Abarin, jeskyně a skupinky

Dnes bych se chtěla dotknout tématu, které se týká hlavně nových tváří na Abarinu, které se rozhodnou zapadnout do naší komunity a prorazit v ní. Nemají to snadné, nejsou zavedení, nemají „jméno“, nevíme, co od nich můžeme čekat.

A tak je celkem pochopitelné, že když už někdo založí jeskyni, přijme do ní lidi, které zná, s kterými hraje jinde a s kterými se mu hraje dobře. Vznikají pak skupinky hráčů, které lze najít pohromadě v různých jeskyních. Jistě, proč nehrát s tím, s kým se na stylu hraní shodnu a s kým mě hrát baví?

Nováčkové si ale naši pomoc a důvěru (i když je v některých případech nakonec zklamaná), zaslouží. Ostatně, každý z nás „mazáků“ jednou na Abarinu začínal a pokud by mu někdo nepodal pomocnou ruku, nepřijal by ho do své jeskyně, i když neměl záruku, že bude hrát dobře a hlavně, že mu po pár dnech – týdnech s hraním nepřestane, asi by na Abarinu nebyl.

I když, co si tak všímám, není ani tak problém s přijetím nováčka, pokud se opravdu snaží a zaujme svým projevem buď při osobní domluvě nebo pěkně zpracovaným životopisem. Větší problém vidím v tom, když si takový člověk založí svou jeskyni. Kolikrát se stane, že marně čeká, že se mu do ní někdo přihlásí, stane se i to, že se nedočká. Není se pak co divit, že takoví člověk to pak třeba s Abarinem vzdá.

Já vím, času není nazbyt, někteří mají právě tolik jeskyní, které zvládají, nechce se jim investovat energii do něčeho, co možná nebude stát za to anebo to nebude mít dlouhé trvání. A když už prostor a čas na přidání se do jeskyně mají, raději si počkají na to, až nějakou založí jejich oblíbenec.

Znovu bych ráda připomněla – vzpomeňte si na své začátky. Pokud to jen trochu jde, zkuste se přihlásit do jeskyně k někomu, kdo je na Abarinu chvíli. Nemáte co ztratit, můžete jen získat. Je přece fajn poznávat nové lidi a třeba zrovna z toho neznámého, ke kterému se přihlásíte, se vyklube další stálice Abarinu a kvalitní hráč a PJ. A vy si pak budete moct říct, že je tady snad tak trochu i kvůli vám.

= Janika =