Jeskyně nejen na motivy...

Jeskyně Deadlands - rozhovor

Jeskyně, kde postavy nezískají nic zadarmo. Takové bývají postapokalypické jeskyně. Taková je i jeskyně Dedlands. Její PJ Samgar nám ji teď představí.

Jeskyně Deadlands. Už ten název napovídá hodně, přes to bych tě ráda poprosila, abys svou jeskyni našim čtenářům představil. Takže, o čem je tenhle příběh?

Nelehká otázka do začátku, ale poperu se s ní. :D Deadlands jsou hlavně o přežití. Celý příběh je zasazen do postapokalyptické Země v daleké budoucnosti. Země vlivem ekologické katastrofy umírá a podmínky na ní nejsou přívětivé. Většinu planety Země tvoří poušť a následkem úbytku surovin, jídla, pití došlo k vymření většiny obyvatel. Jak umírala Země, degradovala a zanikala civilizace. Dnešní stav je zhruba na úrovni starověku. Drtivá většina obyvatel neumí číst ani psát. V nám známém světě máme několik městských států a oáz, kde se snaží lidé přežít. Každý městský stát pak vede povětšinou nelítostný a krutý vládce, který se častokrát pasoval na boha. Kanibalismus není výjimkou a po Pustinách se nám prohánějí kočovné kmeny, nájezdníci a kanibalové. Lidský život má hodnotu potravy, nic víc. Silní jedinci přežijí, slabí umírají, nebo poslouží jako potrava. Nic jako magie, nebo nadpřirozené schopnosti na Zemi neexistuje. Většina nevysvětlitelných jevů jsou manifestace starých technologií, tedy artefaktů. Jinými slovy, můžete třeba potkat „čaroděje“, který sešle kouzlo „Světlo“, tak by to asi vnímal běžný člověk, ve výsledku jen rozsvítí baterku. Berte to jako zjednodušený příklad. Důležité je zmínit, že jednou z nejcennějších komodit jsou kovy, kterých je nedostatek. Lidé bojují pomocí chladných zbraní, vyrobených z obsidiánu, kostí a kamenodřeva. Kovová zbraň má pak nesmírnou cenu. První, co si běžný člověk v Deadlands musí zajistit je potrava a voda.

Jeskyně je teprve na počátku, proto nechci příliš prozrazovat. Náš příběh začal v malé osadě jménem Sartax, kam se sjeli lidé z okolí, protože mocná církev Technomágů ze Železné věže vypsala odměnu pro dobrodruhy, kteří získají, co nejvíce informací o novém rozmáhajícím se kultu Ocelového boha, jehož kněží expandují na východě známého světa a umějí stejně, jako Technomágové používat artefakty starého světa. Nutno říci, že k jednání nedošlo, protože jen co družina docestovala, stal se Kairax obětí nájezdu kanibalů. A až tady naše dobrodružství skutečně začalo. Mám ho členěné na jednotlivé kapitoly. Kapitola první se jmenuje Krvavá hostina a členové družiny se na začátku probudili na hromadě mrtvých těl a kousek od nich kanibalové porcovali mrtvé. Neměli u sebe vůbec nic, proto se pomocí úlomků kostí z mrtvol museli probojovat ven. V současné době dohráváme první kapitolu a zdá se, že všichni úspěšně.

