Jeskyně nejen na motivy...

Jeskyně Křehký led - anketa

Svět této jeskyně je opravdu zvláštní a netradiční a tak mě zajímalo, co na něj říkají hráči jeskyně?

Co říkáš na svět této jeskyně a jak se ti v něm hraje? V ryze nefantasy světě bez magie, nadpřirozených bytostí a jiných ras, v technickém světě ne nepodobném 18. a 19. století Rakousko-Uherska? Bylo to i tohle herní prostředí, které tě do jeskyně nalákalo?

Liut
Mohu říct, že téma této jeskyně se mi velmi zamlouvá :) Občas je fajn odpočinout si od klasického fantasy a zkusit něco jiného.

Stoprocentně mě táhlo do této jeskyně hlavně prostředí, ve kterém se děj odehrává. Přece jenom 19 století, století páry :) Vždycky mě to táhlo k technice a hlavně k chemii, tak jsem doufal že i zde najdu něco podobného. Nejvíc mě asi nadchly obrovské válečné stroje. Jelikož jsem hrál hru Dishonored (Doporučuji). Dá se říct, že hra se odehrává skoro ve stejném prostředí jako děj jeskyně. Měl jsem sice malé problémy s vymýšlením mé postavy (Doteď s ní nejsem spokojený, ale už jsou to jenom detaily, které se doladí v průběhu hry.) ale i to jsem překonal :) A musí poděkovat Whurganovi (PJ) za skvělý děj a doufám, že si tuto jeskyni naplno užiji.

lord Corvin
Spíše než prostředí mě zaujal příběh. Absence magie, různých ras a dalších atributů fantasy mě nijak nevadí. I samotná má postava zmrzačeného Darrela byla tvořena tak, aby se dala zasadit téměř do jakéhokoliv světa, pro tuto jeskyni jsem jí jen maličko upravil životopis.

Do ryze technického světa jsem se dostal poprvé, a pocit ze hry je příjemný. Určitě je to dáno jak propracovaností, kdy je cítit pečlivá práce PJ, tak kvalitou příspěvků ostatních hráčů. Zkrátka to vypadá, že se zde sešla dobrá parta.

Svět samotný, pokud bych chtěl hledat chyby, by malé zdokonalení snesl. Ale to jsou jen technické drobnosti z pohledu starého praktika, na příběh samotný a společnou hru nemají vliv (např. kdo se někdy zajímal o "kráčející" stroje nebo podobně fungující současná letadla, má představu o náročnosti na výkon elektroniky potřebné k udržení rovnováhy a ovladatelnosti - a výkonná elektronika v té době neexistuje). Politické a geografické rozdělení světa v Křehkém ledu dává jedinečnou možnost se "vyřádit" množstvím životních úrovní, náboženství a politických směrů. Samotný konflikt je nejen věrohodný, ale v naší vlastní historii jsme jej zažili, proto nepůsobí nijak uměle. Do tohoto světa je možné umístit množství dalších příběhů a já můžu jen doufat, že se tyto další příběhy objeví.

Margit
Já mám ráda historii. Jak tu skutečnou, tak tu alternativní, tak takové to "coby - kdyby". Dalo by se říct, že v herních příbězích mám tu alternativní historii dokonce raději, poskytuje více možností a navíc mě baví vymýšlet ono "coby - kdyby" a porovnávat s tím, jak to opravdu bylo. Líbí se mi steampunk a líbí se mi doba, ve které se tahle jeskyně odehrává (i když je alternativně pojatá). Tahle jeskyně má tedy prostředí, jaké mi vyhovuje. Navíc - je to netradiční prostředí, ve kterém nemám moc možností si zahrát, protože moc jeskyní se v něm neodehrává. (Což je podle mého názoru škoda). Tedy ano, bylo to zejména herní prostředí a netradičnost jeskyně, co mě nalákalo. Další, co mě zaujalo bylo to, že PJ si s přípravou jeskyně a jejím promyšlením dal práci, což bylo jasné už ve verbířích.

Toho, že jsem se do jeskyně přidala nelituji, ani náhodou. Naopak, jsem ráda. Jsme sice teprve na začátku, ale příběh se rozjíždí velmi zajímavě ;-)

To, že v jeskyni není magie a různé postavy mi vůbec nevadí. Je to prostě zase něco jiného a já si nemyslím, že by tím jeskyně byla o něco ochuzena nebo skýtala méně možností. Prostě skýtá možnosti jiné.

Jelikož nejsem technicky příliš vzdělaná a strojírenství jsem na škole spíše protrpěla, zvolila jsem si postavu, kde tato moje neznalost nebude na škodu - protože postava sama se v technice příliš neorientuje :-) Postava Sofie se mi hraje dobře, koneckonců, vymyslela jsem si ji tak, abych si ji "ušila na míru".

Lišák
Tak herní prostředí téhle jeskyně je bezesporu zajímavé. A zaujalo mne, navzdory tomu, že technika ani přelom osmnáctého a devatenáctého století nejsou zrovna můj šálek kávy. Absence magie ani nadpřirozených bytostí by nevadila, ovšem ta technika… A v historických reáliích tohoto období také nejsem právě silný.

Zpočátku jsem dost váhal, jestli do ní jít. Lákala mne od začátku, ale nebyl jsem si jistý, jak se k hraní v jeskyni postavit. K účasti v ní byl jsem spíše ukecán.
Ale jak říkám, herní svět mi připadal (a stále připadá) hodně zajímavý, její příběh silný. A když jsem probíral možnosti postavy, nakonec jsem si zvolil dokonce technika – v podstatě mága této doby a prostředí. Ostatně, člověk má zkoušet pořád něco nového. A kde jinde si může vyzkoušet potrhlého vynálezce? ;-)

Hraje se mi v ní dobře. Zatím se jeskyně teprve spíše rozjíždí, ale děj a prostředí jsou zajímavé, má postava je pro mne živá a dobře představitelná. A to je koneckonců asi to nejdůležitější.
Jeskyně se mi líbí a těším se na její pokračování. :-)