d3stiny a její pohled na sraz

Protože mi reporty nikdy nešly a píšu je opravdu hodně nerada, následujících pár řádků je psaných z donucení, to přiznávám rovnou. Ne že bych si sraz neužila, užila, jen prostě já a reporty... Nemluvě o tom, že většinu se mi už povedlo zapomenout.

Protože volno jsem nakonec dostala, měla jsem na přípravu klid a nemusela jsem spěchat. A nepříliš překvapivě dorazila první. Zima, déšť, hnusné počasí. Ale s tím se počítalo. První, poslední a napůl zbytečný nákup, protože plány jako obvykle dopadly jinak.
Druhá dorazila Mirelaridion s poníkem. Tedy se psem. Druhý nákup.
Cesta deštěm, rozbahněnou cestou a v brzo mokrých botách.
Snaha zabydlet Rosnatku na víkend a zbytek účastníků. Objeven nový záchod a jeden ze dvou kocourů.
Večeře, postupný příjezd zbytku a druhého psa.

Druhý den
Spousta historek. Hauser stále nemá rád kočky spící na něm, kočkám je to nadále jedno. Příprava a hraní dračáku. Neúčastním se, dračáky naživo nejsou moc pro mě... I když mi to přijde pak líto. Nehrál ještě Melker, jinak všichni. Procházka po okolí, které jsem se neúčastnila a namísto toho nakonec spala.

Třetí den
ráno se většina pohřešuje a není k nalezení. Lidé postupně mizí a jiní se objevují. Nakonec jsou všichni a balí a snaží se dohrát dračák. Nedohráli. Jak jsem přijela první, nakonec první i odjíždím.
A z duše nesnáším toho, kdo ty povinné reporty všech zúčastněných vymyslel - jediná věc, která mi na akci vadila.

= d3stiny =