úterý 29. května 2012

Hry pro znuděné dobrodruhy 1

Jistě už jste si kladli otázku, co dělat, když se nudíte. Pojďme se v naší nové rubrice podívat, jak se proti nudě dá bojovat ve světě, ve kterém se pohybují naši dobrodružní hrdinové. Dá se říci, že jak hrdinní a odvážní jsou oni, tak dobrodružné jsou i jejich zábavy a drobné herní radosti.
Naše redakce se vám rozhodla poskytnout pokaždé několik vybraných kousků ze sbírky netradičních zábav pro chvíle, kdy dobrodruhům ve světě schází napětí, zábava a výzva.

Co tedy dělat když drak pošel stářím a princezna vydá za tři fúrie nebo je tak ošklivá a zlá že nestojí za záchranu ani pravověrným rekům? Když v truhle s pokladem, pro který jste se pachtili slotou a nepřízní, je jen lísteček se vzkazem: „Cha cha byl jsem tu první“? Před jakou výzvu postavit chvástala, který se vám směje do očí? Jak si zkrátit dlouhý pochod do někam, kde nevíte ani jak se to jmenuje? Na tyto otázky vám snad přinese odpověď naše malá herní sbírka.

(Redakce varuje a prosí, abyste některé z her nezkoušeli na vlastní kůži doma a nechali ji svým hrdinům, kteří je s nasazením vlastní kůže a životů podstupují za vás.)



Hra s nožem aneb sbírka motýlů pro otrlé

Tuto hru můžete zahlédnout v různých přístavních krčmách a putykách nevalné pověsti. Ovšem pro otrlejší dobrodruhy na cestách je jak dělaná. Hra je pro tři lidi (elfy, barbary, hobity… a jejich libovolné kombinace) – dva hráče a jednoho rozhodčího. Potřebujete k ní stůl, dvě židle a nůž – popřípadě i obvazy, léčivé lektvary a podobně. V případě nouze budou stačit třeba tři pařezy, které nahradí stůl a židle, ale nůž je naprostý základ. Malé doporučení, co se týká nože. Je dobré si ho zkontrolovat předem, než na hru přistoupíme. Přeci jen pěkně ostrý, čistý nůž tuto hru zdobí lépe než rezavá, tupá kudla, kterou právě kdo ví, kdo odněkud vytáhl. Pokud už narazíme na takto „úhledný“ herní nástroj, neváháme nabídnout do hry raději nůž vlastní.

Hráči usednou proti sobě, ruce položí na stůl dlaněmi dolů. Nůž leží vodorovně přesně mezi nimi. Jiná varianta je zabodnutý nůž v desce stolu, ale při téhle variantě některé hostinské bohužel přechází smysl pro humor a vhodné je se ujistit předem zda pak neskončíte s pořádným plivancem ve vašem pití. Jakmile rozhodčí tleskne, pokusí se hráči popadnout nůž pravou rukou a bodnout svého soupeře do dlaně levé ruky. Body se počítají následovně – jeden za uchopení nože, druhý za bodnutí do ruky. Pokud nůž ve startovní pozici není zabodnut do stolu, je věcí férovosti a cti, aby byl nůž umístěn v dalším kole tak, aby jeho jílec byl blíž k pravé ruce toho hráče, který měl v předchozím kole pravou ruku blíž k ostří.

V hostincích doprovází tuto hru často sázky. Ostatně ani v družině tomu nemusí být jinak a její umírněnější členové se mohou pokusit obohatit svůj měšec díky dvěma bláznům, kteří jsou ochotní se pro malé rozptýlení a velký hec bodat do rukou.

Není třeba zdůrazňovat, že tato hra sice výborně cvičí postřeh a rychlé reakce, kdo ale těmito vlastnostmi neoplývá, neměl by se raději do hraní téhle hry hrnout. Bohužel se to tak často děje pokud se v krčmě zrovna vyskytuje městská či vesnická omladina nebo místní hňup. Pak už je to jen na zvážení a vašem osobním přesvědčení zda proti takovému soupeři budete chtít nastoupit.

Hra končí v okamžiku, kdy je jeden z hráčů tak zraněn, že už nemůže anebo nechce pokračovat – nebo až to prostě přestane oba hráče bavit.


