Knihy, které by vás mohly zajímat... Pod kupolí

Knih, které by si šlo připomenout, je spousta. Spousta je i knih, které stojí zato objevit. Kam tedy sáhnout tentokrát? Po nějaké léty prověřené klasice nebo vzít něco čerstvějšího? A co to tak trochu spojit? To by mohlo fungovat. Chvíli přemýšlím, váhám, ale nakonec mám jasno. Sáhnu do poličky se štítkem Stephen King. Nelovím v léty prověřených dílech jako je TO nebo Osvícení. Tentokrát sáhnu po špalku, který byl napsán opravdu před pár lety, a to v roce 2009 (a u nás vyšel již o rok později). Řeč je o knize Pod kupolí.

Jak již název napoví, děj románu se odehrává „pod kupolí“, tedy konkrétně v malém městečku Chester's Mill, které je jednoho dne odříznuté od okolního světa. Nečekejte tentokrát žádný pozvolný nástup, jak bývá u Kinga mnohdy zvykem. Připravte se na to, že vás autor hned od prvních stran vrhne do víru neblahých událostí, které neproniknutelná kupole spustí.

Už po pár stránkách si řeknete, tohle bych nechtěl zažít, to je fakt průšvih, a jak čtete dál a sledujete vývoj událostí, musí vás zákonitě napadnout, že to bude ještě horší. A taky že ano. Před očima vám bude každou chvíli blikat výstražná kontrolka – Průšvih! Průšvih!

Není se čemu divit, krizové situace si žádají krizová řešení. A toho se chopí jeden z radních, na první pohled přátelský Velký Jim. Je rozhodnutý dokázat všem, že pro tuto krizovou situaci je tím správným mužem. Je to přece jeho město a pro jeho záchranu je potřeba přinést oběti. Jeho pravé já se ale záhy projeví.

Atmosféra houstne. Napětí sílí. Lidé propadají zoufalství. Nikdo neví, odkud se neviditelná kupole vzala a zda se ještě někdy podaří z nedobrovolného vězení dostat...

Ukázka

„Co je to za kouř?“ zeptala se Wanda najednou a ukázala na severovýchod k silnici číslo 119.
„Nevím,“ odsekl. „Že by se tchýně uprdla?“ Tímhle odboural sám sebe a rozesmál se.
Wanda Debecová si uvědomila, že toho má konečně dost. Tahle poslední kapka postavila svět a její budoucnost do jasného světla, jako když se mávne kouzelným proutkem. Právě se k němu obra-cela se slovy Chci se rozvést na jazyku, když dojeli k hranici mezi městy Motton a Chester’s Mill a vrazili do bariéry. Stará chevroletka sice měla nějaké airbagy, ale Billyho se nenafoukl vůbec a Wandin jenom částečně. Volant promáčkl Billymu hrudník, sloupek volantu mu rozdrtil srdce. Billy zemřel téměř okamžitě.
Wandina hlava narazila do přístrojové desky a prudké, katastrofální uvolnění bloku motoru jí zlámalo jednu nohu (levou) a jednu paži (pravou). Neuvědomovala si žádnou bolest, jenom že houká klakson, auto stojí najednou šikmo uprostřed silnice s čumákem skoro slisovaným a že všechno, co vidí, má červenou barvu.
Když se ze zatáčky v jižním směru vynořily Nora Robichaudová a Elsa Andrewsová (už několik minut živě diskutovaly o dýmu, který stoupal na severovýchod od nich, a blahopřály si, že dnes dopoledne jely po méně rušné silnici), Wanda Debecová se po loktech plazila po bílé středové čáře. Tvář jí skoro mizela pod přívalem krve. Kus rozbitého čelního skla ji napůl skalpoval a přes levou tvář jí visel cár kůže jako vykloubená čelist.

= Morr =