Jeskyně nejen na motivy...

Josuha Loon – postava z jeskyně Časová brána otevřená

Ne, svět nezachraňují vždycky jen vědci, či namakaní borci z ochranky. Co třeba takový uklízeč?

Josuhovi bylo letos dvaadvacet. Už rok uklízí v laboratořích ITMR a je s touto prací spokojený. Josuha je ostatně málokdy nespokojený. Je to možná tím, že nemá žádné velké ambice. Svým stylem života dokonale naplňuje moto: Žít a nechat žít.
Ke štěstí mu stačí, že má práci, za ni nějaký – i když ne moc velký plat, má kde bydlet a hlavně co hulit. Jistě, s trávou je svět hned veselejší.

Vlastní malý byt, který si pořídil při nástupu do práce, pro něj bylo opravdu terno. Už ho doma u rodičů vážně nebavilo poslouchat, jak si kazí život, proč nešel na výšku, když na to má a podobné nesmysly. Ano, Josuha je sice obdařený inteligencí, ale ztrácet čas ve škole se mu opravdu nechce.

I když by se to mohlo zdát, není jediným „koníčkem“ Josuhy flákání se. Miluje hudbu. Hraje na několik hudebních nástrojů a hlavně skládá. A celkem mu to jde. Ano, sice jeho nejlepší díla vznikla „pod vlivem“, ale to mu žíly nerve. Je opravdu dobrý, a kdyby se snažil, dokázal by se určitě na hudebním poli prosadit. Ale on se snažit nechce. Josuha prostě nechává věci plynout a zastává názor, že co za něco stojí, přijde, co ne, pro to nemá cenu se namáhat.

Josuha nesnáší násilí. Ani jednou v životě se nepopral, zbraně mu nic neříkají. Když už se dostal do nějakých svízelných situací, dokázal se z toho vykecat. Ano, mluvení mu jde. I když se občas stane, že jeho proslovy jsou pro ostatní tak trochu nesrozumitelné a mimo – podle toho, v jakém stavu zrovna Josuha je.
Také se nerad hádá, nenechá se jen tak vytočit nebo vyprovokovat a počínající hádky raději převádí na diskuze.

Je to prostě takový flegmatický, věčně usměvavý pohodář, který je přesvědčený, že s každým se dá vyjít, stačí si pokecet a zahulit.

= Janika =