neděle 1. dubna 2012

Smršť otázek pro zvídavé abariňáky


Tak a je čas vybrat další oběť Smršti. A začátek s Lescou je opravdu povedený:
Já: Mám dotaz, mohla bych s tebou udělat Smršť do NAMRA?
Lescou: Jestli chceš, tak klidně…

Tak se mi to líbí, žádné rozpaky, žádné upejpání ;)


Začneme zlehka a samozřejmě zvědavě. Chtěla jsem se zeptat, jak jsi přišla ke svému abarinskému nicku, co znamená?
No on to není ani tak abarinský nick jako moje přezdívka všeobecně. Původně byla delší a jmenovala se tak vůbec má první postava v dračáku. Lescou de Lanien. Nevymyslela jsem to já, ale můj známý z jedné věty, která v překladu znamenala "z lan". Asi mě to vystihuje nejvíc ze všeho, protože jsem tak trochu propletenec všeho. V šermu se to pak prostě samo nějak zkrátilo na Lecou nebo Les a bylo.
První postava - tak to jsou vždycky skvělé vzpomínky. Copak byla tahle Lescou zač?
No tohle byla taková sranda postava. Elfka hraničářka s pro mě dnes naprosto příšernou povahou tak trochu naivní zachránce světa. Myslím že dnes už bych si s ní nevěděla rady, ale právě proto že dnes bychom si už tak nějak nerozuměli tak pořád zůstává se mnou. Vtipné bylo i to že když jsme ji s Pj házeli body tak z ní vyšel takový doslova supermanovský typ. Dalo hodně práce z ní vůbec udělat normálního obyčejného elfa. No ale jak víme každý měl nějakou tu první postavu. Musím přiznat, že její deník mám pořád schovaný a lákalo mě to ji někdy oživit, ale myslím si že pro klid v duši mě i okolí to neudělám. :)
Já to tušila, první postavy jsou vždycky zajímavé :)

Co tvé začátky na Abarinu? V jaké jeskyni jsi začínala? A s jakou postavou?

Hmm... to už je hodně dávno. Vzpomenu si asi na dvě. Dark hole Pje Ladnera a Tajemství města Haven od Nightwinda. Shodou okolností jsem v obou měla vlkodlačice. V Havenu se bohužel nestačila moje postava nijak moc projevit. Můžu jen prozradit, to co šla do onoho tajemného místa, kde se údajně skrývali všechny divy světa hledat. Ano, nebylo to nic menšího než smysl svého bytí. Musím říct, že kdyby jen jeskyně vydržela déle, mohlo to být hodně zajímavé.
Druhá byla značně méně společenská bývalá hraničářka, která prostě jen přišla na špatné místo ve špatný čas při hledání svého syna. Až mě překvapilo jak byla družina klidná když vůbec zjistili že mají mezi sebou vlkodlaka, ale je dost možné že to prostě bylo tím, jak jim zachránila zadek při napadení jakýmsi zvláštním monstrem. Právě v téhle jeskyni jsem se poprvé setkala se svým dlouholetým výborným spoluhráčem co se vod abarinských týká. No, a jestli si myslíte, že to skončilo románkem tak ano. Přišla nečekaná láska na uvrčenou vlčici a tak trochu protivného zabijáka. Bohužel jeskyně taky nevydržela až tak moc dlouho.

A prozradíš nám jméno toho výborného spoluhráče? To víš, abariňáci jsou zvědaví :)
Jistě, i když mnozí moc dobře ví anebo tuší, tak ten výborný spolutrýznitel je Sinthoras. Musím mu tímto tak trochu poděkovat. Nebýt jeho tak asi za sebou nemáme tolik výborných počinů, postav a zábavy. Děkuji mu tímto za jeho přátelství, názory, upřímnost a nezdolnou kreativitu.
Tak tohle ho určitě potěší :)

Vždycky se ráda ptám na oblíbené typy postav. Tak co ty? Které postavy – z hlediska povolání a rasy jsou tvá krevní skupina? Zatím to vypadá, že vedou hraničářky?

Ano, opravdu mi tak nějak přirostli ti hraničáři. Možná proto že u nich můžu vycházet z některých věcí, které dobře znám. Já opravdu nikdy moc nebyla na ty bojovníky, co mají plnou pusu cti a dobra v srdci. Možná i proto moji další srdcovkou jsou zabijáci a lotři. No, ale ze všeho nejvíc jsou moji krevní skupinou právě vlkodlaci, ať už je jejich povolání jakékoliv. Bez nějakého toho pořádného vlka by to prostě nešlo.
No ano, tak co se týká zabijáků a lotrů, jsme na tom stejně :)

A co tvá vlastní jeskyně, Cesta moci a krve – představ nám ji trochu.

