Těžký život PJ abarinského… aneb jeskyně pro nováčky

Drazí PJové, pokud máte rádi adrenalinové zážitky, myslíte si, že máte nervy z ocele, jste přesvědčeni, že vás jen tak něco nevyvede z míry a v neposlední řadě chcete udělat něco záslužného pro naši komunitu, vřele doporučuji otevřít jeskyni pro nováčky.
Vždyť co může být krásnějšího, než se jednou ohlédnout zpět a uvidět řadu skvělých hráčů, o kterých si budete moc říct:
„Tihle začínali v mé jeskyni pro nováčky. I trochu díky mně jsou pořád tady a vítaní v každé jeskyni, kam se přihlásí.“

Ale k tomuto pocitu spokojenosti a zadostiučinění vede dlouhá a trnitá cesta.
Tak začneme – a to příběhem. Pokud vaše jeskyně má být opravdu jeskyní pro nováčky, měli byste myslet na to, že osazenstvo jeskyně bude často obměňováno. Ti, kteří už se nemají co naučit a nemají co získat, by měli odejít a uvolnit místo opravdovým nováčkům, kteří potřebují pomocnou ruku. Sám osobně tohle považuji za velmi těžké, pro to taky většina mých jeskyní pro nováčky pokračuje jako běžné jeskyně, protože je mi líto někoho poslat pryč. Zvlášť ty, kteří hrají dobře.
A téhle fluktuaci by měl být samozřejmě přizpůsoben i příběh. Těžké? No, popasujte se s tím, jak umíte.

Jdeme dál – nábor postav. Zjistil jsem, že chtít po nováčcích ve Verbířích smysluplnější příspěvek než: Chci hrát… Jsem tady nový, vem mě… Chci se naučit dračák…, tak nepřijmu skoro nikoho. Čest výjimkám.
Životopis a charakter postavy je taky prubířským kamenem.
Jsem barbar, který se narodil v barbarské vesnici.
Ano, i takový životopis mi byl zaslán. Holt, kde nic není… Opět se ale samozřejmě najdou nadějní životopisci.
A koho vlastně přijmout? Asi bychom měli všechny, kteří se přihlásí, že? Pro to jsme tu jeskyni přece otvírali.
Už ve Verbířích se najdou tací, kteří se na Abarinu pak neukáží. Někteří jsou o něco vytrvalejší, potvrdí přijetí do jeskyně a Abarin opustí až pak. Jiní zase napíší jeden dva příspěvky, a až pak si tak nějak uvědomí, že je to asi nebaví. Ano, chce to opravdu velkou trpělivost při oddělování zrna od plev.

Kvalita příspěvků. No, co si budeme povídat. Chceme po nich příspěvky delší, než na jeden řádek, chceme odstavce, chceme používaní tagů, chceme, aby s reakcí počkali na druhé, chceme příspěvky bez hrubek (To se mám teď o prázdninách otravovat s pravopisem?) a vůbec je všelijak trápíme a prudíme. Teda, to jsme ale zlí…

Ale my se zapřeme a s úsměvem budeme některé věci opakovat znova a znova a třeba pořád těm samým lidem. Budeme nabízet pomocnou ruku s čímkoli, co je potřeba. S orientací na Abarinu, s hledáním obrázků na ikonky, se zakládáním jejich vlastních jeskyní, s hledáním dobrých hráčů do nich, a se spoustou dalších věcí. Protože jsme jednoho dne dostali ten nápad otevřít jeskyni pro nováčky a tím na sebe vzali velkou odpovědnost.
A budeme mít radost z těch, kteří hrají krásně už od začátku. A ještě větší radost z těch, kterým to z počátku moc nešlo, neodradilo je naše poučování a jsou příspěvek od příspěvku lepší.

Naši drazí nováčci. Možná jsem tady na vás byl nepříjemný, možná jsem byl moc sarkastický a urýpaný. Ale věřte, to já jen tak. Klidně se do mé jeskyně pro nováčky přihlaste. Je tady pro vás. Já jsem tady pro vás.