úterý 29. května 2012

Jeskyně na motivy...

Jeskyně Cesta moci a krve

Tentokrát v rubrice Jeskyně na motivy… opustíme svět počítačových her a zabrousíme ke knihám.

Knihy Jiřího Kulhánka. Plné hrdinů s nadlidskými schopnostmi, čelící značné nepřízni osudu a ještě mocnějším nepřátelům. Mraky „normálních“ nepřátel, kosených po stovkách. Knihy plné násilí, krve, střev, utržených končetin – to vše podané lehce, s cynickým humorem a působivými hláškami. Barvité popisy bojů, techniky, zbraní. Knihy, které buď milujete anebo nad nimi ohrnujete nos.
Na motivy jedné z jeho knih – Nočního klubu, byla založena i tato jeskyně Cesta moci a krve.

Takže je na mně, abych se její současné PJky Lescou zeptala na pár zajímavostí o téhle jeskyni a tím vám ji trochu přiblížila.


Mám dojem, že už to bylo zmíněno ve Smršti s tebou, ale pro pořádek, vysvětli našim čtenářům, jak jsem myslela to, že jsi současná PJka. Jak to s touhle jeskyní vlastně bylo?
Dobře. Opakování matka moudrosti. Má jeskyně byla založena dvakrát. Poprvé ji po dlouhém usilovném hledání hratelné jeskyně na téma Jiřího Kulhánka založil MR. Po tak trochu klasických začátcích jsme se dali do kupy a začali rozvíjet příběh více do široka a víc zaplétat do děje i minulost postav. Hra se tak sice stala živější, ale díky tomu se i váha děje přesouvala víc na má bedra, než by zůstala na původním Pji. To samozřejmě, když se věci začaly tak trochu komplikovat, přineslo i to nepříjemné co může nastat ve spolupráci dvou lidí. Neshody a následné uzavření příběhu ze strany původního Pj. Následovalo to, že pak se založila jeskyně nová a s tou už se potýkám tak nějak sama. Samozřejmě nemůžu říct sama, protože hra je o lidech v ní a jejich postavách, takže se na ni podílíme jistou měrou všichni. Pokaždé každý nějak jinak přispěje a to je to, co tenhle už komplikovaný příběh potřebuje. Takže dalo by se říct, že jeskyně, i když teď čítá nějakých 1790 příspěvků, je ve skutečnosti daleko delší. Takže tak nějak to bylo a tak by se to dalo zopakovat.

Co tobě samotné se na Kulhánkových knížkách líbí?
Hmm... Jak to říct? Asi to, co na všech knížkách. Podněcuje to moji představivost. Nicméně to hlavní asi je, že Kulhánkovy knížky mají tu zvláštní schopnost vzbudit hlubokou zvědavost co z příběhu nakonec vyleze a co se stane s "hrdinou". Jeho někdy černý humor je taky jeho osobitá značka. Všichni příznivci Kulhánka by asi řekli, že tak nějak opomíjím tu stránku, kdy kulky a kusy kdo ví koho lítají kolem, ale to samozřejmě opomenout nejde. Boj je pro Kulhánkovy knihy asi tak podstatný, jako všechno ostatní, jen si myslím, že právě kvůli boji se nemá opomíjet to ostatní. Naopak, když se to promíchá, je to to, co je na jeho knihách tak čtivé. Dají se číst pořád a vždycky je tam nějaký detail, který vám při prvním čtení nějak unikl v té záplavě informací, nebo se na příběh dá podívat trochu jinak. Rozhodně je to výborné čtivo, když potřebuji trochu vypustit. Jen je problém nesedět do pěti do rána a nedočíst celou knihu najednou.

Právě, Kulhánek má velmi osobitý a specifický styl. Myslíš si, že se příspěvky v jeskyni tomuto stylu přibližují?
Ano, to tedy má. No neřekla bych že úplně. Vlastně by to tak nebylo ani zase dobře. Berou si z něj značnou měrou a ono to ani jinak nejde, protože některé charaktery jsou v téhle hře poněkud neopatrně řečeno "výstřední" nebo výstředního zaměření.
Doufám že se nám velkou měrou drží udržet jak ten černý humor tak i napětí. Upřímně doufám že neděláme tomuto stylu ostudu, ale za sebe si myslím že ne a zbytek už musí zhodnotit hráči a nebojím se říct že kdyby se jim něco až moc nezdálo že by mi naznačili kde nám hra ujela bokem. Věřím nám prostě i v tomto.

