pátek 23. prosince 2016

České - globalizované - Vánoce (nevážně)

Tak jsem se rozhodla oprostit od cizích tradic zavlečených globalizací a slavit tradiční české Vánoce.

Takže na stůl přijde kapr, bramborový salát, cukroví, vánočka, vlašské ořechy, mandle, cesmína. Na Barborku jsem uřízla větvičku z třešně. Ozdobíme stromeček, postavíme si betlém, zazpíváme si Tichou noc, budeme lít olovo a rozkrojíme si jablko. Pak se políbíme pod jmelím a půjdeme na půlnoční mši.
Zapomněla jsem na nějaký hezký český zvyk?

Moment...


Kapr. Kapr pochází ze střední Asie, už v prvním tisíciletí před naším letopočtem zdomácněl v Číně, odkud k nám také přišel.
Bramborový salát. Brambory k nám přišly v 16. století po dobytí incké říše Španěly, pocházejí z Peru.
Cukroví... tradičního cukroví z medu jsem pekla jen velmi málo. Většinu ho mám z cukrové řepy - díky blokádě dovozu třtiny za napoleonských válek se rozběhl první cukrovar zpracovávající řepu 1807 v Polsku, na našem území pak 1810.
Vánočka. Tak ta k nám přišla z Německa. A do 18. století ji směli péct pouze pekaři.
Vlašský ořech pochází ze Střední Asie, dobře se přizpůsobil i klimatickým podmínkám zemí ležících na pobřeží Středozemního moře.
Mandle - názory na to, odkud pocházejí se rozcházejí, nicméně jsou subtropické.
Ostatně stejně jako cesmína, která u nás přirozeně neroste doteď.
Třešně také pochází z Malé Asie. Na území Česka je jejich pěstování prvně doloženo ve 12. století.
Tradice zdobení stromečku pochází také z Německa. Navíc se stromek zavěšoval nad štědrovečerní stůl, špičkou dolů.
Betlém. Tak tahle tradice vznikla v roce 1223 v italské Umbrii, když František z Assisi přivedl živého osla a vola a u jeslí jako u oltáře sloužil štědrovečerní mši. Za zvykem stavění betlémů stojí v českých zemích jezuité. I Ježíšek jako takový k nám přišel z Německa - z tradice kolébání Ježíška v Jižním Německu. Do Čech přišel v 17. století a zdomácněl ve století devatenáctém.
Tichou noc poprvé uvedli učitel a varhaník Franz Xaver Gruber (melodie) a kaplan a básník Joseph Mohr (text) v kostele sv. Mikuláše v rakouském městě Oberndorf u Salzburgu na Štědrý večer v roce 1818.
Metoda lití olova byla vynalezena ve starověkém Řecku, staří Řekové měli molybdomancii celkem v oblibě.
Jablko. To pochází patrně ze svahů Kavkazu, Íránu, či Turkmenistánu, odkud se postupně šířilo přes Malou Asii do zemí Středomoří.
Jmelí je sice rozšířené po téměř celé Evropě, ale zvyk zavěšovat ho a líbat se pod ním k nám přišel z Anglie.
Půlnoční mše je pozůstatkem noční vigilie, bdění, které původně předcházelo všem významným křesťanským svátkům.
Co se rozhodneme považovat za tradiční české vánoce tedy záleží na tom, jak daleko do minulosti se rozhodneme dívat :-) Touto optikou bych tedy globalizaci šmahem nezavrhovala.

Pokud by nás zajímal opravdu český zvyk, tak je to zlaté prasátko. To je (pouze) české a slovenské. Ale tenhle zvyk u nás nedržíme. Stejně jako u nás nedržíme třesení bezem nebo házení střevícem (na mě je pozdě, na moji dceru brzy :-) ), původem těchto zvyků si nejsem jistá, ale bez je původní v téměř celé Evropě.

I samotné slovo Vánoce pochází podle jazykovědců ze staroněmeckého wāhnachten, dnes Weihnachten - "svaté noci".

PS: Co se mě týče, mám tyhle "tradiční české vánoce" ráda a držím je zcela dobrovolně a s chutí. Jen mám poněkud rýpavou náladu.

PPS: Úplně původní zdobení stromu na vánoce - ten se ale nezdobil doma - nejspíše pochází z Livonska (dnešní Lotyšsko a Estonsko). Stavěli ho na náměstí. Akorát tedy kolem něj tančili a pak ho zapálili.

= Margit =

Žádné komentáře:

Okomentovat

1. Do velkého textového pole napište komentář
2. Vyberte podpis, lze i anonymní
3. Klikněte na tlačítko "Přidat komentář"
4. Opište písmena z obrázku (ochrana proti spamu)