středa 26. října 2011

Těžký život PJ abarinského... aneb jak zařídit, aby postavy dělaly to, co chce PJ?

Znáte to. Píšete další PJovský příspěvek. Máte to tak pěkně naplánované. Dobrodruzi dojdou do té jeskyně a tam najdou dráčka. Takového malého, ne většího než tele. Určitě budou ohromeni. Zkusí na něj promluvit – a on jim odpoví! A poskytne jim cenné rady a…
…a ono ne! Barbarský válečník se na nic neptá, na nic nečeká a jediným mocným švihem svého meče setne dráčkovi hlavu!

Jak to vůbec mohl udělat? Jak si mohl dovolit udělat něco jiného, než jsem já čekal? To mu jako nedošlo, že nemusí zabíjet vše, co se před ním hne? No, možná zabíjí jen ty, co by mohli mít vyšší inteligenci, než on – aha, čili vše, co se před ním hne.

Prostě postavy občas udělají úplně něco jiného, než předpokládáme, než očekáváme, než chceme. Nepochopí naše skvostné záměry, nepochopí, kam je směrujeme, mají vlastní rozum a nápady a neváhají je použít. A já vám teď, zcela zdarma a bez nároku na odměnu poskytnu radu, prozradím návod, jak tyhle problémy vyřešit!
Připraveni? Jdeme na to? Už se nemůžete dočkat?

Takže – vyřešíme to tak, že to prostě řešit nebudeme!

Ne, nepomátl jsme se, nespadl jsem z višně, nic takového. Já vím, to my, PJové, neseme na svých bedrech odpovědnost za příběh, za děj v jeskyni, za to, že se dobrodruzi nebudou jen tak plácat od ničeho k ničemu. To ale přece neznamená, že musíme mít přesně naplánovaný krok za krokem. Ono to ani nejde. Vsaďte se, že pokud vymyslíte deset způsobů, jakými by družina mohla vyřešit tu kterou situaci, oni přijdou na jedenáctý a právě ten s chutí zrealizují.

Takže je podle mě lepší mít jasně daný začátek, několik nejasných konců a v hlavě nástin toho, co by mohlo být mezi tím. Opravdu jen nástin, ono to stejně bude většinou jinak, než jak si představujeme. A připravit si místo podrobného plánu schopnost improvizovat, bystře reagovat na nově vzniklé situace a schopnost zapojit do jednoho celku všechno, co postavy vymyslí a provedou. A věřte mi, stojí to za to!

Tím pádem se totiž dostanete do situace, kdy příběh spolu s vámi spoluvytváří i postavy. Není to vše jen na vás. No není lepší při přečtení nových příspěvků místo povzdechu: “Šmajrá, co to tam zase vyvádí, co já s tím mám teď dělat, když jsem to měl vymyšlené jinak?“ vykřiknout radostí: “To je úžasné, na co zase dokázali přijít, jsem vážně zvědavý, co vymyslí zase příště!“ Odměnou vám bude pocit, že i vy vlastně ve své jeskyni „hrajete“, nejste ochuzeni o překvapení a jste sami zvědaví, jak to všechno dopadne. A odměnou vám budou i spokojení hráči, bez pocitu, že jejich postavy jsou jen loutky, které jsou někam popostrkovány a tlačeny bez možnosti na tom něco změnit. Hráči, kteří díky tomu mohou hrát opravdu živé postavy se svobodnou vůlí a s vědomím, že i ony ovlivňují svět.

=Janika=

1 komentář:

  1. Ano, ano… PJ musí dbát na to, aby byl schopen improvizovat. Jednání postav přináší mnohdy naprosto nečekané zvraty. A jistě je fajn když mají postavy volnost a nejsou pevně sešněrované omezenými možnostmi jednání… ale pozor na již zmiňované plácání od ničeho k ničemu. To se může při naprosté volností lehce stát.

    Dle mého je fajn mít - nějaký nástin začátku, několik nástinů otevřených konců (a v průběhu hry vznikají většinou další a další možnosti, jak vše může dopadnout), ale také nachystány události, které příběh někam posunují, bez ohledu na jednání postav, situace, které prostě jednání postav nemůže ovlivnit, ale ty situace dotváří atmosféru a pomáhají trochu hýbat příběhem v naznačených kolejích (ale je třeba to dělat jemně a obezřetně – zkrátka s rozumem).

    Z teoretického pohledu je zrovna nějaká ta kostra hezky naznačena v PJské Akademii.

    Taky na co jako PJ nesmíme zapomínat je zákon akce a reakce. Vše co dobrodruzi udělají, otvírá širokou škálu reakcí. A je jasné, že když např. někde někoho zabijí, nemusí jim to tak lehce projít nebo to může přivést na jejich stopu zhrzené příbuzné, kteří osobu chtějí pomstít apod.

    A stejně jako hráči svým jednáním spoluvytváří příběh (a to by rozhodně měli), PJ reakcemi na jejich jednání můžeme tento příběh notně obohatit, okořenit a také nenásilnou formou navézt třeba také zpět k tomu o co v příběhu jde.

    Morr

    OdpovědětVymazat

1. Do velkého textového pole napište komentář
2. Vyberte podpis, lze i anonymní
3. Klikněte na tlačítko "Přidat komentář"
4. Opište písmena z obrázku (ochrana proti spamu)