„Uchovrazi“

Tato hra vznikla pravděpodobně na starých barbarských územích a dá se zařadit mezi ty poněkud opuštěné kousky. Hra jistě ve svých dobách měla i své šampióny, ovšem záznamy o nich jsme nikde v archívech bohužel nenašli a obnovující se tradice na ty nové teprve čeká.
Ano, slyšíte dobře hra se vrací do kurzu a to hlavně díky plodnému období na velmi oblíbené spoluhráče z řad expandující elfí populace, ovšem elfové sami jsou bohužel ve větší míře po osobních zkušenostech s touto hrou v rozporu a můžete si být téměř jisti, že žádný ji s vámi nebude hrát dvakrát.

Hrou se skupina může bavit hlavně za dlouhého pochodu, u jiné příležitosti bohužel ztrácí své kouzlo napětí a náhody.

To, co potřebujete k hraní, jsou spoluhráči, vůdce, postřeh a hlavně velmi dobře nabroušený nůž.
Hra se hraje, dokud nemáme jednoho vítěze. Jinak ji neomezuje nic.
Nejvhodnější terén pro hru, jak jsme se doslechli, jsou cesty lesem nebo v členitém horském terénu a vůbec všechny podobné náročné terény, které samy o sobě vyžadují značnou ostražitost celé družiny. Hra tak prý dostává nádech až adrenalinového napětí.

Takže jak se to vlastně hraje a jaké jsou základní pravidla? Začínáme tak, že skupina vybere vůdce hry. Často to bývá vůdce skupiny, protože proč hledat někoho jiného, když jeden vlastně na podstatná rozhodnutí stačí. Na začátku hry musí všichni zavřít očí a stoupnout si do kruhu nebo do řady. Vůdce pak skupinu obchází a vybere klepnutím do ramene příslušný počet Uchovrahů. Většinou se počítá jeden na další dva členy skupiny.
Všichni hráči bez rozdílů, kromě vůdce, si musí chránit uši. Uši si chrání všichni ze dvou důvodů. Jednak aby ostatní nemohli tak snadno přijít na to, kdo se stal uchovrahem a za další, jak postupně odpadávají hráči ze hry, i uchovrahové své konkurenci musí pečlivě vzdorovat.
Hlavním důvodem, proč si uši chránit opravdu ostražitě, je to, že pokud je nebudete mít v některé chvíli pod svou ochranou, uchovrach se chopí jistě své příležitosti a vy jste pro zbytek hry již vyloučen.

Jak jsme již řekli, hra se hraje, dokud nezůstane jediný uchovrah jako vítěz. Kdysi se jako vítězná trofej počítal náhrdelník z uší, které vítěz získal za celou dobu hry. V dnešních dobách bychom za výhru jistě počítali i zachovaný celkově dokonalý sluch vítěze.

Jak už jsme podotkli, hra podléhá znovuzrození a její další osud je jen a jen v rukách hravých a odvážných dobrodruhů a my bude s napětí očekávat, jaké nové variaci, změny pravidel či zdokonalení přinesou nové hráčské generace.


Ponožkový trh

Tato hra s velmi jemným a nevinným názvem patří do kategorie těch pro opravdu zoufale se nudící družiny. Velmi oblíbená bývá díky své nenáročnosti na nutné pomůcky a prostor i při námořních a jiných plavbách. Proč? Jednoduchá odpověď. Pokud už vás zastihlo bezvětří a loď se na hladině hladké jako sklo ani nehne, dochází zástavy do hry v kostky a jiné velmi rychle. Pak, když už se ztratí i ty kostky, nadchází čas této hry.
Může se stát, že se tato hra díky svým některým akcentům stane nepřijatelnou pro některé členy družiny. Například čarodějky útlocitně dbající na svou důstojnost na veřejnosti mohou mít s touto hrou velké osobní problémy. Pokud se už ale i ony nudí až k smrti a ještě nikdy tuto hru nehrály, může se vám je podařit po chvíli přemlouvání zlomit.