Tak to zní opravdu hodně zajímavě – a drsně.
Celý ten svět, jeho uspořádání a podmínky – je to čistě z tvé hlavy, nebo ses někde inspiroval?
Děkuji, snažím se to dělat bez příkras, rytíře v naleštěné zbroji tam nenajdeš. Nebudu lhát, inspirací bylo hned několik. Tři nejdůležitější byly určitě knižní série od Stephena Kinga Temná věž, Malevil od Roberta Merleho a třetí inspirací byl jeden britský dokument, jehož jméno si nepamatuji a velmi mě zaujal. Pojednával o vývoji lidstva po jaderné válce. Byl velmi dobře zpracován a líbilo se mi tam několik faktů. Vědci se domnívali, že velmi brzy by lidstvo degradovalo a zjednodušil se i jazyk. Lidstvo by pak bylo na úrovni starověku a vrátilo by se do menší kmenových spolků, popřípadě menších územních celků, jako jsou městské státy. Těch postřehů tam bylo samozřejmě více, ale já si to už přesně nepamatuji. Samotný název je pak odvozen od staré stolní RPG hry Deadlands. Naše jeskyně má ovšem s příběhem Deadlands společný pouze název. Když přemýšlím, tak určitě hodně inspirativních věcí jsem si vzal ze starého Athasu, pro znalce se jedná o svět ADnD zvaný Dark Sun. A něco málo jsem si vzal ještě z Warhammeru 40 000, ale tam jen opravdu maličko a kousek jsem si vzal i z Numenery od Monte Cooka.
Mám rád postapokalyptické filmy, knihy i hry. Chtěl jsem si udělat jeskyni a jít ještě dál, dál za Mad Maxe, za Fallout, chtěl jsem jít do doby, kdy technologie bude pro běžného člověka znamenat čáry a kouzla, kdy lidé nebudou umět číst a psát, kdy jim nezbyde nic jiného, než kolikrát pojídat sami sebe, kdy budou jednat na základě pudu a instinktu. A hlavně, kdy pro nás běžné věci, budou opět magické. V  Deadlands je třeba Slunce uctíváno jako Pán ohně a má i svoje kulty. Dá se z jistého úhlu pohledu říci, že Deadlands jsou částečně fantasy.

Tak těch inspirací bylo opravdu hodně a samé zajímavé. Jak to tak čtu, je to opravdu drsný svět. Jaké nároky jsi na základě toho všeho měl na postavy? Myslím tím takové, které by právě vycházely ze specifiky tohohle světa?
Chtěl jsem hlavně uvěřitelné postavy zasazené do běhu světa. Chtěl jsem, aby měli svoje vady, ať už fyzické, nebo psychické. Podmínkou bylo, aby měli částečně dobrodružnou povahu, lépe řečeno, aby to nebyly postavy, které čekají na smrt, která sice přijde, ale její příchod se dá oddálit. Nechtěl jsem postavy, která umí hodně věcí. Nikdo neumí všechno a v Deadlands to platí dokonce trojnásobně. Třeba umět číst, znamená umět něco, co zhruba 98% obyvatel neumí. Pokud postava umí číst, musela to odůvodnit ve svém životopisu. Stejně tak, jako kdyby měla nějaký pradávný artefakt- technologii staré doby. Abych nebyl příliš krutý, dal jsem postavám vždy něco malého do vínku, buď to byly vědomosti, nebo speciální kousek vybavení, který mohou využít v našem světě.
Nejtěžší je asi nepoužívat rétoriku dnešní doby, jelikož lidé v Deadlands spoustu věcí neznají. Dám příklad, postava by neměla říci „Mám hlad jako vlk.“ Vlci nejsou, vymřeli před dávnou dobou, stejně tak jako většina zvířat. Přežívají pouze silní predátoři, velcí píseční červi, brouci, ještěrky, škorpióni, varani atd.. Tato zvířata, kromě červů, se používají i jako jezdecká. Nutno dodat, že v Deadlands není nebezpečná jen fauna, ale i flóra. S úbytkem vody musely i některé květiny změnit jídelníček a získávat drahocenné tekutiny jinak. Mnoho květin tam není, lépe řečeno většinou se jedná o kaktusy a pak palmové háje u oáz. Nechci ovšem víc prozrazovat. Zkrátka a dobře postavy by měly být trochu světem protřelé a být připraveny na to, že spousta věcí jim dnes známých, budou tajemné až magické.
A splnili hráči tato tvá očekávání? Popasovali se s tím vším ke tvé spokojenosti?
Myslím si, že nadmíru. Jsou perfektní a moc se mi líbí, jak se s nepřízní osudu (čti občas zlým PJ) popasovali. Nebojí se a jdou do toho. Hlavně díky nim je pro mne jeskyně zábavná, nebudeme si nic nalhávat, hráči dělají velkou část zábavy. Pj je občas jen takový „posunovač“ děje. V současné době v jeskyni hrají Harrieta, Cliff, Hauser, Sally.Owens, Pidzey a Zarias. Všichni mají unikátní a „malebné“ postavy, které jsou tak trochu narušené chodem světa.  Což je přesně to, co jsem od nich očekával. U většiny postav fungují dobře pudy a základní instinkty a nikdo z nich není moc humanista. Proč také? Když místo, abych někomu pomohl, ho můžu okrást, zabít, nebo pro gurmány i sníst. Ne nutně je tam každý chladnokrevný vrah a zabíjí na počkání, postavy jsou jen hodně pragmatické, a pokud musí, udělají to po svém. Teď si možná někdo položí otázku, proč by družina držela pohromadě? Těch důvodů je víc. Jeden z hlavních odpovím protiotázkou. Proč vlci upřednostňují lov ve smečce?
Závěrem bych dodal, že jsem opravdu hrdý a rád, že mohu dělat PJ, takto výjimečným lidem.
Tak to tvé hráče určitě potěší ;)

