Halloween anebo Dušičky?

Poslední říjnový večer se v mnoha zemích světa nese ve znamení svátku Halloween. Tento svátek má kořeny v prastaré tradici dávných Keltů, kteří se loučili s létem a slavili příchod nového roku přesně tento den. Noc, která lámala říjen a listopad, nesla název Samhain podle keltského boha Samhaina (Sow- en, Anwinn), který byl podle víry starých Keltů pánem mrtvých. Podle keltské víry byl tuto noc předěl mezi světem živých a mrtvých nejmenší ze všech dní v roce. Pojďme společně nahlédnout do nejmagičtější keltské noci v roce…

Magická noc Samhain

Halloween k nám nepřišel z Velké Británie nebo Spojených států, jak by se na první pohled mohlo zdát. Oslavy Halloweenu pocházejí přibližně už z období 5. století, kdy jej slavili Keltové ve Skotsku a Irsku jako konec léta a příchod zimy. Střídalo se tak období hojnosti s časem zimy a hladu. Víra Keltů byla propojena s přírodou a koloběhem života a smrti. V noci Samhain probíhaly bujaré oslavy, všude hořely obrovské ohně, lidé si na sebe navlékali masky a převleky, aby se chránili proti zlým duchům. Věřili, že duchové zemřelých mohli být tuto noc buď nápomocní přátelům nebo nepřátelům škodící. Ohně měly duším zemřelých svítit na cestu do světa. Za úsvitu bůh mrtvých duše zemřelých odvedl zpět do říše duchů. Keltové pojímali Halloween zvesela, netruchlili. Věřili, že smrt je běžnou přirozenou součástí života.

Původ slova Halloween

Dnes se již nepoužívá Keltské označení Samhain. V současnosti tento svátek všichni slaví jako Halloween. V dobách rozmachu katolické církve se její představitelé, zvlášť papež Bonifác, snažili vymýtit pohanské tradice a propagovat mezi lidmi křesťanství. Protože byl Samhain mezi obyvatelstvem považován za jeden z neoblíbenější svátků, nahradili jej novým křesťanským svátkem Všech svatých nebo blahoslavených. Původní dlouhé názvy jako All Hallows Evening, All Hollows Day nebo All Saint Day lidé na venkově zkrátili do dnes dobře známého Halloween.

Zvyky a tradice starých Keltů v proměnách času

Do Ameriky se Halloween dostal až v roce 1840 díky novým přistěhovalcům ze Skotska a Irska. Ti s sebou přinesli i tuto tradici Halloweenu. Svátek si podmanil hlavně děti, které se v tento večer vydávaly v maskách a převlecích strašidel a duchů (jakási pomyslná snaha se duchům zemřelých přiblížit) po domech příbuzných a známých, které strašily, a za to od nich získávaly sladkosti a ovoce. Tato podoba Halloweenu se udržela v těchto zemích dodnes a od konce 20. století pomalu proniká i k nám.

Halloween bez vydlabané tykve by nebyl Halloween! Vydlabaná dýně, která je s tímto svátkem neodlučně spojovaná, skrývá také svůj vlastní příběh. Podle staré legendy žil Hrozný Jack, který se vyznačoval takovou krutostí a zlou povahou, že ho nechtěli vzít ani v pekle. Proto od těch dob musí Hrozný Jack chodit s vydlabanou tykví a hledat společníka.. Svítícím vydlabaným dýním se také říkalo Jackovy lucerny.

Halloween anebo Dušičky?

U nás Halloween nemá takovou tradici, jako v anglicky hovořících zemích. Mezi dětmi sice získává stále větší oblibu, ale u většiny z nás má daleko hlubší význam svátek Všech svatých nebo „Dušičky“ – památka zesnulých. Dušičky, jak se Památce zesnulých lidově říká, jsou svátkem poklidným, kdy vzpomínáme na ty, kteří už s námi nejsou a se kterými jsme prožili část života. Dušičky oslavují pokoru, skromnost, upomínku na smrt jako životní zkušenost, a vracejí se k těm, které jsme měli rádi a kteří odešli z tohoto světa. „Dušičková“ cesta na hřbitov, zdobení hrobů svíčkami, věnci a květinami, je nejen tichou vzpomínkou, ale i společenskou událostí, kdy se spolu scházejí příbuzní, sousedé i známí.

Ať už slavíte Dušičky, Halloween nebo svátek Všech svatých, symbol zapálené svíčky, který všechny tyto svátky spojuje, bude alespoň na chvíli pomyslným světlem, které rozzáří pošmourné podzimní dny a vnese do nich slavnostní nádech. Nejsou tyto svátky nejmagičtějšími dny v roce?

Zdroj: Velká epocha