Co na hru potřebujete? Nic moc, jen zout boty a sundat si svůj pár ponožek a jednoho nebo dva rozhodčí.
Počet hráčů? Libovolný, čím víc, tím déle vám hra i při případných opakováních, pokud budete tak zoufalí, že se toho odvážíte, vydrží.
A jak se to tedy hraje? Na vhodné místo asi tak ve výšce obličeje se uváže dlouhý provaz obvykle sloužící k sušení prádla. Hráčům jsou rozdány pásky přes oči většinou z posledního nepotřebného kusu plátna, přes které není vidět. Rozhodčí, který je ze skupiny vybrán většinou kvůli své dokonalé schopnosti si zapamatovat komu jaké ponožky patří, vybere od celé skupiny páry ponožek, aby je pak po jedné tak, aby žádný pár nebyl u sebe, rozvěsil nebo přivázal po celé délce provazu.
Úkolem hráčů je najít poslepu, hmatem, čichem či jiným smyslem svůj pár ponožek. Rozhodčí a jeho případný pomocník to oslepenému hráči komplikuje tak, že ho před tím, než vyjde k lanu, několikrát zatočí.
Jak zjistíme vítěze? Vypadalo by to tak, že v této hře nemůže být vítěz nikdo nebo hned ten, který najde svůj pár ponožek jako první, ale není tomu tak. V této hře se vám počítají body, které jsou rozhodčím pečlivě sčítány. Bodování probíhá následovně. Za pár naprosto jiných ponožek kdy ani jedna není vaše, samozřejmě žádný bod nedostanete. Za stejný pár ponožek, který ovšem není váš, dostáváte jeden bod za schopnost najít alespoň stejný pár. Za pár ponožek kdy jen jedna je vaše dostáváte body dva. No a nakonec za svůj celý pár ponožek získáte bodů osm, protože to už vyžaduje umění mistra. Vyhrává ten, kdo má na konci největší počet bodů.
Trvání hry není omezené časem. Jen pokud ji hrajete pod otevřeným nebem, bývá jejím koncem déšť. Pro ty, kteří by se ptali, jak může déšť bránit v tom, abyste našli své ponožky - je to proto, že déšť po jisté chvíli už částečně svým dopadem znemožňuje hledat ponožky pomocí jednoho smyslu a to je pro hru opravdu limitující. Další ukončení hry už je dané pouze rozhodnutím celé skupiny, že nuda možná bude lepší a smysluplnější varianta trávení času než tato hra samotná.

Hru si lze obohatit tím, že pokud je ta možnost, výherce získá jako hlavní cenu jeden celý čistý pár ponožek od sponzora hry. Na lodích většinou poskytne kapitán ze svých zásob. Co se týká suchozemských skupin, je sponzorování čistě dobrovolná záležitost a sponzor často bývá vybrán jako rozhodčí.

Na co si dávat pozor? Pokud nejsme na otevřeném moři a široko daleko nic, pak by bylo dobré si dávat pozor na hlučnost. Ano, i při této hře se nadělá spousta hluku. Jednak při povzbuzování a pak při nadšené zábavě, když vidíte tu křehkou a krásnou čarodějku, jak se snaží zjistit, jestli opravdu před ní visí její běloskvoucí punčoška do střevíčků anebo právě hodlá prohlásit za svou ponožku ze škorní vašeho hlavního hromotluka, který si je možná už i víc jak pár týdnů neměnil.


Závěrem bychom rádi požádali hráče a postavy pokud znají také některé zajímavé hry se kterými se ve své zemi či při svých toulkách potkali, aby se neostýchali a obohatili naši sbírku o nějaký nový hezký kousek, který bychom pak pro vás zpracovali. Takže neváhejte a napište nám do naší poštovní schránky. Jen žádný ostych.

= Lescou a Janika =

4 komentáře:

  1. Tohle dokázalo vykouzlit na mé tváři pobavený úsměv. Opravdu nevšední návrhy na zábavu, ale pozor ať pak po světě nechodí jen skupinky dobrodruhů - mrzáků :-)

    Morr

    OdpovědětVymazat
  2. Krásný hry, moc mě osobně pobavil konec ponožkové hry :D.

    OdpovědětVymazat
  3. Radšej sto krát mrzákom, ako prísť o čuchové bunky:)
    Veľmi podarené.

    Canis L.A.

    OdpovědětVymazat
  4. Jsme rády, že vás Hry pro znuděné dobrodruhy pobavily, o to šlo především. Budeme se snažit vám do dalších čísel připravit další várky ;)
    A pokud máte nějaké nápady na podobné taškařice, sem s nimi ;)

    OdpovědětVymazat

1. Do velkého textového pole napište komentář
2. Vyberte podpis, lze i anonymní
3. Klikněte na tlačítko "Přidat komentář"
4. Opište písmena z obrázku (ochrana proti spamu)