neděle 2. listopadu 2014

Jeskyně nejen na motivy...

Jeskyně Kostky osudu - anketa

Když si přečtete rozhovor o jeskyni Kostky osudu, pochopíte, proč jsem se hráčů této jeskyně zeptala:

Dokážeš si sám (sama) sebe představit ve fantasy světě – byť v těle nějakého „domorodce“?

Stouny
No tak to vím úplně jistě. Nedokážu. :D

Neříkám, že by to nebylo zajímavé a neříkám, že by to nebylo fajn. Někdy mám pocit, že úplně jiné místo a úplně jiný svět je vlastně zajímavá alternativa, jenže představit si to nedokážu.

Velké díky Miastrovi, že se nám to snaží přiblížit. Ale vzhledem k okolnostem – k vlkům a zimě…vzhledem k probodnutým nohám a modřinám hned na začátku…děkuji, nechci. :)) Možná příště. Anebo takhle krásně z tepla domova s čajem v ruce.

Lišák
Tak v zásadě ano, snažím se.
Zrovna Jens, kterého tam hraju, mi není úplně nepodobný, i když některé jeho rysy jsem trochu dotáhl a zvýraznil. Ale pokaždé, když ho mám psát, se snažím přemýšlet, co bych asi tak na takovou situaci řekl já sám…

Dospěl jsem k závěru, že pokud by opravdu došlo k něčemu takovému, tak bych asi začal vážně pochybovat o svém duševním zdraví.
Jense tohle ostatně také nejspíš čeká, jen má zatím příliš práce s tím, aby vůbec přežil a vstřebal všechno, co se kolem něj děje. Dostává stále další a další náměty k přemýšlení, takže na filozofii a přemýšlení o tom, zda se zbláznil on nebo svět okolo, moc času nemá. :-)

Pak, až se to usadí… Bude se s tím asi muset postupně nějak vyrovnat. Záleží na tom, jaký svět, ve kterém se objevili, bude. Jestli si tu bude spíše zoufat (syrový středověk z dnešního pohledu opravdu byl drsná záležitost), nebo jestli si ho začne dokonce užívat a plnit si postupně své tajné sny…
Uvidíme.

Mario Black
Tak tohle je opravdu těžká otázka, na kterou se těžko hledá odpověď. Na stránky Abarinu utíkám, abych se na chvilku stal někým jiným. Bájným budoucím hrdinou. Někdy se tak i vidím, jak neohroženě chodím vyzbrojen mečem, nebo lukem po lesích a mýtinách. Jak trestám nespravedlnost. Ovšem tyto myšlenky kolují pouze v té fantasii.

Kdyby se to tak opravdu stalo, připadal bych si asi hodně ztracen a nevěděl bych co opravdu dělat. V takové situaci by dle mého názoru a v takovém světě nenašel smrt tak jeden z tisícovky. Může to znít trochu přehnaně, ale dnešní lidé jsou už hodně vzdáleni od takovýchto věcí, jako je boj v tváří tvář na život a na smrt a doslova i boj o život v běžných věcech.

Tyto světy jsou pro mě vysvobozením od světa skutečného, ale vidět tam sám sebe bych určitě nedokázal, nebo raději ani neviděl.

Keirea
Přiznám se, že takovou otázku si pokládám docela často a už hodně dlouho - vždycky si říkám: "Kdyby se teď otevřel portál do minulosti, nebo do třeba Středozemě, bez možnosti návratu - šla bych? Jo, šla!" :) Představa a možnost alternativního života jinde, v jiném čase a jiném těle, je pro mně velmi lákavá.

V každém dobrodružství tady na Abu se taky do svých postav hodně vžívám a představuji si, co bych dělala v jejich kůži. Dávám do toho hodně ze sebe, a je třeba pro mne těžké zahrát nějakého zákeřného lumpa, protože jsem dobrák od kosti :D

Margit
Nu, myslím, že by to hodně záleželo na tom, jaký by to fantasy svět byl :-) Vzhledem k tomu, že každý PJ a každý autor fantasy má "ten svůj svět", a každý trochu jiný. Nicméně - musím si přiznat, že jsem přeci jen zhýčkaná civilizací, takže v nějakém hodně drsném světě nevím nevím. Na druhou stranu - člověk většinou přežije a zvládne víc, než si myslí.

Janika
No představit si to umím, ale nutno dodat, že ty představy jsou hodně zkreslené a romantické. Ostatně tyto představy ventiluji třeba právě na Abarinu díky svým postavám. Ale to jsou pašáci :-D Ty zvládnou všechno :-D
Otevřeně si musím přiznat, že jak se znám, tak bych asi v drsném (a možná i vtom méně drsném) fantasy světě neměla šanci. Každopádně by to byla zajímavá zkušenost – i když poslední ;)

= Janika =

1 komentář:

  1. Miastro

    Přidám svůj názor s dovolením...

    Souhlasím s názorem Stouny..., ale nepopřu touhu jako ostatní...

    Přejít do fan. světa by byla nádhera, ale co oheň, jídlo, voda... nebezpečí v takovém světě číhá všude, jste samy a usnete... říznete se nebo poraníte, následuje krvácení, zánět a pod.., co zkaženej zub, kdo z nás si ho je schopnej jen tak vytrhnout...Vyrábět věci z ničeho...a pak to největší nebezpečí.... lidé!!!

    Zajímám se o tech. přežití, dokáži dost..., ale střet s člověkem, který žije zákonem silnějšího né vždy dopadne dobře...

    Náš svět nás jistí....a myslím si, že už je to na hranici, né li za ní, se vrátit tam, kde si člověk poradí sám...

    OdpovědětSmazat

1. Do velkého textového pole napište komentář
2. Vyberte podpis, lze i anonymní
3. Klikněte na tlačítko "Přidat komentář"
4. Opište písmena z obrázku (ochrana proti spamu)