Letopisy

Nad horkým čajem přemítám,
chladivé ráno zvolna stárne,
mlha se ztrácí a já znám
příběhy dávné, příběhy dávné, příběhy dávné.

Tak jako bájné Šahrazád
tisíc a jedna noc mi zbývá,
vzpomínky nechám chvíli spát,
jen vítr zpívá, jen vítr zpívá, jen vítr zpívá.

Perly se na dně schovají
a z dlaní vyčteš lidské dráhy,
na pravdu písně nehrají,
nakloní váhy, nakloní váhy, nakloní váhy.

Tóny jak stěhovaví ptáci
letí ze strun výš,
na třísky staré mýty kácí,
břehy mezi námi náhle leží blíž.

Dál pramen čistou vodu dává,
každý může pít,
tóny pak jako dravá láva
dál krajinou bloudí, stále s důvěrou svítá,
teď písně mohou znít.

Příběhy každý v sobě chrání,
staví vlastní hráz,
myšlenky nekonečnou plání
jako ptáci krouží, zůstávají v nás.

Dál pramen čistou vodu dává,
každý může pít,
tóny pak jako dravá láva
dál krajinou bloudí, stále s důvěrou svítá,
teď písně mohou znít.

(Skupina Klíč - Příběhy)

Abarin je plný příběhů a nejen těch, které jsou vyprávěny právě teď. Letopisy jsou jich plné. Ať už těch dovyprávěných, tak těch, které ke svému konci nedošly.

Letopisy jsou také plné vzpomínek. Na chvíle dávno minulé. Na lidi, kteří tady s námi byli, zanechali tu menší, tu větší stopu ve vyprávěných příbězích, ale také v našich srdcích.
Pojďme společně zavzpomínat – pamětníků je tady stále dost.

A vy, kteří tyhle pradávné doby Abarinu nepamatuje, protože vás sem k nám vaše kroky zavedly teprve nedávno? Možná vás bude zajímat, jaké příběhy se vyprávěly tenkrát a jak. Kdo je vyprávěl, hrál. Možná budete překvapeni, kdo ze současných hráčů už co zažil, co pamatuje.

Tak co říkáte, otevřeme spolu v dalším čísle Letopisy?

= Janika =