšího přítele, takže je schopná ho nadšeně obejmout a povídat mu o tom, jak krásný pokoj dostali v hotelu, zatímco mu vyká. Igor Salimenu respektuje, ctí, drží od problémů... Prostě ji totálně miluje, ale nedokáže jí to říct, protože to nemá smysl. Každého potencionálního nápadníka trpí se zaťatými zuby, ale Salimenino štěstí je mu přednější.

= Scur =