O Austinův zlatý brk - vyhodnocení abarinské literární soutěže září 2103

I. místo
Autor: Pidzey
Dílko: Golem
Body: všechny

Bard Pidzey.

Kdo by jej neznal?
Kamkoliv přišel, svět ožil a s ním i jeho legendy. Zářící i temné, veselé i smutné. Příběhy inspirující, příběhy poučné i dojímavé. Hbité prsty, mrštný jazyk, hluboký sytý hlas, jiskra v oku a hluboko do kapsy. Přesto vždy dobře jedl a dobře pil, dobře se miloval a dobře žil.

Ne jinak tomu bylo i včerejšího večera. Hostinec burácel veselím do časného rána. Pištivý výskot dívek a žen spolu s dunivým smíchem dobře naladěných mužů bylo slyšet široko daleko. Klid nastal jen v okamžicích, kdy mistr sáhl do strun.
Mladý poeta si ten večer vydělal slušné peníze, které vzápětí prohýřil za dobré pití a přízeň půvabných dam. A že bylo obojího přehršel. Sluníčko už dávno rozehřívalo střechy po studené noci, ale náš básník a snílek ještě poctivě vyspával další životní příběh v řadě nezapomenutelných večerů a nocí.

Postava v rouchu barvy inkoustu tiše stála nad jeho lůžkem. Zpod kápě pozorovaly mladíka zářící oči. Stěží bychom hádali, jak dlouho tam Arenika, mladá knihovnice, stála. Pak se sehnula a štíhlými prsty umravnila mladíkovi nepoddajné kadeře na čele. Letmo jej pohladila po tváři a v příštím okamžiku byla pryč.

Zůstala po ní jen vůně okvětních lístků růží a starých pergamenů. Na nočním stolku vedle bardovi loutny se zhmotnila malá skříňka z mahagonového dřeva. Na jejím povrchu byl vyrytý symbol Velké knihovny v Palantasu.

= Melker =

Gratulace Pidzeyovi!
No, ostatní bardi, jak se zdá, usnuli na vavřínech. Ale třeba je podzimní barvy naladí poeticky a v říjnu se dočkáme bohaté úrody.

= Janika =