Je počet hráčů ve tvé jeskyni konečný, nebo by měl šanci zahrát si ještě někdo, kdo by měl třeba po přečtení tohohle rozhovoru přání si u tebe zahrát?
Děkuji, to je to nejmenší, co pro ně mohu udělat, oni mi dělají radost pořád. Počet konečný není, na druhou stranu jeskyně nafukovací také ne. Určitě bychom mezi své řady jednoho hráče, nebo hráčku uvítali. Nemáme k tomu žádné speciální podmínky, postačí si přečíst fórum k jeskyni, kde jsou všechny potřebné informace a popřípadě se zeptat. Pak už jen mě kontaktovat s návrhem postavy a pokusíme se domluvit na dalším postupu. Chtěl bych ještě zmínit, že případnému zájemci by nemělo vadit pomalejší tempo jeskyně, nepíšeme do ní každý týden, ale jen zhruba jednou za 14 dní.

Postavy hráčů jsou přece jen výjimečné, něco jako dobrodruzi. Chtěla jsem se ještě zeptat na život běžných lidí v tomto tvrdém světě. Přeci jen, i v takových poměrech nějak žijí, mají svénaděje, touhy… jací jsou tedy běžní lidé?
A co třeba náboženství? Zmínil ses o uctívačích Pána ohně, o technomázích, kultu Ocelového boha…
Obyčejní lidé? Slovo obyčejný má v Deadlands trochu jiný význam, ale s trochou nadsázky obyčejní lidé jsou. Člověk musí být silný, aby přežil. Spousta lidí je v otroctví, ti jsou většinou zaměstnáni jako dělníci, ať již na stavbě, v oázách, kde se starají o zbytky zemědělství, nebo se přiživují jako tzv. mrchožrouti. Samozřejmě i tady kvete lov rozličných zvířat, ochočování a cvičení, medicíny, na úrovni felčarů, protože jeden z městských států je znám svými gladiátorskými zápasy a kolem nich je pořád co dělat. Porcovat mrtvé, tedy ty co prohráli, krmit a starat se o šampióny arény. Na Zemi existují ještě poslední železné doly, kde se dá samozřejmě živit jako horník. Spousta lidí pak bere nebezpečnou práci průvodců karavan, nebo nosičů. V jednotlivých městských státech se pak pořád něco staví, nebo mění a bohatí kupci potřebují neustále nové lidi na rozličné práce. Ženy i muži, pokud jsou vzhledem krásní, mohou sloužit i jako otroci pro sex bohatých a vlivných lidí. Zvláštní kastu pak občas tvoří lidé, kteří umí číst, umět číst, neznamená, že člověk musí být hrdina, jen měl prostě velké štěstí a nějak se to naučil. Jak jsem řekl, těch je minimum a někteří to i tají, protože v některých státech je gramotnost trestná a trestem je smrt. Řekněme, že i „obyčejní“ člověk, pokud je silný a schopný se nějak uživí, ovšem jakmile je starý a nemá peníze, moc, nebo hodně příbuzných, který by se o něj postarali, tak většinou zemře. Člověk se v Deadlands považuje za staršího již kolem 35 let věku. U padesátiletých bychom mohli tvrdit, že jsou to kmeti.

