O Austinův zlatý brk – vyhodnocení abarinské literární soutěže červenec/srpen 2013

I. místo
Autor: Ion
Dílko: Splývání - Business club
Body: 6

II. místo
Autor: Artemian
Dílko: David
Body: 5,5

III. místo
Autor: Pidzey
Dílko: OFF-LINE
Body: 2,5

Léto se pomalu loučilo.
Rána už byla chladná, sluníčka si člověk přes den moc neužil a lidé z vesnice se pomalu připravovali na sklizně.
Ion seděl na verandě svého domku a užíval si zaslouženou odpolední pohodu. V hlavě se mu honila spousta věcí. Mimo jiné i to, zdali i tentokrát doručil posel jeho povídku pro Velkou knihovnu. V Palantasu vládly zlé, pro umění nepřejícné časy.

Za jeho zády se ozvalo decentní zakašlání. Překvapeně se otočil. Cizinec v rouchu barvy inkoustu tam stál zcela tiše a bez hnutí. Barda ani nenapadlo přemýšlet nad tím, kde se tam jen tak z čista jasna objevil.

„Promiňte mi, mistře, ale začíná to být docela fádní až nudné…“ promluvil knihovník melodickým hlasem. Jistě, Akonik byl pověstný svým suchým humorem.
„Tedy abych příliš nezdržoval Vaši odpolední siestu…“ pokračoval muž v řeči, „mistr Austinus Vás srdečně pozdravuje a těší se na Vaši osobní návštěvu ve Velké knihovně.“
Jak neobvyklé. Takovéto pozvání se dostane málokomu. Při těch slovech se v klíně překvapeného barda objeví mahagonová skříňka s vyrytým symbolem Velké knihovny. Nemusí se do ní dívat. Ví moc dobře, co v ní najde. Jednu takovou už má.

„A malý dárek pro inspiraci…“ zapřede posel Velké knihovny tiše. Na stolečku se objeví láhev vína. Láhev notně zaprášená, pokrytá staletými pavučinami.
Ion se po ní podívá. Ve stejný okamžik se o něj otře lehounký závan vonící po starých pergamenech a okvětních lístcích růží…

Jak přišel, tak i odešel…

= Melker =

Ano, tentokrát nám ubude práce s měněním výherní hvězdičky, gratulujeme, Ione!
Tak a co vy ostatní? Troufne se někdo sesadit vítěze z jeho trůnu? Těšíme se na další zápolení.

= Janika =