Jeskyně nejen na motivy...

Historie Valcie z jeskyně Kingdoms of Valcia

Tentokrát vám netypicky nepředstavíme historii jedné z postav, ale vzhledem k charakteru jeskyně – strategii – historii světa, ve kterém se jeskyně odehrává. Ukázka toho, jak mají PJové jeskyni propracovanou.

Kdysi velmi, velmi dávno

Stvoření světa se odehrálo před tisíci lety, ať už to byl lidský, trpasličí, či elfí bůh, kdo za to může. Celkem se ale všichni shodují, že první se na kontinentu vyskytli elfové jako strážci života, chvíli po nich pak přišli trpaslíci jako strážci neživého.

Příchod lidí-cca 700 před císařskými válkami

Opět se pověsti v jednom bodě shodují-lidé přišli z jihu. Tyto Jižní země jsou ale tak daleko, že existují pouze v legendách, nikdo se z plavby tímto směrem ještě nevrátil. Lidské lodě přistály u delty řeky Dav, kde vybudovali lidé budoucí hlavní město Eldagu, Daven. Na pevninu se vylodili zejména válečníci a prostí lidé, námořníci ale odpluli na nedaleký ostrov a dali tak vzniknout Selimii.

První císařství: 87-39 PCV

Lidský rod se vesele množil a expandoval, k mírné nelibosti elfů, kteří měli značné pochybnosti o úmyslech lidí s přírodními zdroji, zato k velké radosti trpaslíků, kteří v nich našli spolehlivého obchodního partnera.

Na znamení dobrých vzájemných vztahů vykovali trpaslíci korunu, kterou posvětili svými runami, a elfové, aby se nenechali zahanbit, se nabídli očarovat korunu i svou mocí. Snad kombinace těchto kouzel, snad nesmírné charisma budoucího nositele koruny, způsobily, že se elfí žena rozhodla se za něj po lidsku vdát.

S moudrou ženou po boku a korunou na hlavě se onen muž stal Prvním Císařem Eldagu. Tato léta byla zlatým věkem Eldagu, lidí i Valcie, všechny říše žily v míru a blahobytu. Bylo tomu ovšem zejména díky síle osobnosti Císaře, který zajišťoval svým lidem spravedlnost i proti vlastním lordům. A tak se zákonitě musel s jeho smrtí tento stav míru začít rozpadat.

Konec doby císařské, 39 PCV-Císařské války

Císařův syn měl náležitou výchovu, a krom toho ještě stále po boku svou matku, která sice scházela věkem víc, než její elfí vrstevníci, stále byla ovšem v plné síle. Nezdědil ovšem panovnické schopnosti a vyrostl z něj zpupný a panovačný muž, proti němuž se začaly pozvolna bouřit nižší lidové vrstvy.

Přesto se Druhý císař držel zuby-nehty(a často také penězi-armádou) u moci až do své smrti, už tu ale provázely komplikace, jeho matka se totiž snažila na trůn dosadit svého druhého syna, vysoko postavení generálové loajální Druhému a Třetímu císaři ale silou potlačovali povstání na podporu této myšlenky.

Zlom nastal až prvním vítězstvím druhé strany. Rytíři Eldagu byli vylákáni na otevřené pláně u Arashe, a zde poraženi obratnější místní lehkou jízdou. Na toto vítězství jsou dodnes Korrané patřičně hrdí, pobili v bitvě totiž slušnou část rytířů stojících při Třetím císaři a v nastálém chaosu vyhlásili nezávislost na Eldagu. Začaly Císařské války, událost natolik významná, že dala vzniknout letopočtu.

Třetí císař dokázal ještě zmobilizovat svojí armádu, byla jí ale jen část, protože se objevovalo čím dál víc těch, kteří nehodlali dál zůstat v Císařství. Nešlo už jen o ozbrojené bojůvky, celé vesnice se sbíraly a odcházely sever, jih, západ...hlavně pryč.