A teď k té náboženské otázce…. Je poměrně složitá, tak se jí pokusím nastínit.
Na Zemi neexistuje jednotné náboženství, náboženská víra představuje mnoho lokálních kultů a existuje jen pár větších náboženských skupin, které bychom mohly nazvat církve. V naší době vnímáme čas lineárně, ovšem v Nové etapě je čas cyklický. Neexistují zde standardní jednotky času, roky se staly cykly a dny se dělí na Věk pána Ohně a Věk pána Ledu. Pánem Ohně je nazýváno Slunce a pánem Ledu Měsíc. Existují menší časové jednotky, podobné naším hodinám a odpovídají fázím věku daného z aspektů, nebo bohů chcete-li.

Z náboženského hlediska jsou některými Pán Ohně a Pán Ledu vnímáni jako bohové, jiní je vnímají jako aspekty. Je to jeden z mála jednotících prvků na Zemi. Podle mýtů spolu Pán Ohně s pánem Ledu bojují o nadvládu nad Zemí, díky tomuto boji se střídají cykly. Nejposvátnější chvílí bývá pak ústup za horizont, tedy mezičas, kdy jeden z pánů prohrává a nastupuje věk nového, aby se pak ten starý znovu zrodil. Při soumraku a úsvitu bývá slouženo nejvíce bohoslužeb. Má to i praktický dopad, je to čas, kdy je na Zemi nejpříjemněji. Lidé věří, že Pánu Ohně a Pánu Ledu nijak nezáleží na lidech a jde jim jen o jejich boj, proto uctívají i jiné bohy, u kterých hledají naději v lepší zítřky.

Hrajeme ve postapokalyptickém světě, naši hrdinové mohou narazit na různé bizarní kulty, které se modlí k nějaké staré relikvii, jako je vrak staré lodi, nebo plechovka od špaget.

V městských státech jsou, podobně jako ve starém Egyptě, uctíváni panovníci, kteří většinou přijímají přízviska. Moc těchto panovníků je nesmírná, rozhodují o životě lidí ve svém státě. Spousta z nich užívá nebeské tituly, abych pak posílili víru v jejich osobnosti.

Zvláštní vrstvu tvoří Technomágové ze Železné věže, kteří zkoumají prastaré artefakty. Jak jsem již zmínil, většina nevysvětlitelných jevů jsou manifestace starých technologií, tedy artefaktů, jak je samotní Technomágové nazývají. Technomágové chovají ke starým artefaktům posvátnou úctu, podobně jako kněz k Bibli, nebo krucifixu, nejvyšší božskou entitou je pro ně posvátná Datasféra, která je nositelem všech informací. Každý Technomág je tedy zároveň knězem posvátné Datasféry. Komunikovat s posvátnou Datasférou může jen nejvyšší z Technomágů, jenž nosí titul Magus. Ostatní mají do komnaty Vědění, která je v Železné věži, přístup přísně zakázán. Technomágové dokáží pomocí studia pochopit, k čemu daný artefakt sloužil a někdy jej dokáží i ovládat, popřípadě opravit. Ne všechno, co najdou, však pochopí, nebo zprovozní. Spousta artefaktů tak zůstává zahalena rouškou tajemství.
Tak to je opravdu úžasně propracovaný svět, klobouk dolů.

