čtvrtek 31. října 2013

Jeskyně nejen na motivy...

Jeskyně Strašidelný dom – anketa mezi hráči

K dnešnímu dni se opravdu strašidelná jeskyně a strach hodí a tak jsme se zeptali hráček strašidelné jeskyně:

Co tě děsí víc? Strašidelné scény nebo spíš to, co nevidíš, spíš jenom můžeš tušit?


Stouny
No jak to říct a nebýt za …. Já se bojím i u večerníčku. Jsem slabé a outlocitné povahy a strašidelné scény mě děsí víc, než je zdrávo. V jeskyni, kde bych se bála, jsem zatím nehrála, takže to prostě převedeme na film, knihy a tak vůbec.
Scény typu Saw a Texaský masakr bytostně nesnáším, kdybych chtěla vidět tohle, budu doktor. „Lekací scény“ vynechávám, protože v tu chvíli mi přijde děsně zajímavý i knoflík u košile a opravdu bych ocenila, kdyby byla hudba u hororu veselejší, protože i to sledování knoflíku je někdy děsivé.
Na Festivalu fantazie má naše skupina takovou roztomilou tradici chodit každý večer společně na horor. Takže za a) ne, častým sledováním se zocelit nedá a b) když vedle vás sedí sestřenice a při děsivých scénách k vám seshora natahuje ruku, aby se vás chytila, pak máte 4D zážitek i na 2D filmu.
Takže vzato kolem a kolem – mám raději scény, kde není vůbec nic vidět (já už si tam ty věci domyslím sama…třeba že někdy úplně scestně). ;)

Janika
Tak i přes to, že jsem jako dítě měla z pohádky Panna a netvor (ta s Harapesem a úžasnou hudbou Petra Hapky) noční můry, navštěvovala psycholožku a asi díky tomu přišla o obrazovou představivost, bojím se kupodivu ráda.

A mám raději to tušené, nevyslovené, nezachytitelné, co vyvolává mrazení a strach. Na to jsou mnohem lepší knížky, než filmy, co si budeme povídat. Zvlášť, když vše díky výše uvedenému vnímám tak nějak spíš pocitově, než obrazově.
A v tomhle jsou skvělá díla Stephena Kinga, který dokáže navodit strach kolikrát z úplně neškodných věcí a v naznačování tušeného je taky úžasný.

To ovšem neznamená, že na hororové filmy nekoukám. I když těch dobrých zas tak moc není, řekla bych. A taky to neznamená, že se někdy – podle nálady – ráda nepodívám na nějakou tu lekačku, vyvražďovačku či masakr, pokud mají alespoň trochu úroveň a jsou dobře natočené.

Marín
Tak já vycházím z názoru, že fantazie vždycky dokáže být daleko barvitější než skutečnost. Takže jednoznačně to, co nevím, to neznámé ve tmě. Tajemné a anonymní. To, co se skrývá za tím, co je evidentní. To bývá obvykle daleko děsivější. (A platí to i v životě)
I horory se mi líbí jen ty, které mají dobře vykreslenou atmosféru. Horory tipu Saw jsou pro mě odporné, nechutné, nikoliv strašidelné. Tudíž mě nemůžou zaujmout.

Žádné komentáře:

Okomentovat

1. Do velkého textového pole napište komentář
2. Vyberte podpis, lze i anonymní
3. Klikněte na tlačítko "Přidat komentář"
4. Opište písmena z obrázku (ochrana proti spamu)