No ano moje milovaná Cesta. Asi by se nejdřív hodilo říct, že za touto jeskyní se skrývá příběh ještě jedné. Ono to totiž bylo tak, že původní začátek Cesty ležel v jeskyni Pje MR, kde jsem já nastoupila jako domluvený hráč a hra mě tak chytla. Časem se stalo to že ve spolupráci s Pjem jsme tvořili příběh spolu, ale pak vznikli neshody a původní jeskyně se uzavřela a na ni ihned navázala ta má. Takže tohle je tak trochu k stínům za zrcadly této hry. Příběh je lehce inspirován knihami Jiřího Kulhánka, takže se tam potkáte s Lovci, upíry a lidmi tvořícími zvláštní hodně uzavřenou skupinu, která si říká Klub. Příznivci už asi budou vědět, které z Kulhánkových děl jsme tak trochu rozpitvali. V každém případě se vůbec Kulhánkem neomezujeme a hra tak má velmi velký rozsah co se možností týká.
Popisovat děj by bylo velmi obtížné, protože je tak zamotaný že až se jednou rozmotá, budeme volat sláva a tři dny se radovat. Nicméně hlavní linkou jsou sociální vztahy jednotlivých postav ve velmi netradičních podmínkách, které by jim asi jen málo kdo záviděl. Problémy se objevují a jejich řešení jsou komplikovaná, mnohdy, i když už si myslíte že máte něco za sebou je to najednou trochu jinak a
vám zbývá jen doufat, že tam někde za tím oparem ze střelného prachu, roje kulek a deště krve je přeci jen něco za co stojí se s tím vším prát. Jeskyně má velmi dobrou základnu skvělých hráčů a jejich výborných postav, za které jsem jako Pj velmi vděčná a moc si jich vážím, že to se mnou vydrželi takovou dobu. Samozřejmě rádi vidíme i nové tváře, jen zahrát se do takto rozběhlého dílka, jak sama z vlastní zkušenosti, víš je velmi obtížné. A nároky na hru jsou opravdu značné, i když zase nejsou ničím, s čím by si opravdu zapálený člověk neporadil, protože jak opět sama asi víš, ostatní mu v rámci svých možností rádi pomůžou. Takže asi takhle rozvláčně bych o tom mohla něco říct. Jsem jak hrdý rodič co neví kdy přestat žvanit :)
Ano, musím potvrdit, že jeskyně je to skvělá a jsem moc ráda, že jste mě vzali mezi sebe :)

Přemýšlela jsi někdy, jaké by to bylo, setkat se s některou ze svých postav tváří v tvář? Jak by asi takové setkání proběhlo? Přála by sis takové setkání?

O tom asi musel přemýšlet každý kdo má své postavy rád. Upřímně si myslím, že ve velké většině by z toho nevzešlo nic moc dobrého. Možná proto že postavy mají za mě určité věci, které vy se při střetnutí a v duálu nesnesli. Nicméně setkání by to byla velmi zajímavá, to se musí nechat. Už jen protože o nich vím všechno, co ví oni sami a možná vím i něco, co ani netuší. Nicméně je jistá postava, se kterou bych se i ráda potkala a rozuměli bychom si.
A kterápak to je?
To je od tebe čekaná a velmi záludná otázka. Nicméně asi nestojí za to se z toho příliš vykrucovat. Nakonec moje upřímnost je někdy až k nesnesení. Takže ty ji moc dobře znáš a mnozí, kteří znají mě, by si na ni v klidu vsadili. Je to můj lovec lidí z jeskyně Dragon Age. Geran Merrkas. Myslím, že je mi do jisté míry nejbližší jako člověk. Má se mnou podobné životní hodnoty, názory i způsob jakým volí, co udělá. Přemýšlí a má srdce, ale umí si jít i tvrdě za svým. Je to tak trochu starý morous, ale v tom dobrém slova smyslu. Nevím, kdo zná mě a zná Gerana, asi bude vědět, kde vlk nechal svoji kůži.
Ano, tušila jsem to :)

Takže je jasné, že hraješ i mužské postavy. Od Smršti s Melkerem mi vrtá v hlavě otázka – umíme my ženské zahrát chlapa? A zvládnou chlapi zahrát ženskou? Co říkáš? :)

No co k tomu říct. Tohle téma by vydalo na jednu velkou úvahu, ale nebudeme se v tom příliš rýpat  Můj názor je, že ženské opravdu mohou zahrát muže velmi dobře. Nakonec s nimi přeci mnohé žijeme a sdílíme vše, co se dá. Pokud je jen trochu pozorujeme, a jsme ochotné jim porozumět, pak to může být i velmi věrohodné, i když opravdu to nikdy nebude stoprocentní. Navíc ženy se tolik nebojí zahrát si mužskou roli jako pánové tu naši. Co si budeme vykládat, asi je pro ně něčím těžká. I když jsou pánové, co mě svými dámami jistě dokážou velmi překvapit a upřímně se na takového těším. Možná v tom, že je méně mužů ochotno zahrát ženskou je i nějaký ostych. Kdo ví? V každém případě je dobré, když si každý hraje to co se mu hraje dobře a je na ostatních aby tak trochu posoudili jak moc je pro ně ta postava uvěřitelná nebo lépe řečeno, oni to posoudí. Nicméně hry na hrdiny umožňují dost velkou možnost si případnou ženskou nebo mužskou roli ve světě přizpůsobit tak, jak se každému líbí, takže je to jako bavit se o milionech různých možností. Jen bych chtěla poprosit muže, aby se nebáli hrát ženy a dámy aby se neostýchali vytáhnout s nějakým tím pořádným chlapem. Rozhodně si touhle výměnou rolí lze užít spousta srandy.
S tou tvou výzvou naprosto souhlasím :)

A teď něco o tobě. Co bys ty sama na sebe ostatním prozradila?