Třetí císař byl sice obávaný vojevůdce a sliboval všem odtržencům znovudobytí, před rozhodující bitvou o Velké jezero byl ale zavražděn a ostatní velitelé raději couvli a uznali práva odtržených států. Ti si navzájem tiše gratulovali, vyšlo ale najevo, že nikdo vlastně neví, kdo Třetího císaře zabil...a jeho koruna byla tak ztracena spolu s tímto tajemstvím. Psal se rok 8 od Císařských válek...

Rozkol Kalimdoru, 21 OCV

Stále ještě mladé Království Eldagu a s ním i ostatní státy vzniklé z Císařství dostaly náhle nabídku od trpaslíků, vcelku prostou-na východě je mnoho lesa tam, kde by mohla být vaše pole...Zatímco Eldag vycítil příležitost pomstít se aspoň někomu, tedy rodině Císařovny, Korran odmítl a varoval elfy.

Ti začali okamžitě zbrojit a vyslali do síní Bryndawi poselstvo s varováním. Ukázalo se ale, že král trpaslíků vlastně o ničem neví. Zatímco Eldagští byli poněkud zklamaní a elfové, řečeno s eufemismem, značně rozladění, ukázalo se ale, že za všechno může Tirisfal, jeden z vůdců trpaslické armády, který už dlouho toužil po elfí krvi.

Namísto války mezi rasami tak nastala druhá občanská válka v historii Valcie. Na rozdíl od té lidské byla tato ještě krvavější a hlavně nepřehlednější, vítězství střídalo porážku a krveprolití-ke škodolibé radosti elfů-nemělo konce. Nakonec, po čtyřech letech, roku 25 OCV se příznivci Tirisfala vydali na jih a založili nové království trpaslíků, Durotar.

Třetí občanská válka-Válka světla a tmy, 87-99 OCV

Válka elfů proti elfům. Ti totiž vždy měli chuť objevovat nové, ať už při svém zkoumání přírody, či magických studiích. Pár jich ale zašlo trochu daleko a začalo vyvolávat temné síly, které jim dávaly poměrně velkou moc. Díky ní se dlouho skrývali, nakonec však byli odhaleni.

Co ale Velká rada elfů nečekala bylo to, že velké množství elfů souhlasilo s "těmi rouhači", že by se neměli nechat omezovat diktátem bohů a pokračovat v rozvoji vlastních schopností. Tito elfové se pak sebrali a odešli do lesa na západě, který byl pro jiné elfy zapovězený jako příliš temný.

Odtud po několik let škodili světlým pomocí svých kouzel, kterými ubližovali lesu i jeho udržovatelům. Vrcholem byla vražda jednoho z nejmocnějších elfích mágů, který podlehl dvěma svým bývalým učedníkům, ač je oba vzal s sebou.

Světlí vytáhli do temných hvozdů s cílem vymýtit nákazu, která se tak rychle šířila, narazili ale na silnějšího nepřítele, než čekali. Jejich armáda nestačila na divoké temné elfy, a začala se stahovat, až dokonce nedokázala ubránit Revogol-dôl. Zatímco se Temní připravovali k útoku na Celeb-Cúron, vyslali Světlí posly ostatním státům s prosbou o pomoc.

Poté, co si ostatní národy uvědomily, jak velkou hrozbu by Temní mohli představovat, pokud by ovládli celý Ui-aërlin erynë, Les věčné písně, poslaly světlým elfům pomoc, každý podle své vůle. Většina poslala spíše menší část svých armád, která měla po spojení s ostatními dát dostatečné množství, jednotky Stormgardu ale nedorazily-ztratily se v temných lesech, a přihodilo se jim tam něco velmi zlého.

Enře to ale zajistilo jen nenávist Stormgardu, ne vítězství. Společně ubránila elfo-lidská armáda Celeb-cúron, a poté zahnala vojska Temných na útěk, při němž jich ještě mnoho pobila, do jejich lesů se ale tentokrát neodvážila, a tak tam stále ještě čekají, zalezlí ve tmě, a spřádají plány na pomstu.

Začátkem třetího století, 205 OCV, sto let od Elfí války, žije Valcie zatím v poklidu. Ten se má ale brzy změnit...

= Morniel Modrý =