Smršť otázek pro zvídavé Abariňáky

Ahoja Margit, jsem zde, abych na oplátku vyzpovídala já tebe. Tak co, jsi připravená na Smršť otázek, připravená odhalit zvědavým Abariňákům své soukromí?
Ahoj, Janiko. Ach ano, půjčka za oplátku :) Mám na výběr? Ale ne - jestli se na to vůbec lze nějak připravit, a jestli jsou abariňáci na mě zvědaví, tak jsem připravena.

1. Výborně, tak jdeme na to a začneme opravdu „netradičně“. Jak ses dostala na Abarin a kdy to bylo?
Opravdu netradiční :) Jak to bylo? Hráli jsme tenkrát dračák po netu na jednom diskuzním serveru, a náš PJ objevil Abarin, který byl pro hraní mnohem lepší než prostý diskuzní server - a tak celou družinu přetáhl právě sem. A kdy to bylo? Hm, počkej, budu chvíli vzpomínat...
Vím, že to bylo na jaře... a rok 2002.

2. A kdo byl ten PJ? A první jeskyně, první postava?
PJ byl Dragel, a postava byla Aeilienethlienliendae, pro přátele Alleth - léčitelka z rasy bastidů, kočičích lidí.
A jméno jeskyně, ač je to trapné, mi z paměti už vypadlo.

3. V té době jely některé jeskyně na Abarinu opravdu závratným tempem, i několik desítek příspěvků za den, pamatuješ? Teď je tempo u většiny jeskyní přece jen o hodně pomalejší. Z tvého úhlu pohledu – vyhovovalo ti spíš to rychlejší tempo, nebo ti vyhovuje, jak je to teď?
Jak bych si nepamatovala! Sedmdesát příspěvků za den jenom v Lyrii se zapomenout nedá :) Z mého úhlu pohledu mi více vyhovuje spíše rychlejší tempo - i když pochybuji, že bych teď takovéto tempo jeskyň zvládala. Takže, teď by mi vyhovovalo něco mezi těmito dvěma stavy.

4. Je něco, ti na hraní online vadí, co ti nevyhovuje?
Hrozně mi vadí, když se spolu hráči nejsou schopni dohodnout, když se hádají, nasazují na sebe... A tím spíš, když to pak promítají i do postav. Pravda, tohle mi nevadí jen u online hraní, ale obecně u hraní…
Občas mi trochu vadí, že online hraní je přeci jen pomalejší než hraní v reálu, takže se někdy situace vleče a já jsem hrozně zvědavá, jak dopadne :)
Proti mysli mi jsou krkolomné skoky čistě pro urychlení děje - jistě, nemám nic proti přeskočení například nudných pasáží cestování, kdy se nic neděje a ani postavy nemají co řešit nebo dělat, mluvím o takových těch násilných přeskakováních.

5. Nehraješ skoro vůbec mužské postavy, proč ne?
Já to neumím :) Čím jsem starší, tím víc mám pocit, že mužům moc nerozumím, nedokážu se pořádně vžít do jejich myšlení. A abych mohla postavu pořádně hrát, musím jí rozumět. Nechci, aby mužská postava, kterou hraji byla "ženská v kalhotech" - a nevěřím si, že bych ji dokázala zahrát tak, aby jednala, mluvila a myslela jako muž..
Ale tvůj Werewolf z Černé vlajky je skvělý, mně se líbí, jak ho hraješ ;)
Díky, od tebe to obzvláště těší, protože ty mužské postavy zahrát umíš velmi věrohodně :) Ale kdybys věděla, co mi dá práce to za Werewolfa vymyslet! A stejně neustále přemýšlím, jestli by takhle opravdu reagoval chlap.

