neděle 29. září 2013

Dva Viktoriánské švidly na hejly

Hrajete za zloděje, za sicca... nebo prostě za postavu podsvětí? Tady máte dva švindly pro inspiraci.
A jestli se vám tyhle švindly líbí, tak třeba příště se dozvíte další ;-)

Jezevec“

Jezevec byl asi jeden z nejznámějších a nejvíce „hraných“ a úspěšných podfuků (ang. con) v 19. století (občas se dokonce hraje ještě dnes).

Spočíval v tom, že muž (často zámožný a obvykle i pod vlivem alkoholu) byl osloven mladou a přitažlivou prostitutkou a souhlasil s tím, že půjde do jejího pokoje. Zde, zrovna když začíná dohadování a podrobnostech, dveře se rozrazí a vstoupá „rozzuřený manžel“ oné dámy. Ten vyhrožuje násilím, žalobou, ale hlavně pak veřejným odhalením. Nakonec „manžel“ přistoupí na to, že bude mlčet, pokud mu bude vyplacena velká suma peněz. Hejl zaplatí a rychle zmizí, přičemž samozřejmě nic neohlásí, aby neohrozil svou pověst.

Jezevce vylepšila jistá Kate Phillipsová, newyorská podvodnice, který si do svého pokoje vzala jednoho večera obchodníka s čajem a kávou ze St. Louis. Do místnosti vrazil policista a přistihl je in flagranti. Obchodníka zatkl za cizoložství, odvedl jej k soudu a tam mu soudce vyměřil pokutu 15 000 dolarů (na tu dobu astronomická suma). Muž zaplatil na místě a zmizel. Všechno toho večera (včetně soudu a soudce) bylo přirozeně falešné a nahrané.

Nejvyšší formou „Jezevce“ je pak variace známá jako „Murphy“. Ta je pojmenovaná po jakémsi podvodníkovi stejného jména. Ten hejlovi popsal vnady a přednosti nádherné prostitutky a přesvědčil jej, že nejlepší bude dát peníze jemu a on vše zařídí – tím pádem se vyhne hrozbě být přistižen při placení prostitutce a vše bude v pořádku. Murphy pak hejla odeslal do pokoje, kde na něj ona dáma měla čekat… a než muž zjistil, že pokoj daného čísla neexistuje, byl už podvodník dávno v prachu. Zmíněný Murphy tak přinesl revoluci na poli prostituce, když k ní již nadále nepotřeboval prostitutky.

Dalším oblíbeným švindlem byl "Španělský vězeň"

Vznikl koncem devatenáctého století a s úspěchem jej použilo několik nejlepších švindlířů své doby. Spočíval v tom, že podvodník oslovil hejla a vydával se za přítel
e bohatého a vlivného muže, který byl bohužel uvězněn (pod falešnou totožností) ve Španělsku. Nemůže odhalit svou totožnost a tak spoléhá na přítele v zámoří (švindlíř), aby dal dohromady peníze na jeho osvobození. Hejl má vložit část svých peněz na osvobození tohoto „španělského vězně“ a výměnou mu má být vše vráceno mnohonásobně. Ve viktoriánské době se navíc ještě přidávala ruka krásné dívky, kterou švindlíř vydával za přítelovu dceru. Krásná dáma v této „hře“ slouží k poblouznění hejla, který tak ztrácí veškerou opatrnost.

Švindlíř naléhá na udržení tajnosti (vězni by hrozilo nebezpečí v případě prozrazení) a tvrdí, že si hejla vybral díky jeho dobré pověsti a poctivosti.

Poté, co hejl vydá peníze, objeví se tradičně komplikace (některý z úředníků požaduje úplatek, něco se zadrhlo po cestě, je potřeba vyšších poplatků) a musí platit znovu. Situace se komplikuje a komplikuje do té doby, dokud hejlovi nedojdou peníze nebo nepřestane platit. Pak se švindlíř (i krásná asistentka) ztratí v prachu a nikdo o nich už nikdy neuslyší.

V moderní podobě se „španělský vězeň“ úspěšně uplatňuje jako tzv. „nigerijský podfuk“ nebo v originální podobě, kde je ale potřeba získat peníze na kauci pro jakéhosi boháče zadrženého v Thajsku (za sexuální delikty).

1 komentář:

  1. Teď si tak vybavuju, že "jezevce" úžasně využívaly i dámy ve filmu Světáci... úžasná podívaná! ;)

    OdpovědětSmazat

1. Do velkého textového pole napište komentář
2. Vyberte podpis, lze i anonymní
3. Klikněte na tlačítko "Přidat komentář"
4. Opište písmena z obrázku (ochrana proti spamu)