A jéje... To bude ta nejtěžší otázka ze všech. Já o sobě nikdy moc souvisle nemluvím, ale asi začneme tak nějak od základů a holých faktů. Mé skutečné jméno je Kateřina. V letošním březnu jsem překonala své první čtvrtstoletí. Mám doma ochránce, který si mě v nouzi nejvyšší umí ubránit s mečem v ruce. Ne že by to bylo třeba, protože já se dost dobře ubráním i sama. No a jak je mi často připomínáno, ten kdo by mě ukrad, by mě stejně brzo, prosíc o smilování, vrátil. Jsem tak trochu vrčoun. Moje upřímnost kolikrát prorazí i zeď. Přesto, alespoň doufám, že jsem trochu dobrý člověk. Miluji historii, protože jsem s ní v mnoha směrech vyrůstala. Jsem nepoučitelný knihomol. Vlastně potřeba číst je pro mě občas až nutkavá. Mám ráda dobrý inteligentní humor, ovšem někdy hodně suchý. Ráda nad problémem přemýšlím z několika možných pohledů. Mám ráda muže, víno a zpěv. Dobrou hudbu. Ráda si dobře zablbnu a vypustím tak všechno z hlavy. Ráda zkouším nové věci, pokud mě něčím zaujmou. Mám ráda život, i když na něj občas vrčím, v tom jsem si s ním kvit. Takže to tak nějak všechno jsem já, ale zdaleka to asi není o mě všechno.
Určitě to není všechno, ale i tak jsi nám prozradila hodně :)

A co právě čteš?

Teď právě jsem nedávno dostala strašnou chuť se vrátit k Hobitovi a vydávám se na cestu tam a zase zpátky. Nemůžu si pomoct, ale z Tolkiena mám prostě Hobita nejraději. Pak tu mám rozečteného už asi po třetí Pratchettova Pátého elefanta. Prostě Elánius na diplomatické misi je pro mě jako tabulka čokolády s nápisem sněz mě. Prostě neodolatelná věc. No a všechno to uzavírají povídkové knihy Neila Gaimana. No prostě nemůžu číst jen jednu knihu. Neumím to.

Prozradíš nám, jaký je v současné době tvůj největší sen, po čem toužíš?
Uvést jen jeden by bylo hrozně těžké. Nejspíš nejsem nejskromnější člověk. Rozhodně je mým velkým snem dát dohromady a sepsat něco co by si kromě mě přečetl s chutí i někdo jiný a líbilo by se mu to. No, a když bych měla vybrat něco jiného pak asi to, že bych se ráda jednou vrátila do Norska a zůstala tam krapet delší dobu a taky se podívala do Indie. Jsem holt takový trochu snílek cestovatel, i když ne moc dobrý.
Tak to ti přeji, aby se alespoň něco z toho splnilo - když ne všechno :)

Chtěla bys prostřednictvím NAMRA něco vzkázat lidu abarinskému?

Lide abarinský hraj a tvoř, protože úžasnou lidskou představivost nic nenahradí a spokojit se s něčím co si za nás vymyslí někdo jiný je přeci jen trochu zbytečně pohodlné a povrchní. To co si stvoříte sami svou vlastní představivostí vám nikdo nevezme a určitě s tím budete mnohem více spokojení a možná i šťastní. Prostě není nad dobrý výmysl okořeněný něčím zajímavým to je ten nejlepší recept jak nezažít v životě nudu. No a abarin je samozřejmě místo kde se můžete vyřádit hezky dosyta.
Tlapu na to a zuby ven. :)
Skvělé, hlavně ta poslední věta :)
Moc ti děkuji za ochotu a trpělivost v tuto pozdní noční - či brzkou ranní hodinu.

Bylo mi potěšením chvíli výt s tebou na měsíc... :)

No ano, je 2:47 v noci – ráno? Tak já půjdu asi spát…

= Lescou a Janika =

1 komentář:

  1. Neměl jsem ani tušení co tím svým prohlášen vyvolám za "poprask". Už i další se ozvali, že jim do té doby stále vrtá v hlavě zda-li umí zahrát opačné pohlaví :) :) Koukám to se mi zase něco povedlo, muhehe chacha cheche... !
    Melker

    OdpovědětVymazat

1. Do velkého textového pole napište komentář
2. Vyberte podpis, lze i anonymní
3. Klikněte na tlačítko "Přidat komentář"
4. Opište písmena z obrázku (ochrana proti spamu)