6. Já děkuji ;) A jaké jsou tedy tvé oblíbené postavy – povolání, rasa?
Často hraji půlelfky, léčitelky nebo zlodějky, takže bych mohla říct, že tato rasa a tato povolání... Každou se snažím udělat jinou, a doufám, že se mi to daří. Nejoblíbenější je však moje šamanka z lidu Thryen, ale to je velmi specificky uplatnitelná postava.
A povíš nám o ní něco víc?
O Sirelce? ;)
Ano ;)
Lid Thryen vymyslela Alraune, civilním jménem Petra Neomillnerová, a já se s ním potkala poprvé v její povídce Žlutooká a velmi mě zaujal. Ta postava mě napadla vlastně pod vlivem oné povídky. Sirela nebo též Sirelie v současné době hraje jako CP v Lyrii. Je to velmi hrdá. nezkrotná a bojovná žena, i když počítáno věkem Thryen je sotva dospělá, u Thryen by se řeklo "štěně" - a tak se občas prostě podle toho chová, jako "puberťačka". Nemá ráda lidi, nevěří jim, a ani se v nich moc nevyzná a nerozumí jim. Ráda se napije, má ráda rvačky a sázky, nesnáší nudu, když je ve městech, živí se nejčastěji v arénách, takže vystupuje spíše jako bojovnice. Je silnější, než sama o sobě tuší a předpokládá a je plno věcí, které o sobě sama neví. Je samotářská. Je tajemná, ale to proto, že, o sobě hrozně nerada mluví - a tak bych ani já neměla hráčům, co s ní mají co dočinění prozradit příliš. Ale ty s ní hraje, takže bys o ní také dokázala něco říct :)
To určitě dokázala, ale Smršť se mnou už proběhla, teď si na řadě ty a já jsem tady od ptaní ;) Koho Sirela zajímá, může se na ní do Lyrie podívat ;)

7. Jaký máš názor na smrt postav v jeskyních? Vím, trochu zákeřná otázka.
To je, protože já nesu smrt postav v jeskyních docela špatně. Podle mne může být smrt postavy v jeskyni velmi silný moment - a nejspíše i většinou je. Proto si myslím, že by se s ní nemělo plýtvat. Když už, tak by se měla využít pro dokreslení či zhoustnutí atmosféry jeskyně, měla by být logickou součástí nějaké napjaté situace, příběhu... měla by mít smysl. Podle mého názoru by postava neměla zemřít jen kvůli špatnému hodu kostkou - RPG není "Člověče nezlob se".

8. Jsi jedna z administrátorů na Abarinu. Změnilo se pro tebe něco, co se týká hraní, když se u tvého jména objevila zlatá hvězdička?
Tak za prvé na vlastní hraní připadlo poněkud méně času - protože toho hlídám, sleduji a řeším mnohem víc než jen jeskyně, ve kterých hraji nebo je vedu. A pak přišel větší pocit zodpovědnosti: takové to "kruci, když máš zlatou hvězdičku, tak bys tedy měla hrát opravdu dobře"...

9. A jinak, jako administrátorka, máš s námi hráči hodně práce? Nezlobíme moc?
Jak kdy a jak kdo :)
Ale ne, myslím, že na Abarinu je fajn komunita. Jen by mohla být aktivnější – a to nejen v hraní.

10. A přejdeme k osobnějším věcem - hraješ taky dračák na živo, nebo jen na Abarinu?
Ano, hraji i naživo. Méně, než bych chtěla, protože naše skupinka se v průběhu života rozstěhovala do různých částí republiky, a tak se setkáváme jen občas. A řekla bych, že hrajeme RPG - dračák jako takový nehrajeme.

11. Pracuješ z domu, že? Takže žádné vstávání a odchod do práce, žádná pracovní doba „od – do“, ještě si při tom stihneš doma uklidit, spousta volného času. Takže pohoda, nebo se pletu?
Hele, a už ti takhle někdo přes tu tvojí prostořekou pusu dal? :)...

