sobota 27. srpna 2011

Čerpadlo 6

Pátráte v regálech knihkupectví a knihoven po něčem novém? Snažíte se objevit něco čtivého, co vás přiková k židli a nepustí? Pak zkuste sáhnout po knize Paola Bacigalupiho - Čerpadlo 6.

Jedná se o sbírku povídek, pro které je společným pojícím prvkem vize pochmurné budoucnosti. Budete doslova vtaženi do světa plného krutosti, nemilosrdné konkurence a nehynoucí touhy po moci a penězích. Poznáte svět trpící nedostatkem výživy a energetických zdrojů. Nahlédnete pod pokličku světa, kde lidský život či morální hodnoty nemají žádnou cenu. Budete sledovat zplundrovanou pustinu, v níž se Země proměnila. V těchto kulisách budete pozorovat osudy lidí… A protože autor dokáže bravurně navodit atmosféru a nechat ožít postavy, věrně vystihnout jejich chování a uvažování, jistě si tento výlet do neveselé budoucnosti patřičně užijete.

Jistě, není to čtení pro každého (heroické bitvy, romantická dobrodružství apod. byste tady hledali jen stěží), ale máte-li rádi tíživou atmosféru, uvěřitelné postavy i situace, necháváte-li se unášet představami o budoucnosti, tak rozhodně neprohloupíte.

Ten, kdo pravidelně četl českou mutaci Magazínu Fantasy a Science Fiction, již velkou část těchto povídek zná. Ničemu to však nevadí, protože kniha vám tyto povídky servíruje pěkně pohromadě (+ něco navíc) a ve velice slušivém kabátku. Pevná vazba, vkusné ilustrace i celková úprava knihy zahřeje na duši všechny, kterým není lhostejný knižní design.

Seznam povídek:
Plná kapsa dharmy, Flétnová dívka, Písek a struska, Pašo, Kalorik, Lovec tamaryšků, Popkomando, Na žlutou kartu, Čerpadlo 6, Drobné obětiny, Jemnější

ukázka z povídky PÍSEK A STRUSKA:

„Vůbec by mě nenapadlo, že zvíře bude takový křehký,“ řekl Jaak.
„Ty jsi křehký taky. Není to až takový překvapení.“

„Jo jenže já tomu zpřelámal jenom pár kostí a koukni se na to. Leží to a sípe.“

Lisa se zamyšleně zamračila. „Nehojí se to.“ Nešikovně se vysoukala do stoje a šla nakouknout do klece. Její hlas zněl rozrušeně. „Je to fakt pes. Je takovej, jako jsme bejvali i my. Zahojení mu může trvat i celý tejdny. Jedna zlomená kost a jakej byl.“

Sáhla břitovou rukou do klece a udělala zvířeti do boku tenkou řeznou ránu. Vyvalila se krev, a tekla pořád. Trvalo celé minuty, než se začala srážet. Pes jen ležel a lapal po dechu a viditelně byl vyčerpaný.

Zasmála se. „Tohle je k nevíře, že jsme přežili dost dlouho, abychom se tohohle vývojem zbavili. Když tomu uřízneš nohu, nedoroste mu.“Ohromeně naklonila hlavu ke straně. „je to stejně křehký jako kámen. Když to rozbiješ, zůstane to rozbitý napořád.“

ukázka z povídky KALORIK:

„Nemá máma, nemá táta, malá parchant. Penyze? Vy dát penýze?“ Spratek udělal na ulici hvězdu a pak kotrmelec, až tím nahým tělem rozvířil žlutý prach.

Ladží se zastavil a pozorně si prohlédl to špinavé, blonďaté dítě, které se mu zastavilo u nohou. Zdálo se, že jeho zájem spratkovi dodal odvahu; kluk udělal další kotrmelec. Ze dřepu se na Ladžiho usmál, vypočítavě a dychtivě, na tváři měl šmouhy od čúrků potu a od hlíny. „Penýze? Vy dát penýze?“

= Morr =

Žádné komentáře:

Okomentovat

1. Do velkého textového pole napište komentář
2. Vyberte podpis, lze i anonymní
3. Klikněte na tlačítko "Přidat komentář"
4. Opište písmena z obrázku (ochrana proti spamu)