Jak příběh v jeskyni souvisí s knižní předlohou? Navazuje na ni? Je jejím pokračováním?
Souvisí a nesouvisí asi stejnou měrou. Rozhodně na ni ale nenavazuje, ani se nesnažíme o pokračování. To by bylo značně namyšlené a rozhodně bych si to já vůči předloze nedovolila. Nehrajeme podle hry ani podle naprosto uzavřeného knižního celku, kde se dá dle fantazie pokračovat v některých příbězích postav, které máte třeba rádi.
Tak bych to já prostě nechtěla. Možná mi na to chybí odvaha nebo se prostě jen držím své pokory nepsat příběh za jeho autora.
Pojali jsme to po svém. Půjčili jsme si do jisté míry svět, rasy a některé postavy, které chtěly hráči hrát, ale rozhodně jsme to celé pojali podle svého. Takže když chce hráč něco udělat se svou postavou jinak, pak v rámci snesitelných zásahů mu v tom nebráním. Pokud něco nebylo v knihách jasně popsané, musíme to doplnit, když potřebujeme. Takže bych řekla že je to jeskyně na Kulhánkovský námět, ne jeskyně naprosto striktně se držící všeho a jen toho, co Kulhánek stvořil.
Nakonec když má mít jeskyně originální příběh, který má bavit a překvapovat, nemůže se striktně držet všeho do písmenka. Nejde to tak u ničeho. Takže hrajeme po Kulhánkovsku, ale jinak.

Jak už jsi zmínila, v jeskyni hraje několik postav, které můžeme najít i v samotné knižní předloze. Jak moc se liší od postav, jak je známe z Nočního klubu?
Řekla bych, že v některých případech se liší dost, v jiných skoro vůbec. Je to spíš otázka pro hráče, který hraje danou postavu, než pro mě jako Pje, protože jen hráč by asi popsal v čem přesně a jak vede svou postavu jinak. Pokud jde o knižní postavy které vedu já jako CP, tak se snažím zachovat jejich charaktery jak nejlépe to hra umožňuje. Co by se tak o tom dalo říct, je že jsou rozhodně osobnější. Nakonec jsou to postavy, které najednou reagují na vás. Máte možnost se s nimi konfrontovat tváří v tvář.
Nesledujete je jen jako nepřítomný divák při jejich divadelním představení. To je myslím to hlavní, co může být vnímáno jinak. Samozřejmě to nese i některé věci, pod které by se autor nepodepsal. Hráči mají vůči svým postavám nějakou citovou stránku a tudíž najednou postava, která je jakoby dřív snad neměla, jich má víc, než by se čekalo. Nedá se tomu bránit. Do jisté míry vnitřní stránky postav jednak dělají hru živou a jednak i zajímavější. Ať nám Kulhánek odpustí, jestli je měníme jinak, než by bylo někomu milé, ale jen si hrajeme. Nakonec když jsem si jako děti hrávali na rytíře a nebo kovboje a indiány a běhali s klackem někde na trávě, taky ta hra nikdy nebyla přesně nalinkovaná stejně jako před týdnem.

A na závěr obligátní otázka – jsi spokojená s výkony nás hráčů v této jeskyni?
Ano, jednoznačně velmi. Bude to asi nejkratší odpověď, ale mám své hráče opravdu ráda. Baví nejen sebe, ale i mě. Doufám že oni to vidí stejně a že nám to zatím tak říkajíc spolu klape.
Za sebe jako za jednoho z hráčů mi nezbývá, než souhlasit.

= Lescou a Janika =

1 komentář:

  1. Stejně jako minule byla celá rubrika Jeskyně na motivy velice příjemným počtením. Líbí se mi forma jakou je celé tohle představení zpracováno - krátký úvod, vyzpovídání PJ, anketa mezi hráči a představení některé z postav.

    Až budou jeskyně na... motivy... vyčerpané, určitě by se dalo tímto způsobem nadále představovat i další jeskyně.

    Morr

    OdpovědětVymazat

1. Do velkého textového pole napište komentář
2. Vyberte podpis, lze i anonymní
3. Klikněte na tlačítko "Přidat komentář"
4. Opište písmena z obrázku (ochrana proti spamu)