Ale je to tak, pracuji z domu, a jsem s tím spokojená. Je to styl práce, který mi vyhovuje. Opravdu nemusím nikam chodit a vysedávat v kanclu od – do, neřeším otravné kolegy a kolegyně, mám u práce klid… a nemusím se k práci oblékat do kostýmku :) Navíc si můžu vzít netbook kamkoli sebou, třeba i na výlet a odvést kus práce tam. Onu ideu vstávání kdy chci mi trochu kazí to, že mám čtyřletou dcerku, takže vstávám s ní a vodím ji do školky. Ono od - do mám přeci jen limitované, a to dobou, do kdy musí být práce odvedena. Jestli s ní začnu o nějakou tu hodinu později nebo dříve roli opravdu nehraje, ale hotová být musí. O spoustě volného času bych tedy polemizovala, protože to, že je práce odvedená z domu neznamená, že se dá odfláknout nebo nad ní ten čas strávit není třeba - v tomhle je to práce jako každá jiná. Takže největší výhodou není spousta volného času, ale ta flexibilita a možnost pracovat opravdu skoro odkudkoli.
No prosím, za dobrotu přes pusu ;) Vždyť já tohle vím, jen jsem ti dala prostor se vyjádřit veřejně ;)
Tak když to podáváš takto, tak díky a to přespusu odvolávám :) Asi je to třeba občas říct, protože plno zaměstnaných lidí si myslí, že práce z domu je flákárna. A pokud si to myslí sami zaměstnanci, tak co potom zaměstnavatelé? S tímto přístupem to je s alternativními úvazky a formami práce těžké.

12. Když jsi zmínila svou dcerku, po kom je víc, po tobě nebo po taťkovi?
Každý, kdo nás zná říká, že Hans si vytvořil svůj vlastní klon. Takže je zcela po taťkovi.

13. Teď bych byla ráda, kdybys nám prozradila něco o některých svých koníčcích a aktivitách, vím, že toho děláš spoustu, tak se pochlub ;)
Spoustu bych ani neřekla :) Hrozně ráda čtu - už od té doby, co jsem se naučila číst. Zajímám se o historii obecně, o historický šerm, o střelbu - nejen z luku a kuše, ale i obrannou střelbu a IPSC (akční střelba). Jezdím na druhoválečné bitvy jako freiwilligen Deutschen Roten-Kreuz-Schwester. A začala jsem se učit jezdit na koni.
Jistě, vůbec toho není spousta ;) A orientální tance? Ty jsi vynechala ;)
Jejda, vidíš, cikánské a orientální tance! Na ty jsem ve smršťové nervozitě zapomněla, jak se teď přes prázdniny netancovalo a další semestr začíná až v září :) Ale chybí mi to už velmi, vždyť orientální tance dělám už šestým rokem, cikánské jen o rok méně.

14. Kdybys byla zvíře, které by to bylo a proč?
Myslím, že vlk. Taky jsem spíše plachá. A taky se cítím být sociální. A taky o mě mají lidé často zkreslené představy. Akorát si o mně nikdo nemyslí, že jsem nebezpečná šelma a nepíše mi to na ceduli u výběhu (jako to mají napsáno vlci eurasijští v pražské ZOO) :)

15. Která lidská vlastnost ti nejvíc vadí, co tě dokáže naštvat? A kterých vlastností si u ostatních naopak vážíš?
Jen jedna? Tak tedy nejvíc mi vadí a nejvíc mě dokáže naštvat podlost, zákeřnost.

A vážím si empatie, zodpovědnosti, vstřícnosti a férovosti. A schopnosti a ochoty spolupracovat.

16. A teď zase trochu zákeřně – jakou svou dobrou a špatnou vlastnost nám prozradíš?
Trochu? :) Špatnou... eufemisticky bych řekla, že zrovna neoplývám přílišným sebevědomím. Tu dobrou bych nechala na lidech, co mě znají... Ale myslím si, že jsem zodpovědná a snažím se být zodpovědná.
Někdy až moc, tak je to nakonec vůbec dobrá vlastnost? :)
Myslím si, že zodpovědnost je dobrá v jakékoliv míře ;)

17. Nějaké moudro, citát, motto, cokoliv, co charakterizuje a vystihuje tvůj životní postoj?
Všechno, co rozhodneš beze strachu, rozhodneš správně. Nemusíš vidět celé schodiště, prostě udělej první krok - kde je cíl, tam je cesta...
Moc pěkné...

18. A na závěr tě poprosím o jedno vyznání – co pro tebe Abarin znamená?
Velmi mnoho.
Prožívání zajímavých příběhů. Setkávání se zajímavými lidmi. A přátelství, na Abarinu mám velmi dobré přátele, které bych bez něj nepoznala.

Krásná tečka na konec. Děkuji ti za tvůj čas a trpělivost.
Já tobě děkuji za trpělivost se mnou. A nejen tobě, ale všem, co to dočetli až sem :)