Vím, že jeskyně je zatím na začátku a nechceš moc prozrazovat, co na postavy čeká, ale tak alespoň nějakou maličkost? ;)
Opět děkuji. Neustále narážím na věci, které mi tam ještě chybí, takže stále hledám inspiraci a nové nápady.
Co postavy čeká? Abych byl upřímný, sám nevím, protože PJ míní a hráč koná. Aby to nevyznělo, že je to jen čistá improvizace, tak samozřejmě mám připravené dobrodružství, které nás zavede i za hranice známého světa a naši hrdinové při něm možná objeví, jedno z velkých tajemství, nebo někteří z nich. Doufám, že se pak zachovají jako správní hrdinové a nechají si ho pro sebe, protože vědomosti, znamenají moc. A pokud se na tohle dobrodružství nevrhnou, určitě se ve světě neztratíme, je tam hodně věcí k řešení. Navíc postavy mají svoje životy a kde kdo má v minulosti, nějakého kostlivce nebo nevyřešenou věc, je to jen otázka času, kdy něco může vyplynout na povrh, stejně jako písečný červ. Kdysi mi jeden z mých PJů řekl, že PJ by měl být schopen udělat dobrodružství zakládající se i na banální věci, třeba jít s vědrem pro vodu ke studni. Snažil jsem se jeho rady vzít k srdci. Neříkám, že mi nevyhovují složité zápletky, na druhou stranu i malou a jednoduchou věcí, může začít velké dobrodružství. Jsem rád, že jsem se nakonec rozhodl pro Deadlands, původně jsem zvažoval sci-fi.

Pokud vím, je to tvá první jeskyně pro víc hráčů, kterou na Abarinu vedeš. Uvažuješ o otevření další?
Ano, uvažuji, ale ne teď. Učím se v Deadlands spoustu věcí. Vyzní to možná v můj neprospěch, ale člověk se neustále učí. Jsem rád, že mám zkušené hráče, kteří dokáží menší přehmat odpustit, popřípadě poradit. Nestydím se za to, nikdo není neomylný a žádný učený z nebe nespadl.
K té jeskyni, než jsem zvolil Deadlands, chtěl jsem, jak jsem uvedl dříve, sci-fi. Sci-fi jeskyní je málo a díky bohu za všechny, které na Abarinu jsou. Měl jsem představu, že bych zase čerpal inspiraci z velkých klasiků žánru a spíše, než technologiím, bych se věnoval osudu lidí v nelehké situaci a postavení člověka jako jednotlivce. Dobrodružství mám vymyšlené, ale ne dopracované. Aby dobrodružství bylo zábavné, vzal bych hrdiny žijící na okraji společnosti- zloděje, žoldáky, překupníky, prostitutky, kriminálníky, feťáky atd.., kteří žijí na jedné koloniální planetě, která z valné části slouží, jako velká skládka a život na ní není žádný med. Hlavně ovzduší a přírodní podmínky. Postavy jsou chudé a nemají moc šancí na lepší život, ovšem naskytne se jim nabídka, která jim může změnit život a úkol zdá se, je prostý. Postačí dopravit jednu loď s nákladem z místa A do místa B a získají tučnou odměnu. Jak jsem řekl, mám rád jednoduché věci :D
Ale to je ještě daleko, zatím o tom jen uvažuji.
Zní to dobře ;) Alespoň se lid abarinský má na co těšit ;)

A na závěr už tradiční otázka. Co bys popřál své jeskyni, jejím hráčům a postavám?
Uvidíme, jestli se k tomu nakonec dostanu, ale pokud ano, budu rád, když se přihlásí do verbíře alespoň dva hráči.
Vezmu to od konce. Postavám přeji hodně štěstí a zdraví, dnes již tradiční přání, ale v tomto kontextu si troufnu říci, má větší váhu. Hráčkám a hráčům přeji, aby je jeskyně bavila a pokud je bavit nebude, aby mi to řekli, a zkusíme s tím něco udělat. A naší jeskyni (záměrně používám naší, protože hráči na ní mají velký podíl) přeji nějakou rozumnou životnost. Dovolím si touto cestou ještě popřát všem lidem na Abarinu, aby je hraní bavilo a nebáli se pouštět do nových projektů a nových jeskyní, protože každý jeden je členem této komunity a podílí se na jejím fungování a díky tomu je Abarin, takový jaký je.
Ještě na závěr bych popřál všem krásné a poklidné prožití Velikonoc, které budou již brzy.
Moc pěkné přání…

A já ti děkuji za tvůj čas a trpělivost ;)
Také děkuji :)

= Samgar a Janika =