„Odpusťte, pane, prosím jen o malý dar na chleba pro děti, hladoví a mrznou.“
„Ty, ty žebráku špinavá, táhni odsud. Kliď se od mého domu nebo tě nechám zavřít. Ty holoto… ty… strážníku, strážníku…“
Kolikrát už se v literatuře objevila kritika lidských neřestí a společnosti, to bychom asi ani nedokázali spočítat. Jedna z vlastností, na které se kritikou nikdy nešetřilo, je lakota. Mnohým se asi vybaví ihned Moliérův Lakomec. Ale o něm řeč nebude. Bude řeč o jiném skrblíkovi a bude řeč také o Vánocích. Že už víte? No ano, připomeneme si novelu Charlese Dickense Vánoční koleda.
Dickens novelu napsal v roce 1843, kdy také vyšla, a setkala se s velikým ohlasem.
Bankéř Ebenezer Skruž je lakotný starý morous, který nemá rád lidi. Ani o Vánocích se nedokáže přes svou lakotu a sobectví přenést a být alespoň v těchto dnech štědrý a laskavý.
A právě o Štědrém dni se odehrává i příběh tohoto bezcitného lakomce, kterého navštíví nejdříve duch jeho zemřelého společníka, aby ho varoval před jeho dalším údělem a aby mu oznámil, že ho v jeho vlastním zájmu navštíví tři duchové – Duchové Vánoc minulých, současných a budoucích. Ti jej vodí po různých místech a vyjevují mu, co se stalo, co se děje a co se stane, zůstane-li stále tím lakotným mužem, jakým je. Bankéř je zpočátku zatvrzelý, ale jak se mu před očima odvíjí jednotlivé výjevy, váhá, a když jej poslední z duchů dovede před vlastní hrob, uvědomí si s plnou vážností svůj osud a zděšeně slibuje, že se změní.
A protože se jedná o vánoční příběh, tak se dočkáme šťastného konce a ze starého skrblíka se stává dobrosrdečný a štědrý muž.
Že vám to něco říká? Že to znáte? Že to bylo už několikrát zfilmované a mnohokrát převyprávěné? No ano, ale zaslouží si to připomenout! A kolik z těch, kteří ten příběh znají, mohou říci, že jej i četli?
Využijte tedy vánoční svátky nejen k lenošení a pojídání cukroví, ale nechte si také chvilku na zamyšlení. Třeba s knihou Charlese Dickense v ruce. Protože ta rozhodně za přečtení stojí. A pokud se nechcete pouštět do čtení, jako varianta pro vás může být i audio kniha načtená Josefem Somrem nebo rozhlasová hra, kde si Josef Somr střihl roli skrblíka Skruže.
Poznámka na závěr: musím jen podotknout, že je škoda, že v posledním českém vydání není příjmení přeloženo (ani není v originálním tvaru), nýbrž je pouze fonetickým přepisem. V originále se bankéř jmenuje Scrooge, což je v překladu Držgrešle, příjmení, které dokonale podtrhuje charakter ústřední postavy.
= Morr =
Ha! Právě odtud pochází náš duch Vánoc! Že mi to četli jako malé, tak k nám nechodí Ježíšek, ale ON!:))
OdpovědětVymazat